V dalším díle o univerzálních vozech MUV 69 si postavíme další zajímavý model, který se jistě bude hodit na každém našem kolejišti. Jako pohonná jednotka bude leptaná stavebnice Pavla Gülicha
(www.pojezdy.wz.cz.).
Nebudu obšírně popisovat jeho stavbu. Ve stavebnici je podrobný návod na stavbu a fotodokumentace stavby je na webu
www.rajče.net., kde je uživatel „mm2“ a kde popisuje v fotočlánku „H0 MUV69 pojezd od P.G. – lept“.
Nejprve jsem sletoval celý rám, naletoval jsem další drobnost, ložiska jsem letoval pomocí tyčky, která mně zajistila osu ložisek. Po dokonalém odmaštění a začištění jsem podvozek nastříkal základní barvou. Bronzová ložiska se musí pak očistit od barvy a namastit olejem. Pak jsem nasouval a lepil jednotlivé díly převodovek. Vše jsem pak bez motoru odzkoušel, vše bylo v pořádku. Obě převodové skříně jsem spojil kardanem. Ve stavebnici jsou dvě srdce kardanu, která jsem přilepil na evergreenovou tyčku. Pak přišla na řadu elektrika, kterou jsem jen připájel na rámu a na motoru jsem jen drátky přichytil. Zkušební jízdy dopadly špatně. Podvozek jezdí plynule jen na jednostranu. Na druhou stranu se pojezd seká a prokluzuje gumička. Sekání dělá plastová ozubená kolečka, která jsou poháněna bronzovým šnekem. Nechám podvozek jezdit, snad se vše usadí. Podvozek zatím jezdí kabinou dopředu, což mně zatím vyhovuje.
Dále zakoupíme zase lepty od f.
www.Hekttor.biz a nebo si objednáme na webu
www.pojezdy.eu. Nebo lept koupíme na pražské burze. Lept je vyroben z mosazného plechu. Dále od stejného prodejce můžeme zakoupit i obtisky, které jsou pro ČSD žluté a pro ČD bílé barvy.
Nejprve bez úprav ohneme a sletujeme základní rám, který je ze dvou částí, přiletujeme brzdy, přední čela a tažné háky. Dále do podélníku přiletujeme dvě oka (jsou vyleptané otvory) a pro další musíme vyvrtat díry a oka v nich pak přiletovat. Lept těchto ok má dostatek. Dále zlepšíme vstup na plošinku. Sletoval jsem schody.
Po dokonalém vyčištění od všech letovacích sajrajtů přilepíme vzduchový zásobník a na rám umístíme dvě nářaďové bedny. V leptaném aršíku jsou navíc kličky a rukojetě, které jsem pak dal na nářaďové bedny. Do beden a naftové nádrže jsem dal závaží (matku a těla šroubu), které jsem pak zalil dentacrylem.
Po dalším očištění od všech nečistot dostal rám základní nástřik.
Na proschnutý základní nátěr provedeme nátěr černou matnou barvou. Nesmíme zapomenout natřít i část motorového rámu, který budou vidět. Kola natřeme rezavou barvou a brzdové kotouče barvou dělovou hlavní. Pak na motorový rám nalepíme papír, kterým pak zajistíme potřebnou výšku pracovní plošiny. Obě části pak slepíme v jeden motorový celek. Podle návodu se motorová část a lept mají přišroubovat šroubky, ale právě přidané bedny tento postup znemožňují
.
Po obětovném vyzkoušení, zda vše sedí a jezdí (zatím na jednu stranu) jsem aplikoval žluté obtisky ČSD. Pracovní deska se lehce patinovala a vše se pak přelakovalo matným průhledným lakem. Jen malá poznámka, obtisky jsou podle mně moc velké a jsou od horního okraje k dolnímu okraji rámu.
Motorová část je sestavená, tak sestavíme kabinu. Po sestavení kabiny ji nabarvíme a zasklíme okna.
Aplikujeme obtisky, přelakujeme lakem a přilepíme kabinu na motorovou část.
Po přilepení zase uděláme zkušební kolečka na kolejišti. Pro někoho takto postavený motorový vozík bude vyhovovat, ale já budu pokračovat dál. Na přední část kabiny namontuji vzduchový filtr. Na opačnou stranu kabiny u plošiny namontují nádržku asi na naftové topení. Dále přibude velká tabule na příkazy a zákazy. Pak jsem vyvedl výfukové potrubí nad kabinu podél stěny.
Vlastní MUVka je hotová a na plošinu bude namontován drapák UNHZ 500, který vyrábí pan Ivo Carvan (
www.icar-cz.eu.). UNHZ 500 vyráběla humpolecká strojírna od roku 1968 až do roku 1992. Celkem bylo vyrobeno více než 38 000 kusů a mnohé slouží doposud.
Sestava je jednoduchá. Nejprve odstraníme ze stavebnice všechny nepotřebné díly, které jsou součásti pojezdu drapáku. Součástky pak můžeme použít jako náklad na nákladní vůz. Nejprve slepíme pohonnou jednotku, kterou pak uložíme na zhotovenou úložnou desku. Jak má vypadat úložná deska zjistíme podle fotodokumentace. Fotky najdeme na internetu a jejich opravdu dost. Zde zjistíme, že každá úložná deska vypadá jinak. Dále některý drapák nemá sedátko a obsluha u páček stojí. Další má sedátko a někde je dokonce sedátko oplachtované plachtou nebo plechovou kabinou. Moji představu jsem vymodeloval takto. Základ drapáku jsem hned natřel, patinoval a přilepil na pracovní desku.
Nakonec sestavíme díly ramena drapáku. Drapák bude otočen ke kabině. Před usazením drapáku vše nabarvíme, aplikujeme část přiloženého obtisku a pak patinujeme. Celé slepené rameno drapáku přilepíme na hydraulickou jednotku.
MUVka ještě dostane přívěsný vozík. A přívěsný vozík udělám jinak. Vozík sestavíme podle návodu, který je přiložen. Nejprve sestavíme spodní rám, pak přiletujeme horní nástavbu a boční držáky nástavby. Dvojkolí je původně uloženo v otvoru a tak se bude špatně otáčet. Otvory pro nápravy zvětšíme vrtákem pro přiletování bronzových ložisek, které mají osazení. Tím se zlepší jízdní vlastnosti vozíku. Nakonec na ložiska přiletujeme brzdy.
Na takto připravený polotovar přívěsného vozíku uděláme přístavbu podle přiložené fotky, kterou dal na web
www.rajče.net. pod přezdívkou „pvdferdamravenec“. Na přívěsném vozíku je namontován drapák UNHZ 500. Vedle drapáku je pohonná jednotka.
Další fotku drapáku UNHZ 500 jsem našel na
www.vlaky.net od pana Petera Bada.
Dále prodloužíme jedno čelo o plošinku. Krablovaný plech tvoří podlahu plošinky. Pro pevnost zespodu vše zalijeme dentacrylem. Na „U“ čelník pak přidáme plastovou destičku, na kterou pak přilepíme leptané tažný zařízení. Ještě je potřeba propojit vozík a plošinku zespodu plochou deskou na bočnici. Na druhý čelník dáme sletované tažné zařízení. Přilepíme brzdová kola, brzdové páčky, bočnicové páčky a přidáme vzduchový válec.
Po dalším vyčištění polotovaru provedeme základní nástřik základovou barvou. Dále pak stříkneme zelenou barvou korbu a spodek dobarvíme matnou černou. Brzdové kolo a kličky natřeme červeně. Patinujeme plošinku. Na plošinku přidáme plechovou bednu a přilepíme základ pro drapák. Aplikujeme obtisky a bezpečnostní pruhy. Nakonec patinujeme vozík a přelakujeme matným lakem. Vnitřek korby jsem nedělal, počítám, že vozík zatížím štěrkem. Pokud modelář bude potřebovat korbu prázdnou, musí podlahu natřít a patinovat.
Přívěsný vozík dostal štěrkový náklad. Sestavil a natřel jsem drapák. Vlastní drapák jsem nechal zreznout. Ještě montáž sedačky a tažné tyče.
Přívěsný vozík pak dostane dvojkolí od firmy Roco. Dvojkolí se vejde na těsno do leptů, které se musí ještě přihnout, aby se dvojkolí lehce otáčela v ložiskách.
Drapákový vozík PVK 158 je hotov. Ale ještě plno volných drobností je na leptaných aršících. Proto postavím další přípojné vozidlo na které použiju další leptané díly. První přípojný vůz má dřevěnou korbu, podlahu a je postaven z plastových desek (evergreen). Dále jsem použil mosazné profily „L“ a „U“. Dále jsem použil leptaná madla, kličky, brzdové kolo a na podvozkové bočnici jsou další lepty (držáky korby pro zvedání na jednu nebo druhou stranu). Po nastříkání základovou je korba natřena zeleně a rám černě. Brzdové kolo, kličky a madla jsou červená. Dřevěná podlaha je natřena barvou v odstínu pneumatika. Aplikoval jsem obtisky a přívěsný vozík dostal patinu. Nakonec lakování je zase přelakování modelu průhledným matným lakem.
Tažné zařízení je vlastně upravený nárazník. Do nárazníku jsem vyvrtal otvor pro táhlo a otvor pro kolík. Vstupní otvor je ještě zvětšen, aby tažná tyč se mohla pohybovat do strany. Některá tažná zařízeni jsou na přípojném vozíku uložená na podobné věci, jako je zmenšený nárazník. To znamená, že tažné zařízení je uložené v odpružené rouře a není na pevném táhlu. Po přilepení jsem mohl narážecí desku o něco zmenšit.
Pojezdovou část podvozku obstará podvozek od pana Pletichy, který přilepíme. Postupně přidáme brzdový válec, brzdovou páčku a leptané brzdiče. Viditelné části podvozku natřeme černou matnou barvou. Podvozek je připraven k dodatečnému elektrickému připojení k motorovému vozíku.
Vozík PV 851 je hotov. Nejprve jsem přidal drážní drobnosti na pracovní desku, jako (čuby, žebřík, ruční nářadí a drapák, který se vejde mezi pražce) a vše je na motorovém vozíku MUV 69-738. K motorovému vozíku jsem přidal prázdný přívěsný vozík PV 851.
Další přívěsný vozík bude plošinový vozík, třeba na přepru starých pražců. Postup je stejný jako u předešlého vozu. Jen leptu už je málo. Na rámu v bočnici je leptané brzdové kolo a leptané úvazkové praporky. Aby náklad nespadl, jsou v každé čelnici dva postavené plocháče. Každý plocháč má upínací oko. Vše je pak nastříkáno matnou černou. Jen dřevěná podlaha dostala barvu pneumatik. Jako náklad jsou staré pražce, které jsou po přilepení na vozík patinovány. Pak následuje stříkání matným lakem. A než barva zaschne, je ještě lepkavá, tak se znova pomocí pudrů provede patinování pražců.
Pojezdovou část podvozku obstará zase podvozek od pana Pletichy, který přilepíme. Postupně přidáme brzdový válec, brzdovou páčku a leptané brzdiče. Viditelné části podvozku natřeme černou matnou barvou. Na vozík ještě přilepíme další drážní drobnosti. Podvozek je připraven k dodatečnému elektrickému připojení k motorovému vozíku.
Přívěsný vozík na přepravu pražců je hotov a přidal jsem ho k první postavené soupravě. Která tvoří motorový vozík MUV 69-151, PVK 534 a PV 1981.
Druhou soupravu tvoří motorový vozík MUV 69-738, PV 851 a PVK 158.
Na závěr krátké hodnocení motorových pojezdů Pleticha a Gülich. Podvozek od pana Pletichy je vlastně stará poctivá škola. Těžký podvozek je hned jako závaží. Průměr koleček je 5.7 mm. Motor se dodává v dvojím provedení. Jízdní vlastnosti na kolejivu Peco jsou velmi uspokojivé. Velké nákolky právě zajišťují průjezd vyhybkou (srdcovkou). Sedm vyhybek za sebou projíždí dobře při analogu na napětí 8 V.
Podvozek od pana Gülicha je nová leptaná metoda. Sestavení podvozku zvládne průměrný modelář. Lept, ale není vhodný pro samostatnou dětskou modelařinu a pro začínajícího modeláře. Průměr koleček 7,8 mm. Právě malé nákolky a lehkost modelu zapříčiní někdy výpadek přední částí motorového vozíku v srdcovce. Při zapojení přívěsných vozíku se vypadání změnilo a ojedinělé vypadnutí. Záleží právě na nasměrování motorového vozíku do průjezdu srdcovky. Ale na druhou stranu, sedm vyhybek za sebou projíždí dobře při analogu na napětí 8 V. Jen ještě malá zásadní poznámka. Pozor při mazání. Pokud se dostane trochu mastnosti na gumový převod, tak Vám pojezd nepojede a budete muset vše pečlivě odmastit.
Zda koupit pojezd od p. Pletichy nebo od p. Gülicha nechám na samotném modeláři. Záleží, co od modelu očekává modelář a jakou nástavbu použije na pracovní desku. Zda potřebuje pracovní desku prázdnou nebo zda motorek skryje za nějakou nástavbu. Ale vždy bude platit, že před jízdou kolečka a koleje pečlivě očistit. MUV-ka je na občasné projetí po kolejišti a její konstrukce není na trhání rekordů a závodění po kolejišti.
Dvě soupravy jsou hotové a můžou se předat na modelové kolejiště na traťovou službu. Mnoho zdaru do dalších modelů Vám přeje Vladimír Klusáček.
