Dostal jsem k otestování další stavebnice pojezdů. Tentokrát to je (mimo jiné...) stavebnice pojezdu MUV69. Byl jsem docela zvědavý, jak to bude fungovat, protože celá pohonná jednotka je v kabině a MUVka je docela dost nízká.
Stavebnice pojezdu obsahuje všechny nutné díly - mosazné výpalky, ozubená kola a šneky, coreless motor 1012 12V, fosforbronzový drát, šrouby, kola, osky, setrvačník.
Nejdřív jsem lehce vyleštil a odjehlil výpalky. Je pořeba to udelat opravdu opatrně, aby díly do sebe zapadly tak, jak mají. U jednoho z prototypů jsem to s broušením přehnal a pak jsem musel nastavovat slabým plechem, abych se dostal zpátky na správný rozměr.
Jako další jsem si připravil dvojkolí. Stávající je potřeba rozebrat, zkrátit hřídel na 17,5 mm, nalisoval šnekové kolo a nalisoval zpátky kola.
Při lisování šnekových kol je potřeba být opatrný a pomoct si třeba kuželovým výstružníkem, protože by se kola mohla roztrhnout.
Když byla dvojkolí hotová, pustil jsem se do přípravy hlavní hřídele.
Přiloženou hřídel jsem zkrátil na cca 48,5 mm a pak lehce zbrousil tak, aby si tak akorát "sedla" do rámu.
Výsledná délka pak vychází cca na 48,35 mm. Nakonec jsem oba konce zakulatil. Na takto připravenou hřídel jsem natáhl ozubené kolo a oba šneky.
Při lisování šneků je potřeba velká opatrnost, protože stačí málo a šnek se deformuje. Já si pomohl zase výstružníkem a udělal jsem si přípravek na stahovák: vyřízl jsem si obdelník z 2 mm mosazi a v něm udělal drážku širokou jako je průměr hřídele (1,6 mm) a hlubokou asi 3 mm. To jsem pak používal na lisování i na stahování.
Protože jem měl "jemné mechaniky" celkem dost, tak jsem do rámu vyřízl závity 1,6 mm a upravil spodní závaží.
Do závazí je potřeba vybrousit/vyfrézovat drážky pro sběrače proudu a pro hlavní hřídel.
Ještě bylo potřeba upravit jeden díl motorové klece.
Jako poslední jsem si nechal osazení motoru.
Tady se musí postupovat zvlášť opatrně. Doporučuji malou úpravu: do zadního čela motoru vyfrézkujte drážky až k plechovému plášti, do těch potom uložte kablíky a zalejte je v drážkách sekundovým lepidlem.
Já to, samořejmě, neudělal a musí se pak dávat hodně pozor, aby se kablíky neutrhly. Náprava pak není zrovna jednoduchá. Stejně to asi ještě dodatečně ještě udělám.
Na osku jsem nalisoval (bez použití hrubé síly !!!) redukci osky. Já to nalisoval s použitím hrubé síly a výsledek je ten, ze oska ma skoro 1 mm vůli. Motor naštěstí funguje.
Na osku pak přijde setrvačník, ten bude co nejtěsněji, s minimální mezerou k motoru, a ozubené kolo M0,3 11z. Pro případnou údržbu či výměnu motoru je nutné, aby obě části šly nalisovat rukou a tedy později i sejmout rukou.
Pak následovala zkušební kompletace pojezdu. Jako první jsem nasadil na motor upravený díl motorové klece, lehce opřel hřídel osu a nasadil i druhý díl klece. Pak nasadit bočnice.
Do bočnic nasadit dvojkolí s redukčníma podložkama. Já mám podložky vrstvené - 0,3 mm a 0,15 mm.
Doporučuji podložky k bočnicím přilepit, protože se tím hodně zesnadní manipulace.
Cela sestava se pak zasadí do rámu a před dozasunutím dám zadní dil rámu (C3). Sesazení chce trochu cviku, poprvé jsem litoval že nejsem chobotnice......
Kontrolou otáčením prsty jsem testoval, jestli jdou převody lehce a volně.
Sestava převodu se musí volně otáčet. Pokud tomu tak není, zkontrolujeme, kde je problém - nečistota, třísky, špony, špatně opracovaný díl, nutnost doladit podložkování, poškozené ozubené kolo, špatně nalisované kolo, malý/velký rozchod kol na nápravě, křivá oska ..........
Co jsem zkoušel, tak nejčastěji jsou problémy na převodu šnek/šnekové kolo. Přece jen, je to M0,2 a tak je zapotřebí velká dávka pečlivosti. Uložení os jsem lehce namazal silikonovou vazelínou.
Po otestování a připadných opravach na převodové sestavě jsem se pustil do sběračů proudu. Ty jsou uchyceny v drážkách závaží.
Sběrače jsem udělal z přiloženého fosforobronzového drátu. Každý je dlouhý cca 38 mm. Na sběrač jsem u strany ke kabině připájel přívodní kablík.
Sběrače jsem napružil tak, aby seděly na horní straně běhounů kol.
Nakonec jsem vyzkoušel, jestli i se sběrači všechno běží lehce, položil jsem podvozek na koleje a nestačil se divit: ono to jelo .
Jsem ještě provedl pár úprav a seřízení na převodech a nechal podvozek zajet.
Abych zabránil posunutí motoru, tak jsem ho lehce k upravenému dílu motorové klece (to je ten díl u setrvačníku) přilepil disperzním lepidlem - docela to drží a není problém motor kdykoliv uvolnit.
Pojezd je hotový a jezdí velmi pěkně. Zkoušel jsem, jestli je něco platný setrvačník: na starém trafu FZ1 jsem měl regulátor asi na 3. dílku a po vypnutí napětí ujel podvozek ještě asi 5 cm.
Teď uz zbývá jen zástavba do MUVky.
Rám pojezdu se vloží do leptané plošiny a tam se zalepí, popř. přiletuje. Určitě bych doporučoval mít plošinu nejdřív osazenou detaily, protože by později byl problém je osadit.
V kabině je místo i pro dekodér, takže mojí MUVku budu určitě i digitalizovat.
A na konec konec pár detailů:
Motor nikdy nepřetěžujte napětím nad 12 V. Ověřte si, jaké max. napětí má váš systém napájení / regulace. Zdroje, deklarované jako 12 V , mají často max. napětí až 16 V, které coreless motor spálí.
Vzhledem k použitému malému modulu jsou zvláště šneková kola náchylná k opotřebování. Vyvarujte se proto náhlých změn polarity. V tomto případě bude šnek fungovat jako fréza a ozubení kol zničí.
Video ze zkušební jízdy v Zákupech 2012:
Na testování pojezdu jsem si postavil ovál z plechových kolejí, co mam doma cca 25 roků a 20 roků jsou ve skříni.
Některé koleje uz byly použity na kolejišti, takže jak jsou ve skutečnosti staré nevím.
Co si pamatuji, tak nebyly nikdy čístěné. Okruh je napájený trafem FZ1.
Dostal jsem k otestování další stavebnice pojezdů. Tentokrát to je
.
