Železniční jeřáby, se kterými se setkáváme na našich kolejích, jsou v drtivé většině produkty dříve východoněmeckého závodu S.M. Kirowa Lipsko, součásti kombinátu Takraf. Byly dodávány do všech členských zemí bývalé RVHP, zvláště do SSSR, Polska, Československa, Maďarska a některých států mimo RVHP.
Závod vyráběl také jeřáby přístavní a např. i železniční jeřáb EDK 1000 či EDK 2000 byl také používán pro práci v přístavech. Závod stále existuje pod zavedenou obchodní značkou Kirow Leipzig a jeho výrobky, moderní Hi-Tech jeřáby, používají mnohé evropské i zámořské státy.
Jeřáby Kirow byly zpočátku označovány číselným značením podle max. nosnosti, tedy např. EDK 25 má max. nosnost 25 t. To ale neplatí po typovém označení EDK 100, u jeřábů dalších typů znamená číselný údaj moment zdvihu (délka vyložení * nosnost při daném vyložení), max. nosnost bývá max. 125 tun.
Malý exkurs do historie:
Potřeba zařízení ke zdvihání těžkých břemen na kolejích se datuje snad už od samého počátku železniční historie. pomineme-li zařízení ruční nebo animální, byly první výkonné jeřáby poháněny parním strojem. U nás parní jeřáby s nosností až 50 t vyráběly např. Škodovy závody. V poválečné historii se začaly osvědčovat jeřáby dieselelektrické (s možností pojíždění vlastními silami), po vzniku RVHP šlo v podstatě výlučně o výrobky závodu S.M. Kirowa v Lipsku, NDR, známé jeřáby Kirow EDK (Eisenbahndrehkran, tedy železniční překládací jeřáb). V menší míře se pro práce v depu uplatňují jeřáby elektrické, které se pohybují díky napájecímu kabelu, tedy v malém akčním rádiu, jako např. výrobek uničovských strojíren.
Použití železničních jeřábů:
Obecně dělíme jeřáby na:
- Překládací - překládání (skládka, nakládka) nejrůznějšího materiálu, pomocné práce v depech a stanicích, např. typy EDK 10, EDK 80
- Zauhlovací - zbrojení parních lokomotiv - např. EDK 6 a nejčastěji u nás výše zmíněný EDK 10
- Nehodové - zařazeny do nehodových vlaků, používají se především v případě nehod, vykolejení a pod. ke zdvihání lokomotiv a vozů - např. EDK 300, EDK 750, EDK 1000, jinak také např. na stavební práce na dráze
- Kladecí, pokládací - slouží k pokládání či naopak trhání kolejových polí o délce až 25 m, známý stroj Kaluga UK 25 sovětské provenience, pokládání výhybek - EDK 300 W mostních polí - stroje řady GEK
- Speciální - např EEK pro elekrifikační práce
Malý seznam:
Škodovy závody v Plzni byly svého času významným výrobcem nejrůznějších typů jeřábů. Produkce prvních otočných jeřábů začala v r. 1905, šlo o typy s ručním či hydraulickým pohonem, dva kusy byly postaveny s pohonem elektrickým. Jejich určením byl převážně průmysl. V r. 1907 zde vzniká samostatné jeřábové oddělení, převažují však jeřáby mostové, v r. 1910 tak vznikl např. mostový jeřáb o nosnosti 120 tun. V r. 1929 bylo založeno zvláštní oddělení, které mělo za úkol normalizovat konsrukci součástí, takže dochází k typizaci společně použžívaných součástek. Provoz Jeřábového oddělení Škoda byl po roce 1945 utlumen a kolem roku 1950 direktivně ukončen. 25. 9. 1950 se stává tehdejší NDR členem RVHP a v rámci rozdílení průmyslových oborů mezi členskými zeměmi získává v podstatě monopolní postavení v oblasti jeřábové techniky, zvláště pak železničních jeřábů, závod S.M. Kirowa v Lipsku, později, od r. 1962, součást koncernu Takraf.. Od této chvíle se k nám začínají dovážet známé jeřáby EDK.
ČSD se stávají stálým odběratelem parních železničních jeřábů ze Škodovky od roku 1936. Jednalo se o několik typů, které se lišily počtem náprav - vyráběly se jeřáby dvou, čtyř a šestinápravové - a nosností - od 5 do 50 tun. Pohonným agregátem byl parní stroj se stojatým resp. ležatým kotlem, k jeřábu byl přivěšen tendr se zásobami uhlí a vody, často řady 516. Vzhledem k malé spotřebě bylo uhlí z tendru do pece jeřábu po kbelících, voda pak hadicí parním injektorem nebo ručním čerpadlem. U ČSD byly tyto stroje zpravidla zařazovány do nehodových vlaků, poslední pak byly rušeny až počátkem 70. let, kdy je začaly ve větší míře nahrazovat německé jeřáby řady EDK, zvláště pak typ EDK 300. Parní jeřáby poměrně dlouho dožívaly také v mnoha podnicích. Celkově je materiálu o těchto strojích málo, snad nejznámější byl šestinápravový jeřáb č. 138, který stával v Praze - Vršovicích a míval pohotovost na věhlasném "Posázavském Pacifiku".
Zajímavou, škoda že jen epizodní, kapitolu tvoří šestinápravové dieselelektrické jeřáby ze Škodovky. Tyto však byly vyráběny pro export - v r. 1941 do Teheránu v Persii (čili dnešní Írán) a v r. 1943 pro Turecko.
Tabulka základních údajů o parních jeřábech u ČSD
Evidenční
č. |
Typ |
Počet
náprav |
LD |
Dislokován v: |
Vlastní
váha (t) |
Max.
rychlost |
100 |
Škoda 30 t |
4
|
Praha |
Praha - Vršovice |
? |
? |
103 |
Škoda 50 t |
6
|
Košice |
Čierna n. Tisou |
106 |
50 |
104 |
Škoda15 t |
5
|
Ostrava |
Přerov |
77,2 |
50 |
105 |
Škoda 20 t |
4
|
Plzeň |
Plzeń |
57 |
40 |
106 |
Škoda 20 t |
4
|
Ústí nad Labem |
Ústí nad Labem |
57 |
45 |
107 |
Škoda 25 t |
4
|
Plzeň |
České Budějovice |
57,3 |
50 |
110 |
Škoda 4 t |
2
|
Praha |
Praha - Vršovice |
? |
? |
124 |
Škoda 25 t |
4
|
Bratislava |
Bratislava vých. |
68,6 |
50 |
125 |
Škoda 25 t |
4
|
Košice |
Košice |
70 |
60 |
127 |
Škoda 25 t |
4
|
Praha |
Praha - střed |
68 |
50 |
128 |
Škoda 25 t |
4
|
Bratislava |
Nové Zámky |
68,4 |
60 |
129 |
Škoda 25 t |
4
|
Praha |
Praha - Vršovice |
68 |
60 |
134 |
Škoda 50 t |
6
|
Košice |
Žilina |
100 |
45 |
135 |
Škoda 50 t |
6
|
Ústí nad Labem |
Ústí nad Labem |
99,5 |
45 |
136 |
Škoda 50 t |
6
|
Ostrava |
Přerov |
99,1 |
45 |
137 |
Škoda 50 t |
6
|
Praha |
Česká Třebová |
99,5 |
45 |
138 |
Škoda 50 t |
6
|
Praha |
Praha - Vršovice |
99,5 |
45 |
139 |
Škoda 25 t |
4
|
Spišská Nová Ves
|
?
|
68 |
60 |
140 |
Škoda 25 t |
4
|
Ostrava
|
?
|
68 |
60 |
141 |
Škoda 25 t |
4
|
Bohumín
|
?
|
68 |
60 |
142 |
Škoda 25 t |
4
|
Ústí nad Labem
|
?
|
68 |
60 |
143 |
Škoda 25 t |
4
|
Nymburk
|
?
|
68 |
60 |
|
|
Parní jeřáb o nosnosti 25 tun. |
Parní jeřáb o nosnosti 50 tun |
|
|
V roce 1968 v Českých Budějovicích při pokládání výhybky zachycený jeřáb Škoda 20 t s tendrem a pomocným vozem
Reprodukce ze sbírky Petra Zýky |
Jeřáb o nosnosti 20 t, číslo 106, při práci v depu Ústí nad Labem
Ze sbírky Petra Zýky |
|
|
|
|
Čtyřnápravový parní jeřáb o nosnosti 30 t, číslo 100, v Praze - Bubnech v květnu 1936.
Foto ze starého Železničáře |
Šestinápravový parní jeřáb o nosnosti 50 t, číslo 138, v Praze - hl.n. 28. 12. 1977.
Foto Viktor Kvarda |
|
|
|
|
Dvě fotografie čtyřnápravých jeřábů o nosnosti 25 tun určených pro depa Bratislava a Košice z roku 1946
Obě fotografie poskytl Archiv Škoda |
|
|
|
|
|
Šestinápravový parní jeřáb o nosnosti 50 t, číslo 138, a druhý stejného typu, č. 136, v roce 1978 v Písku při nakolejování převráceného jeřábu EDK 300.
Ze sbírky Viktora Kvardy |
Stejná nehoda z jiného úhlu, v popředí jeřáb č. 138. V akci zde vidíte I vyprošťovací tank VT 34.
Ze sbírky Petra Zýky |
|
|
|
|
Blíže neurčený typ, slévárna KDŽ, Králův Dvúr 14. 7. 1991 (!)
Ze sbírky Viktora Kvardy |
Detail hlavního háku šestinápravové škodovky o nosnosti 50 T. |
Seznam
Je naším zřejmě nejstarším typem dieselelektrických jeřábů Kirow. Dodávky začaly snad už koncem 50. let. Primárním určením tohoto jeřábu bylo zbrojení parních lokomotiv uhlím. Zajímavé bylo použití amerického patentu - podvozku typu Diamond "Roller - bearing". Z konstrukce Kirow 1 se potom odvozují i jeřáby EDK 6 a EDK 10 s mnoha shodnými díly a konstrukčními skupinami.
Technická data:
Max. hmotnost: |
|
Délka výložníku: |
|
Max. přepravní rychlost: |
|
Max. nosnost: |
6,5 t |
Délka pojezd.části přes nár.: |
8 494 mm |
Max. pojezdová rychlost: |
3,6 km/h |
Max. vyložení: |
17 500 mm |
Hák/drapák: |
Ano/Ano, také magnet |
|
|
Seznam
Je naším nejstarším typem dieselelektrických jeřábů Kirow. Dodávky začaly snad už koncem 50. let.
Primárním určením tohoto jeřábu bylo -a vlastně dodnes je- zbrojení parních lokomotiv uhlím. Dodnes slouží v různých depech i soukromých společnostech jako opravdové Popelky - děvečky pro všechno. Zajímavé bylo použití amerického patentu - podvozku typu "Roller - bearing". Z konstrukce Kirow 2 se potom odvozují i jeřáby EDK 6 a EDK 10 s mnoha shodnými díly a konstrukčními skupinami.
|
|
|
Kirow 2 + 422.0108, Bratislava východ 20. 4. 1970,
Zdeněk Bauer - Parní symfonie |
Technická data
Max. hmotnost: |
72 t |
Délka výložníku: |
16 960 mm |
Max. přepravní rychlost: |
80 km/h |
Max. nosnost: |
5 t |
Délka pojezd.části přes nár.: |
8 494 mm |
Max. pojezdová rychlost: |
3,6 km/h |
Max. vyložení: |
13 500 mm |
Hák / drapák: |
Ano/Ano, také magnet |
|
|
Seznam
Tento jeřáb vzhledem ke své nenáročnosti a poměrně slušným výkonům oblíben nejen u ČD, ale také u různých podniků těžkého a strojírenského průmyslu. Provozují ho např. Vítkovické železárny a OKD - doprava.
|
|
Starší varianta |
Novější varianta EDK 80/2 |
Technická data
Max. hmotnost: |
t |
Délka výložníku: |
|
Max. přepravní rychlost: |
80 km/h |
Max. nosnost: |
t |
Délka pojezd.části přes nár.: |
mm |
Max. pojezdová rychlost: |
60 m/min |
Max. vyložení: |
mm |
Hák/drapák: |
Ano/Ne |
|
|
Seznam
Jedná se v současnosti o jeden z nejrozšířenějších typů kolejových jeřábů u nás. ČD jich podle našich informací t.č. provozují 10. Nejčastěji se s ním můžete setkat při pracech na koridorech, bývá zařazován v nehodových vlacích
Technická data:
Max. hmotnost: |
103 t |
Délka výložníku: |
|
Max. přepravní rychlost: |
80 km/h |
Max. nosnost: |
50 t |
Délka pojezd.části přes nár.: |
10 830 mm |
Max. pojezdová rychlost: |
60 m/min |
Max. vyložení: |
13 500 mm |
Hák / drapák: |
Ano/Ne |
|
|
Jeden z těchto strojů s inventárním číslem 280 je součástí Nehodové jeřábové jednotky stojící v obvodu depa Ostrava hlavní nádraží.
Seznam
Tento jeřáb je speciální úpravou EDK 300 určenou např. pro pokládání kolejí, výhybek, lehčích mostních polí. Z původního typu má pojezd a otoč.
Kolejový jeřáb EDK300W je dieselelektrický otočný jeřáb o nosnosti 30 t s možností práce pod trolejovým vedením nebo v jinak výškově omezeném prostoru. Jeřáb se skládá z podvozkové části, horní otočné části a výložníku. Podvozková část je vybavena dvěma třínápravovými podvozky, podpěrným zařízením, narážecím a tahadlovým ústrojím. Na otočné plošině jeřábu je umístěn poháněcí dieselagregát, převodové ústrojí pro ovládání výložníku a závěsného háku. Výložník je skříňové konstrukce s kočkou, která je při vodorovné poloze výložníku pohyblivá v podélném směru. Výložník je udržován ve vodorovné poloze elektrickou vodováhou, která jej automaticky vyrovnává při různém zatížení. Pro ostatní polohy je možno kočku mechanicky zajistit na výložníku ve dvou polohách, čímž je současně odpojena elektrická vodováha a výložník se sklápí a zdvihá dle volby obsluhy.
Celkem je tedy možno pracovat ve třech polohách:
- Výložník ve vodorovné poloze a kočka pojíždí po jeho délce
- Výložník zdvižen a kočka zajištěna v poloze blíže ke strojovně jeřábu
- Výložník zdvižen a kočka zajištěna na konci výložníku
Výložník zdvižen a kočka zajištěna na konci výložníku:
- Základna 3,2 m od osy koleje
- Základna 4,8 m od osy koleje
Technická data:
Max. hmotnost: |
113 t |
Délka výložníku: |
|
Max. přepravní rychlost: |
|
Max. nosnost: |
30 t |
Délka pojezd.části přes nár.: |
10 800 mm |
Max. pojezdová rychlost: |
60 m/min |
Max. vyložení: |
14 500 mm |
Hák / drapák: |
Ano/Ne |
|
|
Seznam
V době pokračující elektrifikace drah byl na podvozku jeřábu EDK 300 postaven jeřáb s teleskopickým výložníkem, umožňující práci i pod trolejí.
|
|
Omlouvám se, k těmto fotografiím neznám
podrobnosti ani autora |
|
|
|
|
|
Jeřáb EDK 300/5 č. 41 ŽSR,
Žilina 3. 10. 1999, Viktor Kvarda |
|
Technická data:
Max. hmotnost: |
100 t |
Délka výložníku: |
|
Max. přepravní rychlost: |
80 km/h |
Max. nosnost: |
50 t |
Délka pojezd.části přes nár.: |
12 500 mm |
Max. pojezdová rychlost: |
60 m/min |
Max. vyložení: |
|
Hák / drapák: |
Ano/Ne |
|
|
Ostatní specifikace:
1. Dieselelektrický otočný kolejový jeřáb EDK 300/5 je šestinápravové speciální hnací vozidlo sloužící k manipulaci s břemeny na výsuvném a kyvném výložníku (vyžaduje napěťovou výluku, popř. podle břemene i demontáž trolejového vedení). Jeřáb se používá především na stavebně-montážní práce Nejvyšší nosnost jeřábu je 50 t.
2. Způsob dopravy:
a) jako služební vlak nebo PMD s použitím hnacího vozidla; v jedné soupravě mohou být dopravovány i dvě spolu spojené jeřábové jednotky a u tažených souprav mohou být za nimi dopravovány i potřebné vozy s materiálem nebo nářadím,
průvodci: dva členové osádky jeřábu, z toho jeden jeřábník (při dopravě nesmějí být průvodci na jeřábu),
b) vlastním pohonem pojezdu, a to na pracovní místo a zpět na vyloučené koleji.
3. Řadění ve vlaku nebo posunu mezi dopravnami
Jeřáb nemá ochranný ani protizávažový vůz, lze k němu přivěsit obytný a nářaďový vůz; postrk je dovolen jen v případě, že ve vlaku není zařaděno vozidlo o dopravní hmotnosti menší než 20 t; v případě spojení dvou jeřábových jednotek musí být vlastní jeřáby odděleny alespoň dvěma vozy.
4. Maximální dovolená rychlost
a) s použitím hnacího vozidla 80 km/h (bez ohledu na směr otočení výložníku),
b) ve stanicích s vjezdovou rychlostí větší než 40 km/h na návěst hlavního návěstidla nařizující snížení rychlosti přes výhybky 20 km/h
c) ve stanicích s vjezdovou rychlostí 40 km/h a menší přes výhybky 20 km/h
d) při jízdě vlastním pohonem pojezdu 100 m/min
Při stanovení rychlosti je nutno vzít v úvahu nejvyšší dovolenou rychlost připojených nářaďových a ubytovacích vozů.
5. Nejvyšší sklon: bez omezení
6. Nejmenší poloměr oblouku (projektovaný): 120 m
7. Hmotnost jeřábu: 100 t
8. Brzdění:
a) brzda tlaková přímočinná i samočinná, brzdič přímočinné brzdy,
b) brzdicí váha: P 65 t , G 60 t
9. Největší hmotnost na nápravu: 18 t
Hmotnost na metr délky vozidla 8 t/m
10. Počet náprav: 6
11. Délka přes nárazníky: 12.5 m
12. Nutnost výluky koleje, případně napěťové výluky
a) při dopravě není třeba výluka koleje ani napěťová výluka; pro jízdy vlaků po sousední koleji nejsou třeba žádná omezení,
b) jeřáb smí pracovat pouze za výluky koleje a za napěťové výluky; v případě, že jeřáb při práci bude zasahovat do průjezdného průřezu sousední koleje, je vedoucí práce povinen předem se dohodnout s výpravčím o vlakové přestávce, případně o výluce sousední koleje nebo i napěťové výluce sousední koleje, není-li v rozkaze o výluce stanoveno jinak.
13. Spojování vozidel
Jeřáb má narážecí a táhlové ústrojí normální stavby na obou čelech.
14. Ostatní údaje
a) jeřáb má vlastní pohon pojezdu, kterého se používá jen pro pohyb jeřábu při práci, ve stanici popř. při jízdě na krátkou vzdálenost na pracovní místo podle dokumentace jeřábu.
b) jeřáb je označen písmenem "A".
Seznam
Jediného zástupce této zajímavé řady bylo možno vidět v Hradci Králové, dnes je již zrušen.
|
|
|
EDK 500, DKV Hradec Králové
P. Zýka |
Technická data:
Max. hmotnost: |
111 t |
Délka výložníku: |
|
Max. přepravní rychlost: |
65 km/h |
Max. nosnost: |
80 t |
Délka pojezd.části přes nár.: |
11 840 mm |
Max. pojezdová rychlost: |
60 m/min |
Max. vyložení: |
21 000 mm |
Hák / drapák: |
Ano/Ne |
|
|
Seznam
Byl vyráběn koncem 60. let minulého století, kdy si postupující elektrifikace tratí vyžadovala jeřáb s teleskopickým řešením výložníku, což bylo výhodné pro práci pod trakčním vedením, které se stalo později standartem. U nás je součástí Nehodových jeřábových jednotek a stále častěji jej můžeme vidět při práci na koridorech.
Technická data:
Max. hmotnost: |
120 t |
Délka výložníku: |
|
Max. přepravní rychlost: |
100 km/h |
Max. nosnost: |
125 t |
Délka pojezd.části přes nár.: |
11 880 mm |
Max. pojezdová rychlost: |
100 m/min |
Max. vyložení: |
14 000 mm |
Hák / drapák: |
Ano/Ne |
|
|
Seznam
Když jsem poprvé viděl tento jeřáb, myslel jsem, že dráhy přepravují kosmickou loď z nějakého sci - fi filmu. Je to rozhodně největší a nejsilnější kolejový jeřáb našich drah. Silnější je u nás už jen EDK 2000, který ale v majetku ČD není. Výjimečný je taky pojezd jeřábu, který leží na dvou čtyřnápravových podvozcích
Tento stroj patří vzhledem ke své velikosti mezi vzácnější, je - li nám známo, jsou jen v České Třebové a Přerově, proto zatím nemáme žádné fotografie, zato zde máte plánky dokonce 3 různých variant
|
|
Původní varianta |
EDK 1000/2 |
|
|
|
|
EDK 1000/4 |
Pojezd jeřábu |
Technická data:
Max. hmotnost: |
149 t |
Délka výložníku: |
|
Max. přepravní rychlost: |
120 km/h |
Max. nosnost: |
125 t |
Délka pojezd.části přes nár.: |
170 760 mm |
Max. pojezdová rychlost: |
100 m/min |
Max. vyložení: |
30 000 mm |
Hák / drapák: |
Ano/Ne |
|
|
Seznam
Největším jeřábem u nás je EDK 2000 o nosnosti až 250 tun. Jediný kus na území ČR však nepatří drahám. Jejich majitelem je ČPLO a slouží v přístavišti v Lovosicích k nakládce a vykládce říčních nákladních lodí.
|
|
EDK 2000, ČPLO, Lovosice
P. Zýka |
EDK 2000, ČPLO, Lovosice
P. Zýka |
Technická data:
Max. hmotnost: |
160 t |
Délka výložníku: |
|
Max. přepravní rychlost: |
100 km/h |
Max. nosnost: |
250 t |
Délka pojezd.části přes nár.: |
15 220 mm |
Max. pojezdová rychlost: |
100 m/min |
Max. vyložení: |
18 000 mm |
Hák / drapák: |
Ano/Ne |
|
|
Seznam