Navigační cesta
Skutečná železnice >> Železniční jeřáby - atlas
Skutečná železnice

Železniční jeřáby - atlas

Železniční jeřáby, se kterými se setkáváme na našich kolejích, jsou v drtivé většině produkty dříve východoněmeckého závodu S.M. Kirowa Lipsko, součásti kombinátu Takraf. Byly dodávány do všech členských zemí bývalé RVHP, zvláště do SSSR, Polska, Československa, Maďarska a některých států mimo RVHP.

Závod vyráběl také jeřáby přístavní a např. i železniční jeřáb EDK 1000 či EDK 2000 byl také používán pro práci v přístavech. Závod stále existuje pod zavedenou obchodní značkou Kirow Leipzig a jeho výrobky, moderní Hi-Tech jeřáby, používají mnohé evropské i zámořské státy.

Jeřáby Kirow byly zpočátku označovány číselným značením podle max. nosnosti, tedy např. EDK 25 má max. nosnost 25 t. To ale neplatí po typovém označení EDK 100, u jeřábů dalších typů znamená číselný údaj moment zdvihu (délka vyložení * nosnost při daném vyložení), max. nosnost bývá max. 125 tun.

Malý exkurs do historie:
Potřeba zařízení ke zdvihání těžkých břemen na kolejích se datuje snad už od samého počátku železniční historie. pomineme-li zařízení ruční nebo animální, byly první výkonné jeřáby poháněny parním strojem. U nás parní jeřáby s nosností až 50 t vyráběly např. Škodovy závody. V poválečné historii se začaly osvědčovat jeřáby dieselelektrické (s možností pojíždění vlastními silami), po vzniku RVHP šlo v podstatě výlučně o výrobky závodu S.M. Kirowa v Lipsku, NDR, známé jeřáby Kirow EDK (Eisenbahndrehkran, tedy železniční překládací jeřáb). V menší míře se pro práce v depu uplatňují jeřáby elektrické, které se pohybují díky napájecímu kabelu, tedy v malém akčním rádiu, jako např. výrobek uničovských strojíren.

Použití železničních jeřábů:
Obecně dělíme jeřáby na:
  • Překládací - překládání (skládka, nakládka) nejrůznějšího materiálu, pomocné práce v depech a stanicích, např. typy EDK 10, EDK 80
  • Zauhlovací - zbrojení parních lokomotiv - např. EDK 6 a nejčastěji u nás výše zmíněný EDK 10
  • Nehodové - zařazeny do nehodových vlaků, používají se především v případě nehod, vykolejení a pod. ke zdvihání lokomotiv a vozů - např. EDK 300, EDK 750, EDK 1000, jinak také např. na stavební práce na dráze
  • Kladecí, pokládací - slouží k pokládání či naopak trhání kolejových polí o délce až 25 m, známý stroj Kaluga UK 25 sovětské provenience, pokládání výhybek - EDK 300 W mostních polí - stroje řady GEK
  • Speciální - např EEK pro elekrifikační práce

Malý seznam:
PARNÍ JEŘÁBY ZE ŠKODOVKY

  Škodovy závody v Plzni byly svého času významným výrobcem nejrůznějších typů jeřábů. Produkce prvních otočných jeřábů začala v r. 1905, šlo o typy s ručním či hydraulickým pohonem, dva kusy byly postaveny s pohonem elektrickým. Jejich určením byl převážně průmysl. V r. 1907 zde vzniká samostatné jeřábové oddělení, převažují však jeřáby mostové, v r. 1910 tak vznikl např. mostový jeřáb o nosnosti 120 tun. V r. 1929 bylo založeno zvláštní oddělení, které mělo za úkol normalizovat konsrukci součástí, takže dochází k typizaci společně použžívaných součástek. Provoz Jeřábového oddělení Škoda byl po roce 1945 utlumen a kolem roku 1950 direktivně ukončen. 25. 9. 1950 se stává tehdejší NDR členem RVHP a v rámci rozdílení průmyslových oborů mezi členskými zeměmi získává v podstatě monopolní postavení v oblasti jeřábové techniky, zvláště pak železničních jeřábů, závod S.M. Kirowa v Lipsku, později, od r. 1962, součást koncernu Takraf.. Od této chvíle se k nám začínají dovážet známé jeřáby EDK.
   ČSD se stávají stálým odběratelem parních železničních jeřábů ze Škodovky od roku 1936. Jednalo se o několik typů, které se lišily počtem náprav - vyráběly se jeřáby dvou, čtyř a šestinápravové - a nosností - od 5 do 50 tun. Pohonným agregátem byl parní stroj se stojatým resp. ležatým kotlem, k jeřábu byl přivěšen tendr se zásobami uhlí a vody, často řady 516. Vzhledem k malé spotřebě bylo uhlí z tendru do pece jeřábu po kbelících, voda pak hadicí parním injektorem nebo ručním čerpadlem. U ČSD byly tyto stroje zpravidla zařazovány do nehodových vlaků, poslední pak byly rušeny až počátkem 70. let, kdy je začaly ve větší míře nahrazovat německé jeřáby řady EDK, zvláště pak typ EDK 300. Parní jeřáby poměrně dlouho dožívaly také v mnoha podnicích. Celkově je materiálu o těchto strojích málo, snad nejznámější byl šestinápravový jeřáb č. 138, který stával v Praze - Vršovicích a míval pohotovost na věhlasném "Posázavském Pacifiku".
   Zajímavou, škoda že jen epizodní, kapitolu tvoří šestinápravové dieselelektrické jeřáby ze Škodovky. Tyto však byly vyráběny pro export - v r. 1941 do Teheránu v Persii (čili dnešní Írán) a v r. 1943 pro Turecko.
 
Tabulka základních údajů o parních jeřábech u ČSD
Evidenční
č.
Typ Počet
náprav
LD Dislokován v: Vlastní
váha (t)
Max.
rychlost
100 Škoda 30 t

4

Praha Praha - Vršovice ? ?
103 Škoda 50 t

6

Košice Čierna n. Tisou 106 50
104 Škoda15 t

5

Ostrava Přerov 77,2 50
105 Škoda 20 t

4

Plzeň Plzeń 57 40
106 Škoda 20 t

4

Ústí nad Labem Ústí nad Labem 57 45
107 Škoda 25 t

4

Plzeň České Budějovice 57,3 50
110 Škoda 4 t

2

Praha Praha - Vršovice ? ?
124 Škoda 25 t

4

Bratislava Bratislava vých. 68,6 50
125 Škoda 25 t

4

Košice Košice 70 60
127 Škoda 25 t

4

Praha Praha - střed 68 50
128 Škoda 25 t

4

Bratislava Nové Zámky 68,4 60
129 Škoda 25 t

4

Praha Praha - Vršovice 68 60
134 Škoda 50 t

6

Košice Žilina 100 45
135 Škoda 50 t

6

Ústí nad Labem Ústí nad Labem 99,5 45
136 Škoda 50 t

6

Ostrava Přerov 99,1 45
137 Škoda 50 t

6

Praha Česká Třebová 99,5 45
138 Škoda 50 t

6

Praha Praha - Vršovice 99,5 45
139 Škoda 25 t

4

Spišská Nová Ves

?

68 60
140 Škoda 25 t

4

Ostrava

?

68 60
141 Škoda 25 t

4

Bohumín

?

68 60
142 Škoda 25 t

4

Ústí nad Labem

?

68 60
143 Škoda 25 t

4

Nymburk

?

68 60

Parni_jerab_Skoda_25t-typak.gif Parni_jerab_Skoda_50t-typak.gif
Parní jeřáb o nosnosti 25 tun. Parní jeřáb o nosnosti 50 tun

 
Skoda_20_t.jpg Parni_Skoda_20t_c106.jpg
V roce 1968 v Českých Budějovicích při pokládání výhybky zachycený jeřáb Škoda 20 t s tendrem a pomocným vozem
Reprodukce ze sbírky Petra Zýky
Jeřáb o nosnosti 20 t, číslo 106, při práci v depu Ústí nad Labem
Ze sbírky Petra Zýky
   
Parni_jerab_30t_c100_Praha_Bubny_kveten_1936.gif Skoda_50t_c_138_Pha_hl_n_28_12_1977.gif
Čtyřnápravový parní jeřáb o nosnosti 30 t, číslo 100, v Praze - Bubnech v květnu 1936.
Foto ze starého Železničáře
 Šestinápravový parní jeřáb o nosnosti 50 t, číslo 138, v Praze - hl.n. 28. 12. 1977.
Foto Viktor Kvarda
   
Skoda_25t_2.gif Skoda_25t.gif
Dvě fotografie čtyřnápravých jeřábů o nosnosti 25 tun určených pro depa Bratislava a Košice z roku 1946
Obě fotografie poskytl Archiv Škoda
 
   
Skoda_50t_c_138_Pisek.gif Skoda_50t_c_135_Pisek.gif
Šestinápravový parní jeřáb o nosnosti 50 t, číslo 138, a druhý stejného typu, č. 136, v roce 1978 v Písku při nakolejování převráceného jeřábu EDK 300.
Ze sbírky Viktora Kvardy
Stejná nehoda z jiného úhlu, v popředí jeřáb č. 138. V akci zde vidíte I vyprošťovací tank VT 34.
Ze sbírky Petra Zýky
   
Parni_jerab_Slevarna_KDZ_14_07_1990.gif Hak_parniho_jerabu_Skoda_50t.gif
Blíže neurčený typ, slévárna KDŽ, Králův Dvúr 14. 7. 1991 (!)
Ze sbírky Viktora Kvardy
Detail hlavního háku šestinápravové škodovky o nosnosti 50 T.
Seznam
 
KIROW 1 (EDK 10/1)

 
Je naším zřejmě nejstarším typem dieselelektrických jeřábů Kirow. Dodávky začaly snad už koncem 50. let. Primárním určením tohoto jeřábu bylo zbrojení parních lokomotiv uhlím. Zajímavé bylo použití amerického patentu - podvozku typu Diamond "Roller - bearing". Z konstrukce Kirow 1 se potom odvozují i jeřáby EDK 6 a EDK 10 s mnoha shodnými díly a konstrukčními skupinami. 
 
EDK10_1_plan.png

 
Technická data:
Max. hmotnost:   Délka výložníku:   Max. přepravní rychlost:  
Max. nosnost: 6,5 t Délka pojezd.části přes nár.: 8 494 mm Max. pojezdová rychlost: 3,6 km/h
Max. vyložení: 17 500 mm Hák/drapák: Ano/Ano, také magnet    

Seznam
EDK 10/2 (Kirow 2)


  Je naším nejstarším typem dieselelektrických jeřábů Kirow. Dodávky začaly snad už koncem 50. let.
Primárním určením tohoto jeřábu bylo -a vlastně dodnes je- zbrojení parních lokomotiv uhlím. Dodnes slouží v různých depech i soukromých společnostech jako opravdové Popelky - děvečky pro všechno. Zajímavé bylo použití amerického patentu - podvozku typu "Roller - bearing". Z konstrukce Kirow 2 se potom odvozují i jeřáby EDK 6 a EDK 10 s mnoha shodnými díly a konstrukčními skupinami.
 
EDK10-2-typak.png Zbrojeni-3.jpg
  Kirow 2 + 422.0108, Bratislava východ 20. 4. 1970,
Zdeněk Bauer - Parní symfonie


Technická data
Max. hmotnost: 72 t Délka výložníku: 16 960 mm Max. přepravní rychlost: 80 km/h
Max. nosnost: 5 t Délka pojezd.části přes nár.: 8 494 mm Max. pojezdová rychlost: 3,6 km/h
Max. vyložení: 13 500 mm Hák / drapák: Ano/Ano, také magnet    

Seznam
KIROW EDK 80


Tento jeřáb vzhledem ke své nenáročnosti a poměrně slušným výkonům oblíben nejen u ČD, ale také u různých podniků těžkého a strojírenského průmyslu. Provozují ho např. Vítkovické železárny a OKD - doprava.

Edk80-plan.gif EDK80_2-plan.gif
Starší varianta Novější varianta EDK 80/2

Technická data
Max. hmotnost: t Délka výložníku:   Max. přepravní rychlost: 80 km/h
Max. nosnost: t Délka pojezd.části přes nár.: mm Max. pojezdová rychlost: 60 m/min
Max. vyložení: mm Hák/drapák: Ano/Ne    

Seznam
KIROW EDK 300


Jedná se v současnosti o jeden z nejrozšířenějších typů kolejových jeřábů u nás. ČD jich podle našich informací t.č. provozují 10. Nejčastěji se s ním můžete setkat při pracech na koridorech, bývá zařazován v nehodových vlacích
EDK300-nacrt.gif


Technická data:
Max. hmotnost: 103 t Délka výložníku: Max. přepravní rychlost: 80 km/h
Max. nosnost: 50 t Délka pojezd.části přes nár.: 10 830 mm Max. pojezdová rychlost: 60 m/min
Max. vyložení: 13 500 mm Hák / drapák: Ano/Ne    

Jeden z těchto strojů s inventárním číslem 280 je součástí Nehodové jeřábové jednotky stojící v obvodu depa Ostrava hlavní nádraží.


Seznam
KIROW EDK 300 W


Tento jeřáb je speciální úpravou EDK 300 určenou např. pro pokládání kolejí, výhybek, lehčích mostních polí. Z původního typu má pojezd a otoč.

Kolejový jeřáb EDK300W je dieselelektrický otočný jeřáb o nosnosti 30 t s možností práce pod trolejovým vedením nebo v jinak výškově omezeném prostoru. Jeřáb se skládá z podvozkové části, horní otočné části a výložníku. Podvozková část je vybavena dvěma třínápravovými podvozky, podpěrným zařízením, narážecím a tahadlovým ústrojím. Na otočné plošině jeřábu je umístěn poháněcí dieselagregát, převodové ústrojí pro ovládání výložníku a závěsného háku. Výložník je skříňové konstrukce s kočkou, která je při vodorovné poloze výložníku pohyblivá v podélném směru. Výložník je udržován ve vodorovné poloze elektrickou vodováhou, která jej automaticky vyrovnává při různém zatížení. Pro ostatní polohy je možno kočku mechanicky zajistit na výložníku ve dvou polohách, čímž je současně odpojena elektrická vodováha a výložník se sklápí a zdvihá dle volby obsluhy.

Celkem je tedy možno pracovat ve třech polohách:
  1. Výložník ve vodorovné poloze a kočka pojíždí po jeho délce
  2. Výložník zdvižen a kočka zajištěna v poloze blíže ke strojovně jeřábu
  3. Výložník zdvižen a kočka zajištěna na konci výložníku

Výložník zdvižen a kočka zajištěna na konci výložníku:
  1. Základna 3,2 m od osy koleje
  2. Základna 4,8 m od osy koleje
EDK300W01a.jpg


Technická data:
Max. hmotnost: 113 t Délka výložníku: Max. přepravní rychlost:  
Max. nosnost: 30 t Délka pojezd.části přes nár.: 10 800 mm Max. pojezdová rychlost: 60 m/min
Max. vyložení: 14 500 mm Hák / drapák: Ano/Ne    

Seznam
KIROW EDK 300/5



V době pokračující elektrifikace drah byl na podvozku jeřábu EDK 300 postaven jeřáb s teleskopickým výložníkem, umožňující práci i pod trolejí.
 
EDK300556a1.jpg EDK300556b1.jpg
Omlouvám se, k těmto fotografiím neznám
podrobnosti ani autora
 
   
EDK300_5_01.jpg  
Jeřáb EDK 300/5 č. 41 ŽSR,
Žilina 3. 10. 1999, Viktor Kvarda
 

Technická data:
Max. hmotnost: 100 t Délka výložníku:   Max. přepravní rychlost: 80 km/h
Max. nosnost: 50 t Délka pojezd.části přes nár.: 12 500 mm Max. pojezdová rychlost: 60 m/min
Max. vyložení:   Hák / drapák: Ano/Ne    

Ostatní specifikace:
  1. Dieselelektrický otočný kolejový jeřáb EDK 300/5 je šestinápravové speciální hnací vozidlo sloužící k manipulaci s břemeny na výsuvném a kyvném výložníku (vyžaduje napěťovou výluku, popř. podle břemene i demontáž trolejového vedení). Jeřáb se používá především na stavebně-montážní práce Nejvyšší nosnost jeřábu je 50 t. 

  2. Způsob dopravy:
   a) jako služební vlak nebo PMD s použitím hnacího vozidla; v jedné soupravě mohou být dopravovány i dvě spolu spojené jeřábové jednotky a u tažených souprav mohou být za nimi dopravovány i potřebné vozy s materiálem nebo nářadím,
průvodci: dva členové osádky jeřábu, z toho jeden jeřábník (při dopravě nesmějí být průvodci na jeřábu), 
  
b) vlastním pohonem pojezdu, a to na pracovní místo a zpět na vyloučené koleji. 

  3. Řadění ve vlaku nebo posunu mezi dopravnami
Jeřáb nemá ochranný ani protizávažový vůz, lze k němu přivěsit obytný a nářaďový vůz; postrk je dovolen jen v případě, že ve vlaku není zařaděno vozidlo o dopravní hmotnosti menší než 20 t; v případě spojení dvou jeřábových jednotek musí být vlastní jeřáby odděleny alespoň dvěma vozy. 

  4. Maximální dovolená rychlost 
   a) s použitím hnacího vozidla 80 km/h (bez ohledu na směr otočení výložníku), 
   b) ve stanicích s vjezdovou rychlostí větší než 40 km/h na návěst hlavního návěstidla nařizující snížení rychlosti přes výhybky 20 km/h
   c) ve stanicích s vjezdovou rychlostí 40 km/h a menší přes výhybky 20 km/h
   d) při jízdě vlastním pohonem pojezdu 100 m/min
Při stanovení rychlosti je nutno vzít v úvahu nejvyšší dovolenou rychlost připojených nářaďových a ubytovacích vozů. 

  5. Nejvyšší sklon: bez omezení 

  6. Nejmenší poloměr oblouku (projektovaný): 120 m 

  7. Hmotnost jeřábu: 100 t 

  8. Brzdění: 
   a) brzda tlaková přímočinná i samočinná, brzdič přímočinné brzdy,
   b) brzdicí váha:  P 65 t , G 60 t 

  9. Největší hmotnost na nápravu: 18 t
Hmotnost na metr délky vozidla 8 t/m 

  10. Počet náprav:

  11. Délka přes nárazníky: 12.5 m 

  12. Nutnost výluky koleje, případně napěťové výluky 
   a) při dopravě není třeba výluka koleje ani napěťová výluka; pro jízdy vlaků po sousední koleji nejsou třeba žádná omezení,
   b) jeřáb smí pracovat pouze za výluky koleje a za napěťové výluky; v případě, že jeřáb při práci bude zasahovat do průjezdného průřezu sousední koleje, je vedoucí práce povinen předem se dohodnout s výpravčím o vlakové přestávce, případně o výluce sousední koleje nebo i napěťové výluce sousední koleje, není-li v rozkaze o výluce stanoveno jinak. 

  13. Spojování vozidel
Jeřáb má narážecí a táhlové ústrojí normální stavby na obou čelech. 

  14. Ostatní údaje 
   a) jeřáb má vlastní pohon pojezdu, kterého se používá jen pro pohyb jeřábu při práci, ve stanici popř. při jízdě na krátkou vzdálenost na pracovní místo podle dokumentace jeřábu.
   b) jeřáb je označen písmenem "A".

Seznam
KIROW EDK 500


Jediného zástupce této zajímavé řady bylo možno vidět v Hradci Králové, dnes je již zrušen.
Edk500_1-bokorys.png EDK500_CD_foto.jpg
  EDK 500, DKV Hradec Králové
 P. Zýka

Technická data:
Max. hmotnost: 111 t Délka výložníku: Max. přepravní rychlost: 65 km/h
Max. nosnost: 80 t Délka pojezd.části přes nár.: 11 840 mm Max. pojezdová rychlost: 60 m/min
Max. vyložení: 21 000 mm Hák / drapák: Ano/Ne    

Seznam

KIROW EDK 750

Byl vyráběn koncem 60. let minulého století, kdy si postupující elektrifikace tratí vyžadovala jeřáb s teleskopickým řešením výložníku, což bylo výhodné pro práci pod trakčním vedením, které se stalo později standartem. U nás je součástí Nehodových jeřábových jednotek a stále častěji jej můžeme vidět při práci na koridorech.
 
EDK750-typak.gif Ulozeni_na_podperach.gif

Technická data:
Max. hmotnost: 120 t Délka výložníku: Max. přepravní rychlost: 100 km/h
Max. nosnost: 125 t Délka pojezd.části přes nár.: 11 880 mm Max. pojezdová rychlost: 100 m/min
Max. vyložení: 14 000 mm Hák / drapák: Ano/Ne    

Seznam
KIROW EDK 1000


Když jsem poprvé viděl tento jeřáb, myslel jsem, že dráhy přepravují kosmickou loď z nějakého sci - fi filmu. Je to rozhodně největší a nejsilnější kolejový jeřáb našich drah. Silnější je u nás už jen EDK 2000, který ale v majetku ČD není. Výjimečný je taky pojezd jeřábu, který leží na dvou čtyřnápravových podvozcích

Tento stroj patří vzhledem ke své velikosti mezi vzácnější, je - li nám známo, jsou jen v České Třebové a Přerově, proto zatím nemáme žádné fotografie, zato zde máte plánky dokonce 3 různých variant

EDK1000-typak.gif EDK1000-2-bokorys.gif
Původní varianta EDK 1000/2
   
EDK1000_4-bokorys.gif EDK1000_pojezd-plan.gif
EDK 1000/4 Pojezd jeřábu

Technická data:
Max. hmotnost: 149 t Délka výložníku: Max. přepravní rychlost: 120 km/h
Max. nosnost: 125 t Délka pojezd.části přes nár.: 170 760 mm Max. pojezdová rychlost: 100 m/min
Max. vyložení: 30 000 mm Hák / drapák: Ano/Ne    

Seznam
KIROW EDK 2000

Největším jeřábem u nás je EDK 2000 o nosnosti až 250 tun. Jediný kus na území ČR však nepatří drahám. Jejich majitelem je ČPLO a slouží v přístavišti v Lovosicích k nakládce a vykládce říčních nákladních lodí.

edk2000-plan.gif


EDK2000-foto.jpg EDK2000-foto2.jpg
EDK 2000, ČPLO, Lovosice
P. Zýka
EDK 2000, ČPLO, Lovosice
P. Zýka

Technická data:
Max. hmotnost: 160 t Délka výložníku: Max. přepravní rychlost: 100 km/h
Max. nosnost: 250 t Délka pojezd.části přes nár.: 15 220 mm Max. pojezdová rychlost: 100 m/min
Max. vyložení: 18 000 mm Hák / drapák: Ano/Ne    

Seznam

| Autor: Jiří Šimsa | Vydáno 30. 06. 2010 |
Fotodokumentace
Uaai 11
(18.05.2014)
434.1
(07.11.2011)
tendr 516
(07.11.2011)
BCi/ú
(03.04.2011)
R 552088
(13.08.2010)
Kirow EDK 300
(30.06.2010)
Ca4
(22.06.2010)
Kirow EDK 80
(23.03.2010)
Kirow EDK 10/1
(15.03.2010)
M 120.417
(18.01.2010)
Ci
(21.05.2008)
Ci