Modely chladicích vozů na přepravu piva – díl V

V dalším díle si postavíme další modely chladících vozů. Při stavbě jsou použity výkresy, které jsou v předešlých dílech. Většinou vozy jsou stejné jen se bude lišit jejich rozvor, barva a reklamní nápis. Pro lepší chlazení byla barva skříně většinou bílá, popřípadě krémová a některé vozy jsou natřeny zeleně.

Reklamní nápisy jsou nejprve německé a po změně politických poměrů jsou nápisy dvoujazyčné (například na jedné straně boku vozu česky a na druhé straně německy) a po roce 1918 převážně reklama česky. Bílou barvou byla natírána i střecha. Spodek vozu bával obvykle černý. Železniční nápisy odpovídají předpisům dráhy, v jejímž obvodu byl příslušný pivovar. Každá dráha před rokem 1918 měla rozličné předpisy. Vozy se většinou dostaly řadové označení Gb a později u ČSD Lp. Počet nápisů na voze bylo mnohem méně než dnes. Modeláři bude vodítkem většinou fotografie modelové vozu. Podklady ke stavbě modelu je černobílá fotka a barevné provedení vozů se těžko odhaduje. Jen pár vozů je v literatuře popsáno, ale dále lze pátrat jen v archívech podle reklamních nápisů a pivních tácků. Dále nebudu už popisovat stavební postupy, jsou pořád stejné a jen stavební postup modelu bude tam, kde bude odlišný chladírenský vůz a nebo se vněčem bude vůz odlišovat.

Litovel
  První zmínka o vaření piva v Litoveli je datována do roku 1291, kdy městu udělil král Václav II. mílové právo. Privilegium dávalo litovelským měšťanům monopolní právo na vaření a šenkování piva v okruhu jedné míle (asi 10–12 km). Pivo se ve středověku vařilo v právovárečných domech, v Litovli jich bylo 57. Postupem času se došlo k závěru, že bude lépe, když se bude vařit pivo na jednom místě, a tak byl roku 1770 postaven společný pivovar se sladovnou, který vařil celých 100 let. Když už nestačilo uvařené množství byl v roce 1814 postaven nový Měšťanský pivovar. Ten byl pod německou správou, tak jako celá Litovel. Koncem 19. století docházelo v Litovli k národnímu uvědomování a k postupně sílícím národním střetům. Byla založena rolnická záložna v Litovli a rolnický akciový cukrovar. To však ještě nestačilo k tomu, aby dny německé nadvlády byly sečteny. Tak se stalo až po založení a otevření Rolnického akciového pivovaru se sladovnou v Litovli. Největší zásluhu na založení pivovaru měl Josef Svozil, původem z nedaleké Seničky, muž známý, protože za hanáckou střední Moravu byl dlouhá léta říšským i zemským poslancem. O výstavbě pivovaru bylo definitivně rozhodnuto 1. února 1892 na schůzi rolníků a 12. listopadu 1893 byl pivovar slavnostně vysvěcen a otevřen.



Na prvním příspěvku je akcie ze dne 20. 9. 1900, dále nedatovaná fotka pivovaru a nakonec pivovar v roce 1923.

Akciový pivovar v Litovli si objednal od Ringhoffera dva vozy. První vůz byl vyroben v roce 1900 a další 1903. Později pak vozy mají krémově žlutou barvu a reklamní nápis má ozdobné písmo a je napsáno černou barvou. V roce 1955 je na voze jen reklamní tabule s firemním nápisem a skříň má šedivou barvu. Jedná se o chladící vůz z roku 1903, který pak dostal číslo L 2-42399.
 

	Obtisk pan Kwasnica.

Brno

   - Pivovar Moravia
  Roku 1894 založil Samuel Morgenštern spolu s bratrem Bernhardem vedle své sladovny na Nové ulici na tehdejší dobu moderně zařízený pivovar na Kotlářské ulici. V roce 1898 přešel pivovar do rukou nově vzniklé Akciové společnosti Moravia, pivovar a sladovna v Brně, která sídlila na Kotlářské ulici č. p. 4 v Brně, založila ji Vídeňská bankovní jednota.

V roce 1918 je zakoupena sladovna v Hradčanech u Nezamyslic. V roce 1921 spolu s Moravskou agrární a průmyslovou bankou v Brně a Prvním brněnským akciovým pivovarem se jednou třetinou kapitálové účastní na založení Akciového pivovaru a sladovny v Sokolnicích (pivovar zprvu prosperoval velmi dobře, na začátku 30. let vsak byl porazen v konkurenčním boji). V roce 1922 byl opět společně s Prvním brněnským akciovým pivovarem koupen pivovar v Lomnici u Tišnova, o rok později byl stejnými partnery od Olomouckého pivovaru získán sklad na Křížové ulici č. p. 52. Sklad se v dalších letech stává majetkem firmy Monopol, která měla sídlo přímo v areálu starobrněnském pivovaře. Firma byla založena v roce 1922 za účastí brněnských hostinských pro zjednodušení distribuce lahvového piva a rovněž pro omezení konkurence; v roce 1929 se ocitly veškeré podíly firmy ve vlastnictví starobrněnského pivovaru. V roce 1924 získává Moravia už dříve propachtovaný pivovar v Jehnicích a rovněž pivovar a sladovna v Rájci nad Svitavou. V roce 1925 je od velkostatku Schonburg-Hortenstein pronajata sladovna v Králově Poli a sladovna Ernst Scherberle Malzfabrik v Řečkovicích. Společnost se v té době kapitálově podílí i na firmách První akciový pivovar a sladovna v Hruškách na Slavkovsku, Akciový pivovar a sladovna Sokolnice a Východoslovenský pivovar a vývozní sladovna, akciová společnost Michalovce. Současně vlastni i cely kapitál firmy Moravia Rajhrad, vývozní sladovny, akciová společnost. Koncem roku 1931 pak přebírá také firmu Slávia, vyvoz lahvového piva, Menšík a Stejskal v Brně a jejím živnostenským oprávněním zakládá vlastní stáčírnu a obchod s lahvovým pivem vedeným pod firmou Mars. Celkově akciové společnosti dosahovali 200 000 hl piva. Moravia si upevňovala své postavení i na Slovensku. V roce 1926 je společně s Prvním brněnským akciovým pivovarem koupen pivovar v Rosicích u Brna. Rok 1927 opět s Prvním brněnským akciovým pivovarem kupují Rolnicky pivovar a sladovnu v Hruškách na Slavkovsku.

V letech 1924-1927 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce pivovaru. Rozšířením varny byl zvýšen var na 225 hl. Postavením nových železobetonových kádí a tanků systému Rostock-Baerlocher byla zvýšena kapacita spílky na 6 716 hl a v ležáckém sklepu na 35 000 hl. Nepříznivý zvrat přichází v druhé polovině třicátých let. Vlivem zdraženi suroviny dochází k celostátní regulaci pomocí kontingentních smluv, kterými si pivovary navzájem zajišťovaly podíl na celkovém odbytu piva. To se velmi citelně dotklo pravě Moravie, neboť v důsledku stanoveni tzv. numerus clausus ji bylo zcela znemožněno na Slovensku začít znovu vystavovat, když předtím své odběratele na Slovensku předala pivovaru v Michalovcích. Ještě tíživěji pak na společnost dopadají léta hospodářské krize, kdy výstava piva klesá až o jednu třetinu. Naopak zadluženi stoupá a Moravská banka, která získala majoritu akcii, iniciuje koncentraci brněnského pivovarnického průmyslu. I přes rozsáhlé rekonstrukce podléhá pivovar Moravia roku 1933 v konkurenčním boji s Prvním brněnským akciovým pivovarem a sladovnou, který kupuje celou firmu. Pasivní brněnsky závod pivovaru Moravia byl zastaven a společnost převzala velkou část jeho odběratelů. Za to musela vídeňským bankám zaplatit za nekryté pohledávky Moravie částku 17 000 000 Kč. V roce 1936 byla vlečka k pivovaru zrušena (do té doby byl pivovar podobně jako nádraží zapojena na síť pouličních drah) a vozy byly odprodány. Z akciové společnosti Moravia zůstaly v provozu ještě pivovary Jehnice a Rájec nad Svitavou. Získáním odbytišť po zrušených pivovarech se První brněnský akciový pivovar svým ročním výstavem stává největším pivovarem na Moravě. Pivovar Moravia v Brně byl úplně zastaven a výroba i odběratele byli převedeni do Prvního brněnského akciového pivovaru a sladovny v Brně. Zákaznici firmy Mars byli předání sdruženi hostinských pro stáčení a prodej piva v lahvích Monopol, společnost s r o.. Firma Moravia sice zůstala jako právní subjekt, ale celou její hospodářskou činností řídila a kontrolovala a.s. První brněnsky akciový pivovar a sladovna v Brně, které také patřil celý kapitál společnosti. V roce 1943 pak dochází k plně fúzi obou akciových společnosti. Z celého velkého komplexu budov pivovaru Moravia, který stával v Kotlářské ulici, zůstaly dnes budovy Morgensternovy sladovny.

Majitele: 1889 - 1943

• Samuel Morgenstern 1894
• Bernard Morgenstein 1894-1898
• Albert Morgenstein 1894-1898 • Vídeňský bankovní spolek 1898
• Moravia, pivovar a sladovna akciová společnost 1898-1937
• 1943 fuze s 1.brnenským akciovým pivovarem a sladovnou.
  Vytvoření nové společnosti: První akciový pivovar a sladovna Moravia.

Nápis MORAVIA pochází z roku 1931 a vozová skříň je krémově bílá. Po zrušení vlečky v roce 1936 do pivovaru byly vozy dopravovány po síti pouličních drah, jak dokumentuje obrázek z roku 1931. Pivovar vlastní v roce 1927 vozy řady Lp 510000 až 07, 510016 až 021, 023, 031, 032, 065, dále 510502, 503, 690, 693 a 511151, 153.





Další podrobné fotky od Mariana Pauliny:



Na stavbu modelu jsem použil obtisky od pana Kwasnici, které jsem dal na chladící vůz o rozvoru 3,8 m, který má brzdařskou plošinu v úrovni podlahy a je zakryt prodlouženou střechou. Modelář si může dát obtisk na jiný chladicí vůz, který je třeba na obrázcích výše.



Dějiny tohoto místa sahají až do roku 1325, kdy byl vybudován cisterciácký klášterní pivovar. Novodobá historie pivovaru začíná kolem roku 1872 - byla vytvořena rodinná firma "Mandel a Hayek" a zahájena stavba nového pivovaru v ulici V Hlinkách, a to hned vedle bývalého klášterního pivovaru a zhruba na místě, kde se dnes nachází hlavní provoz podniku. Při cestě do Pisárek, pod Žlutým kopcem, bylo tehdy vykopáno 19 oddělení sklepů, stavěly se budovy varny, sladovny, strojírny, kotelna apod.. Budov bývalého klášterního pivovaru je později využito při stavbě sladovny. Stojí za zmínku, že již tehdy se říkalo "Starobrněnský pivovar" a "starobrněnské pivo“.

V březnu 1888 bylo mnichovské firmě "Kester a Bachmann", pánům Zikmundu a Leopoldu Hayekovým a firmě "Michael Hayek" uděleno povolení ke zřízení akciové společnosti pod názvem První brněnský akciový pivovar a sladovna v Nennowitz (dnešní Brněnské Ivanovice).


Tato akciová společnost převzala do svého vlastnictví Pivovar firmy M.Hayek v Brněnských Ivanovicích, zařízený na roční výrobu cca. 50 000 hl piva. vaření piva na účet nové společnosti zde začalo v únoru 1888. Akciový kapitál činil tehdy 375 000 fl.ö.W. (zlatých).
V červenci 1889 kupuje akciová společnost Pivovar firmy Mandel a Hayek na Starém Brně, Pisárecká ul.č.p.8, který byl rovněž budován na roční kapacitu 50 000 hl. piva, a to za částku 990 000 zlatých (odprodej nemovitostí, zařízení a zásob). Akciový kapitál společnosti byl z důvodu koupě zvýšen na 1 000 000 zlatých. Nový název společnosti byl První brněnský pivovar a sladovna v Brně. V roce 1890 pracovaly oba pivovary ještě odděleně, o rok později je však výroba piva soustředěna do polohou výhodnějšího pivovaru na Starém Brně a provoz ivanovického pivovaru je zastaven. Zůstává zde jen provoz sladovny, který je později rozšířen. Všechny tyto změny si vyžádaly velké investice (pořízení chladícího zařízení, přeměna skladovacího sklepa na mlaty aj.), a proto byl akciový kapitál opět zvýšen - tentokrát na 1 400 000 zlatých.

Okolo roku 1930 se pivovar svým výstavem stal největším pivovarem na Moravě. Během druhé světové války byl znárodněn a v dalších desetiletích prošel několika modernizacemi.
Novodobá historie pivovaru STAROBRNO, a.s. se začala psát v roce 1994, kdy se většinovým vlastníkem stal rakouský koncern BBAG.
První brněnský akciový pivovar měl po první světové válce asi 30 kusů chladírenských vozů. Některé vozy v počátku přepravy mají dokonce rozvor 3.5 m, ale zde se jedná o předválečné vozy.





Zde je další dobová fotografie a phlednice pivovaru. Dále reklamní nápis Bn1 je zde 2x. Ve druhém náčrtku jsou doplněna chybějící písmena červenou barvou.



Malý znak Rakouska-Uherska, první rok 1867 až 1915 a druhý znak po roce 1915. Asi takové znaky jsou na chladírenských vozech až do roku 1918.



Dále se pokusím postavit model chladírenského vozu podle fotky, kde jsou vozy Prvního brněnského akciového pivovaru v Brně z let 1910 až 1915. Tyto vozy mají reklamní popis Bn2 a Bn3. To znamená, že na jedné straně je český a na druhé straně německý popis reklamního nápisu. Rozvor vozu je 3.50 m a plánek vozu je v článku. Původní vůz jezdil u K.F.N.B. (Severní dráha císaře Ferdinanda, Kaiser Ferdinands Nordbahn), která se začala budovat v roce 1837 a zestátněna byla 1. Ledna 1906, kdy dráhu začala provozovat dráha K.kSt.B.. Vozy mají nejprve u KFNB řadu Gb 66 xxx a po roce 1906 jsou chladící vozy přeznačeny logem K.k.St.B. a posléze jsou v roce 1913 přeznačeny, ale jejich číslo neznám. Ale znám jen čísla vozů z roku 1927, kde vozy při stejným reklamním popisem mají třeba čísla Lp 510 031 až 33 (pak předělaný na vytápěcí vůz) 034 až 037, 090, 098, 103, 127, 364, 396, 511, 646, 650, 656, a 511010 a 017.
Stavba chladírenského vozu je celkem jednoduchá. Do boků stěn jsou naznačeny dveře a panty. Slepením boků a čel dostaneme krabičku do které pak vlepíme podlahu a střechu. Na střeše se přilepí, švy, otvory pro ledování a lávky. Dále musím zhotovit popis vozu. Předlohou je hlavně popis Bn2 a Bn3, který je pak vidět krásně na chladírenském voze, který vyrobila firma ETS v měřítku „O“.



Náčrtky a model vozu mně posloužily jako návod na vyrobení požadovaného obtisku na inkoustové tiskárně. Po pár zkouškách odstínů hnědých barev, nejlépe se mně zamlouvala tato varianta a kterou jsem pak vyrobil. Po nanesení obtisků jsou dodělány stěny vozu, jako je otevírání dveří a odtokové roury. Na spodek vozu je pak umístěna kinematika.



Dále pak následuje přilepení všech vzpěr na rámu vozu, rozsoch, stupačky pod dveře a doplnění loukoťových kol. Pak nakonec je vše přelakováno, hotovo, nafoceno a pár fotek hotového modelu je zde. Zda model splňuje i historické podklady ke stavbě modelu nechávám na posouzení na každém čtenáři.



Zajímavá fikce chladírenského vozu, který jezdí na zahradní železnici u Jiřího Sajbrta (Brno).



Ostrava

Existence pivovaru v domě původní č.p. 41 v Pivovarské ulici v Moravské Ostravě je doložena již v první čtvrtině 18. století. Tehdy zde vařilo pivo pravovářečné měšťanstvo sestávající ze 64 velkoměšťanů. V roce 1841 byl měšťanský pivovar stavebně rozšířen. Vznikl zde malý závod s tradiční rukodělnou výrobou. Kromě varny, spilky a sklepů byla upivovaru menší sladovna s humny a valachem, nacházel se zde také výčep a obytné místnosti. Malý ruční pivovar získal koncem roku 1857 do nájmu Markus Strassmann, židovský podnikatel z Lipníka nad Bečvou. Díky jeho podnikatelským schopnostem došlo k rozšíření výrobních možností městského pivovaru, který byl roku 1874 přeměněn na moderní parostrojní závod. Pravovárečné měšťanstvo nestačilo moderním výrobním trendům, a tak se po vleklých jednáních vyslovilo roku 1888 pro prodej pivovaru M. Strassmannovi. Poslední desetiletí 19. století bylo spojeno s četnými přestavbami - roku 1892 byla hlavní obytná budova s kancelářemi zvýšena o jedno patro a staré křídlo bylo přebudováno na ubikace, 1894 byla vystavěna moderní chladírna, 1896 plnírna lahvového piva, 1897 se nad pivovarem vztyčil nový komín, 1899 se prostřednictvím vlečky napojil na hlavní železniční tah. V témže roce se Strassmannův podnik přeměnil v akciovou společnost s názvem "Moravsko-Ostravský pivovar a sladovna, dříve M. Strassmann". Na práci otce navázali ve 20. století také Strassmannovi synové Adolf a Ernest. V roce 1914 proběhla rozsáhlá adaptace pivnice s restaurací. Zřízením moderního autoparku ve 20. letech opustil pivovar starý způsob formanské dopravy. V roce 1929 se rozšiřovaly sklepy, v nichž bylo nainstalováno osmnáct železobetonových tanků o celkové kapacitě větší než šest tisíc hektolitrů. V letech nacistické okupace přešlo vlastnictví podniku na říšskoněmeckou Banku pro průmysl pivovarnický v Berlíně.



V roce 1942 se Moravskoostravský městský pivovar spojil s Českým akciovým pivovarem (dnešní Ostravar), a stal se tak jediným producentem piva ve městě. Na konci srpna roku 1944 došlo při spojeneckém náletu ke zničení asi třetiny skladovacích sklepů. Po osvobození 1945 se bývalý Strassmannův závod se stal národním podnikem "Ostravský pivovar". Přestože budovy poškozené při náletu byly roku 1947 rekonstruovány, technický stav celého pivovaru se dále zhoršoval. Proto byla v průběhu 50. let výroba piva zastavena. Na počátku 60. let byl dům č. 74 majetkem Elektrotelevizní služby, restauraci provozoval městský podnik Restaurace a jídelny Ostrava - sever, další budovy včetně sklepů byly pronajímány jako sklady.
V roce 1963 bylo z bezpečnostních i hygienických důvodů rozhodnuto o demolici areálu. Výstava Ostrava sice ještě přišla s návrhem na využití některých budov k výstavním účelům, ale již o dva roky později - 1965, došlo k demolici celého pivovaru. Dnes se v těchto místech nachází část areálu výstaviště Černá louka.

Akciový pivovar v Moravské Ostravě byl prvním soukromým majitel chladírenského vozu, který vyrobil Ringhoffer v roce 1875 a další vůz byl objednán v roce 1894. Poslední třetí vůz byl půjčen od společnosti ÖEV Anstalt v roce 1909. V roce 1927 pivovar vlastní vozy řady Lp 510041 až 46. 063, 064 a 066.



Za model jsem vybral chladírenský vůz, který má dvě dvoukřídlé dveře do nákladního prostoru.



Obtisky dělá pan Kwasnica, ale na fotkách pivovarského dvoru je několik pivovarských vozů, které mají úplně jiné reklamní popisy. Na vozech může být reklamní nápis, jako je na pivním tácku nebo na akcii.
Pivovarský dvůr – fotky:
Na první fotce je jeden pivní vůz, který má nápisy přes celý bok a pravdě podobně je reklama napsána českém a německém jazyce. Možná, že se jedná o vůz KFNB Gb 66 951 (vyrobil Ringhoffer, zakázka č. 649 z roku 1893). A nebo se jedná o půjčený vůz od společnosti ÖEV Anstalt. Kde v horní části vozu pod střechou bude nápis „Öesterreichsche Eisenbahn – Verkehrs – Anstaltin Wien“ a v prostřední části boku vozu bude reklamní nápis pivovaru, který může vypadat jako na pivním tácku nebo jako na akcii. To je ale na další bádaní.
Druhá fotka. Na dvoře jsou dva pivní vozy, které mají dvoudílné dveře a poslední vůz má jednodílné dveře pro nakládku sudů. Nakonec první vůz má asi zelenou barvu a reklamní nápis pivovaru je jen přes dveře. Možná, že se jedná o dlouhodobě pronajatý vůz řady „Zl“.



Ještě pár fotek na pivovar, varnu a provozní zařízení, jak je umístila na internet Jana.

Majitelé:
- 1888	právovárečné měšťanstvo
1888-1899	Markus Strassmann
1899-1933	Moravsko-Ostravský pivovar a sladovna, dříve M. Strassmann
1933-1938	konsorcium bank
1938-1940	Česká eskomptní banka
1940-1945	Banka pro průmysl pivovarský v Berlíně
1945-1947	národní správa
1947-1948	Ostravský pivovar n.p.
1948-1950	Moravsko-slezské pivovary n.p.
Sládci:
1885-1913	Jan Vöth
1913-1926	Richard Knotek
zástupce 1917	Brunno Herrmann
zástupce 1918, sládek1926-1929	Karel Nössner
1929-1944	Richard Knotek
1944-1945	Ing. Karel Kurz
1945-1948	František Pittermann
1948-1949	Mojmír Veselý
1949-1950	František Smutek

  Ještě jedna krásná fotka pivovarského vozu z Ostravska. První pivo se v Ostravaru začalo stáčet na jaře roku 1898, kdy byl založen Český akciový pivovar v Moravské Ostravě dne 24. října 1897. Jednalo se o první český pivovar na území města Ostravy. Hlavní výrobce piva v době založení byl Strassmanův pivovar. Pohnutky pro vznik českého akciového pivovaru byly hlavně takové, že Strassmanův pivovar byl německý a preferoval jako své odběratele německé majitele hostinců, což se českým majitelům stejných zařízení nelíbilo .

Pivovar Ostravar – historické milníky
1897 založení pivovaru
1898 uvařeno a vystaveno první pivo českého typu v Ostravě, německému pivovaru Strassmann vzniká konkurence
1903 roční produkce přesahuje 50 tis. hl
1916 na pivovar dolehla válečná krize způsobená první světovou válkou, produkce klesá na 3,7 tis. hl
1921 roční produkce znovu přesahuje 50 tis. hl
1937 na postu sládka končí po 36 letech legendární Emanuel Kavalla, vytvoří tak rekord, který v budoucnosti pravděpodobně nikdo nepřekoná
1942 Němci pokořují české majitele násilnou cestou nucenou fúze se Strassmannovým akciovým pivovarem. Celkový výstav sloučených pivovarů přesáhl 100 tis. hektolitrů
1956 roční produkce překračuje 500 tis. hl a Ostravar se stává jedním z největších pivovarů u nás
1968 dokončena rekonstrukce pivovaru vedená Jaromírem Franzlem
1987 postavena nová vysokokapacitní varna
1997 pivovar se stává součástí společnosti Pivovary Staropramen a.s.
2005 Ostravar získává double. Čeští sládci a pivovarští experti zvolili v prestižní soutěži České pivo roku Ostravar Premium ležákem roku a Ostravar Originál světlým výčepním pivem roku.
2009 spuštěna do provozu nová moderní myčka vratných lahví s kapacitou 34.000 lahví za hodinu
2011 modernizována spilka včetně nového řídícího systému jejího chlazení. Pivovar se stal partnerem mezinárodního hudebního festivalu Colours of Ostrava, čímž potvrdil silnou pozici značky v regionu.

Hodně úspěchů do dalších modelů Vám přeje

Vladimír Klusáček

Zdroj:
ing. L. Kotnaur a ing. Z. Maruna – Železniční modelářství IV, Nadas 1965.
Milan Černohorský – Přeprava piva po železnici, Svět železnice, Corona 2005.
www.parostroj.net.
www.cs.wikipedia.org.
www.antik-sy.com.
www.fotohistorie.cz.
www.securityprinting.org.
www.pivovarskabrno.cz.
www.pivety.com.
www.amo.ostrava.cz.
www.koda.kominari.cz.
www.pivovary.info.
www.pytela.upce.cz.
www.geocahing.com.
www.steamer.cz.
www.elektrickevlacky.cz.
www.pivovary-staropramen.cz.
www.ets.cz.
www.kvasnyprumysl.cz.