Ušatá je jedna z nejkrásnějších parních lokomotiv a tak když jsem koupil za " rozumný " peníz zánovní BR 86, rozhodl jsem se ji postavit. Na leptu
pana Cekula jsou díly na 3 verze a jelikož jsem v Lužné nafotil 464.008, rozhodl jsem se pro tuto verzi. Stavbu trochu popíšu a budu se snažit upozornit na záludnosti.
Pojezd:
Lokomotivu je nutno rozebrat "do šroubku". Je to
popsané na modelech.biz. Poháněná část pojezdu se ořezává a obrušuje pro usazení předního a zadního rámu a otočných podvozků. Pro podvozky je lepší udělat více místa, budou lépe sedět na kolejišti. Výrobce dodává podrobný návod a pěknou fotodokumentaci, kde je vše názorně vidět. Ozubené dvojkolí byly původně tři, bylo předěláno na poslední verzi od výrobce, tedy na 2 poháněné nápravy. Zbylé 2 jsou poháněné ojnicemi. Doplněný byl taky plíšek u krajní nápravy. Patici na původním tiráku je nutné odříznout. Doplněn je taky sběr proudu ze 4. nápravy.
Po skončení úprav jsem vše vyčistil od prachu a špon benzínem a znovu namazal vazelínou.
Náročnější je zkrácení ojnic křižáku a ojnic kulisy. Pomocná ojnice se má zkrátit na 18 mm, připadá mi, že 19 mm je lepší. U parních válců jsem udělal chybu, že jsem je moc vystrčil ven z rámu. Původně u BR 86 byl obrys 26 mm, já jsem je přilepil na obrys 26,8 mm a ojnice byly vyosené a nechodily volně. Prohazuje se 2. a 3. poháněná dvojkolí a ojnice kulisy mi naráží do křižáku při jízdě v oblouku. Doporučuji tedy spíše válce přilepit hlouběji do rámu a zároveň trochu dozadu, bude stačit 0,5 mm. První dvojkolí bude mít více místa pro otáčení a nebude narážet do válců v ostřejších zatáčkách. Nejmenší poloměry na kolejišti mám 320 mm a je to tak akorát. Taky je dobré ojnice podlepit nějakou folii a nelepit je jen na tupo. Použil jsem 0,1 mm planžetu, ale bude stačit třeba i alobal. Uchycení kulisy v rámu řeší Tillig plastovým čepem. Z hlediska rozborky a zborky při zkoušení jsem ho odstranil, vyvrtal dírku 0,5 mm a celá sestava bude přichycená čepem přilepeným až úplně na konec. Je to vhodné i pro zkoušky, kdy se stále rozebírá a přizpůsobuje a podle návodu se má kulisa vsunout do leptaného rámu, který se pak ohne. Čep je daleko výhodnější a já ho přilepil jen ze vnitř rámu. Oba otočné podvozky jsem zatížil olovem. Přední co do něj vleze. Zadní jsem vyřízl a je v něm instalována kinematika LOCO. Výborně se tam vejde, ale je třeba ji trochu naklopit, spřáhlo má tendenci vahou padat dolu.
V předním je jen dírka pro šroubek k uchyceni kastle.
Kastle:
Staví se poměrně pěkně, jen je nutné stále hlídat, aby se nezkroutila do vrtule nebo do strany. Je to docela dobře popsáno v návodu a lze postupovat podle něj a letovat díly podle čísel.
Je možnost vybrat si ze 3 variant a proto zbude spousta dílů. Ovšem spousta dílů v návodu nemá svoje číslo a je jen na staviteli, jak je odborně erudovaný a poradí si s tím. Osobně jsem využil zbývajících dílů pro jiné místo. ( Madla na uších, vzpěry nebo na táhla ). Vzpěry držící uši měly být do V, ale nebyl jsem schopen dodržet zákryt, tak jsem je nechal jednoduché. Písečník, parní dóm a komín jsou odlité z resinu. Připadá mi, že písečník je moc vysoký a komín nízký. S písečníkem už nic neudělám, měl jsem ho víc zbrousit, ale komín jsem vytočil z mosazi vyšší. Do kastle jsou vlepeny dva hranoly s závitem M2. Rám je přišroubovaný ke kastli dvěma šroubky.
Doplňky:
O funkci parního stroje mám jen mlhavou představu a kam vedou všechny trubky a táhla se můžu jen dohadovat. Na táhla a zábradlí jsem použil strunu 0,3 , na trubky měděný drát 0,5 , trubky písečníku jsou z 0,5 olověného drátku a kabely ke světlům měděný drátek 0,2 mm. Je vhodné pro tyto doplňky navrtat kotel. Výrobce doporučuje vrtáček 0,5 mm. Má pravdu, já jsem použil 0,35 mm pro zapuštění oček pro úchyt strun a drátků a 2 jsem zalomil. Vrtá se do měděné trubky se sílou stěny asi 1 mm, která tvoří vyztužení kotle. Dodal jsem vzdušník z 7 mm železné kulatiny, dynamo z 3 mm plastové kulatiny a kompresor od Hekttora.
Na mazací lis jsem chtěl dát ještě táhlo a trubičky, ale už na to nedošlo. Nárazníky byly původně kulaté, košové, pak hranaté. Použil jsem kulaté z V 100. Jsou sice jiného tvaru, ale přesně odlité. Bedna a nástavba tendru je laserovaná dýha mořená. Uhlí je pravé. Píšťala je vytočená z mosazi a doplněná o zbytky leptů. Ze zbytků leptu jsou i vodovodní armatury
Povrchová úprava:
Povrchová úprava není moje silná stránka. Jako základ je použitý Mr. Primer Surfacer 1000 od MR HOBBY. Má být údajně dobrý na lepty, ale i přesto jsem kastli na odmaštění strčil na nejšetrnější program do myčky na nádobí. Černá barva je syntetika. Leptané tabulky jsou stříknuté a přebroušené. Lvíčci jsou dokoupeni, stavebnice je neobsahuje. Pruh pod tabulkou je červený. Správně by měl být modrý po přestavbě na ocelový rošt, ale modrý proužek jsem nesehnal. Obtisků moc není, ale jsou kvalitní. Celek je několikrát přelakován matným akrylem. Jako poslední jsem vlepil okna z folie.
Osvětlení:
Sestaveno z leptu stavebnice, ze 3 dílů. Čtvrtý jsem nepoužil, místo něj jsou SMD Ledky velikosti 0603 a jsou orientované vodorovně. Světlomety mají natřený vnitřek bílou barvou a jsou zaskleny lakem. Jsou zezadu natřeny černou barvou, aby neprosvítaly a instalovány až na konec. Odpory pro Ledky jsou nad motorem na tišťáku. Pro dolní světla je odpor společný, vždy pro dvojici Led a horní mají svůj samostatný. Drátky průměru 0,2 mm jsou vedeny po rámu a přilepeny vteřiňákem.
Zátěž:
Původní zátěž se nedá použít a tak jsem dal olovo na místo vodojemů a pod uhlí. Zátěž vyhovuje, jen jsem dal na pravou stranu méně olova a lokomotiva se naklání. Na pravé straně je menší vodojem ( týká se to varianty 464.0 ). Musel jsem dovážit. Současná váha 154 g včetně dosud chybějících dvojkolí. Musím ještě dokoupit 4 brunýrované loukoťové dvoukolí.
Digitalizace:
Použil jsem Kuehn 45. Dekodér je umístěný nad motorem na tištěném spoji se součástkami na ovládání světel. Osvětlení se přepíná podle směru jízdy. Zapnutí dolních světel - F0 a horních F1. Světla se přepínají v závislosti na směru jízdy. Chtěl jsem původně čtvrtý výstup dekodéru použít na osvětlení kabiny, ale byl by to jen nevábný pohled na setrvačník i když jsem ho natřel na černo. F3 je redukce rychlosti - posuv. Maximální rychlost je nastavena na 80 km/hod.
Chyby, omyly a závady:
O umístění válců jsem psal výše. Přeříznutí hlavní ojnice jsem udělal v polovině. Lepší je blíž ke klice, podlepení naráželo na čep kola 1. hnané nápravy v zatáčkách. Musel jsem decentně ubrušovat.
Během zkoušek se mi ulomila kulička na klice, která drží pomocnou ojnici. Musel jsem ji navrtat a vlepit drátek s pájenou kuličkou na konci.
Spálil se mi motor při analogových zkouškách bez odrušovacích prvků. Při nasouvání šneku na nový jsem asi nedodržel přesnou polohu, jízda vzad je o trošku hlučnější. Naštěstí jen v minimální rychlosti.
Matný akryl nebyl dobrý nápad, měl jsem použít syntetiku. Po akrylu černá barva trochu zešedla.
Jízdní vlastnosti:
Po všech peripetiích s opravami a úpravou pohonu jezdí nad očekávaní perfektně, klidně, plynule a tiše. Pomohla úprava odstranění ozubeného kola 1. poháněné nápravy a doplnění plíškovým odpružením tamtéž. Tažná síla výborná. Zkušebně táhla šest 4nápravových osobních vozů na stoupání 35 promile.
