Menu
Vyhledávání

Přihlášení

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace
Zapomenuté heslo
Informace
Kontakt: webmaster@hekttor.biz
ICQ ICQ 114 889 223

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR
Partnerské stránky
Modelplac
Pojezdy pro modelovou železnici
Navigační cesta
HO >> Modely chladicích vozů na přepravu piva - díl I
HO

Modely chladicích vozů na přepravu piva - díl I

Kryté chladicí vozy na přepravu piva jsou zhotoveny z dvojité dřevěné skříně, která je izolována nejprve pilinami, pak korkem a chlazena ledem. Na železnici jsou tyto vozy od vzniku železničních drah. Rostoucí spotřeba piva si vyžádala přepravu piva po železnici ke spotřebitelům a to tak, aby se kvalita piva nezhoršila jeho přepravou. Po krátké době se ukázalo, že přeprava piva obyčejných krytých vozech není vhodná (pro kolísavou teplotu) a proto už v roce 1875 se vyrobila smíchovská Ringhofferova továrna první chladicí vůz na přepravu piva.

Na železném rámu vozu se postavila dřevěná konstrukce skříně, která se doplnila dvojitou střechou, ve které byly umístěny dvě nádoby na přírodní led. Led se dával čtverhranným otvorem ve střeše, který se nacházel na střeše vozu. Tající led byl odváděn nejprve trubkami uvnitř ložné plochy vozu, které jsou pak nahrazeny, pro lepší údržbu venkovním trubkovým svodem na bočnici vozu. V bočnici jsou pak dvoukřídlové dveře, které mají lepší těsnící vlastnosti. Na střeše vozu je zhotovena protisluneční konstrukce. V zimě se pod vůz montovala kamínka, která ohřívala vzduch a vývody pak ohřívaly vnitřní prostor vozu. Po roce 1889 bylo vyrobeno už ročně až 100 kusů pivařských vozů, které vyráběla nejen Ringhofferova továrna na Smíchově (první vůz byl vyroben v roce 1852), ale také vagónka v Brně – Královo Pole (první vůz v roce 1899) a vagónka Studenka (první vůz vyroben už v roce 1900). Okolo roku 1900 jezdilo na našich drahách asi 800 chladicích vozů, které se od sebe lišily v různých detailech. Jen rozvor vozů je od 3.5 m, 3.8 m, 4.0 m, do 4.5 m u dvounápravových vozů a u vozů třínápravových je rozvor 6.5 m. V ložném prostoru dvounápravového vozu se dopravovala až 70 dřevěných sudů s pivem po 50 litrech. Všechny vozy jsou stavěny na zakázku pivovarů nebo pro pronajímající společnost Öesteriechische Eisenbahn Verkerhs Anstalf, která chladící vozy pronajímá malým pivovarům.
Celý popis skutečných vozů a jejich krátká historie je popsána v knížce od pánů ing. Luboše Kotnauera a Zdeňka Maruny - Železniční modelářství IV díl vydané v roce 1965 a zde jsou i tyto překrásné plánky a náčrtky těchto pivních vozů.

01.jpg

Tento plánek je od Ringhoffera (výroba v letech 1902-14), který vyrobil celkem asi 250 kusů těchto vozů, které jsou zařazeni do provozu pod řadou Gb a později jsou přeznačeny na řadu Lp.

Technická data:
Ložná plocha 16.9 m2
Ložný prostor 34.3 m3
Ložná váha 12.0 t
Únosnost 12.6 t
Rozvor 4000 mm
Vlastní váha vozu 11.0 t
Způsob chlazení ledem
Způsob vytápení závěstnými briketovými kamny
02.JPG
Zde je krásný náčrtek sestavy závěru dveří.

Ve třicátých letech jsou vozy postupně rekonstruovány (je zesíleno táhlo, odebírání pojistného spřáhla, zesilovali se bočnice, výměna ložisek a loukoťových kol, atd), na vozech je doplněna průběžná brzda Božič  a sundána vyvýšená brzdařská budka. Dále se sundává protisluneční střecha a odebírá se chladicí zařízení, protože se pivovarům nevyplácí udržovat v provozu náročné chladící zařízení vozů.

03.JPG

Na stavbu chladírenského vozu jsem si vybral tento vůz řady Lp 511024, který je po rekonstrukci a vlastní ho Český akciový pivovar Budvar v Českých Budějovicích. Tento vůz pod tímto číslem je uveden v seznamu vozů z roku 1927 a vlastního dříve Mešťanský pivovar v Plzni. Na internetu jsem našel fotky skutečného vozu, který uveřejnil www.modelbazar.cz a pan PeTr.

04.jpg 05.jpg

Krátká historie podniku.
08a.jpg

Pivovar byl založen na Pražském předměstí dne 7. října v roce 1895 jako Český akciový pivovar a přímo navazoval na historickou tradici vaření piva v Českých Budějovicích, která sahá až do 13. století, do doby založení města a udělení práva várečného (ve městě byl ještě jeden pivovar pod názvem Měšťanský pivovar). Po velké přestavbě pivovaru v roce 1906 se mu dařilo výrazně zvyšovat produkci piva přes 200 000 hl do čela všech jihočeských pivovarů. V konkurenci s německým Měšťanským pivovarem a dvěma schwarzenbergskými pivovary v Třeboni a Protivíně vždy vítězil Český akciový pivovar především díky vysoké kvalitě a výjimečné chuti svého piva, která byla poprvé oceněna již v roce 1896 na Průmyslově výstavě v Praze. Na výstavě měl pivovar svůj pavilon s restaurací, kde prodával Ležák a tmavý 15o Granát.

08b.JPG
Zdroj: Kalendář Čechů vídeňských na rok 1897.

Již v roce 1913 byl ležák znám i za hranicemi a právě kvůli tomu nebyla obnova po 1. světová válce tak těžká. V meziválečném období prošel pivovar velkou modernizací. V roce 1922 byla vykopána jedna a později další artéská studně. Pivo se stávalo stále populárnější a tak si pivovar nechal patentovat ochranné známky „Český budějovický granát“, „Budweiser bier“, „Budbräu“ a v roce 1930 známku „Budvar“, podle která ze v roce 1936 pivovar přejmenoval. Také druhá světová válka poznamenala i všeobecnou kvalitu a kvantitu pivovarské výroby. Od roku 1940 se v protektorátu čepovalo pouze sedmistupňové pivo a od roku 1943 byla maximální stupňovitost upravena jen na 4 stupně. Nařízením kanceláře říšského protektora v roce 1941 byly výrobky označovány jako českobudějovické pivo. V lednu 1945 byla výroba měšťanského pivovaru v Českých Budějovicích rozhodnutím Pivovarského ústředí v Praze zastavena a seznam odběratelů firmy byl předán dále produkujícímu pivovaru Budvar. V roce 1967 byla vyčleněna část majetku Jihočeských pivovarů, národního podniku a založen samostatný právní subjekt Budějovický Budvar, n. p. orientovaný díky tradici, cenným ochranným známkám a kvalitě piva na export. K dalšímu rozvoji jak na domácím, tak na zahraničních trzích došlo především po roce 1989.


Další plánek je vozu bez brzdařské budky,nemá brzdovou soustavu a je sundané celé chladící zařízení.
06.jpg

Další vůz na stavbu modelu je taky již po rekonstrukci, L 512504, který vlastnil pivovar v Třeboni.

07.jpg

Krátká historie podniku.
09a.jpg

Pivovar uvádí založení roku 1379, i když v roce 1367 je zde znám augustiniánský pivovar. Panský pivovar míval svého předchůdce, ve kterém se pivo vařilo přímo v třeboňském zámku. Když v 16. století vrchnost odebrala třeboňským měšťanům právo vařit bílé pivo, tak mohli vystavovat pouze červené a smíšené pivo. Sama pak začala zásobovat poddanské vesnice, neboť nový panský pivovar vařil až tři várky týdně. Když se začal stavět v roce 1584 rybník Rožmberk, muselo město postoupit vrchnosti za náhradu svůj pivovar, neboť panský nestačil zásobovat tak velký počet dělníků. V obecním pivovaru pak vladař Vilém vařil jen červené a staré pivo, a to ročně 30 varů po 21 věrtelích piva. Původní lhůta tří let se protáhla až do roku 1592. Tehdy Petr Vok z Rožmberka obecní pivovar městu opět vrátil. Třeboňské panství, hlavní surovinová základna a odbytiště panského pivovaru, utrpělo v době třicetileté války značné škody. Je zřejmé, že za tohoto stavu nemohl dobře prosperovat ani vrchnostenský pivovar, který v letech 1613 - 1622 patrně vůbec nevařil. Po vyplenění, kdy v něm zůstalo pouze několik velkých kádí, zahájil provoz někdy v roce 1623 a vařil bílé, staré a smíšené pivo. Podle stavu panství se zdá, že musel zápasit s nedostatkem surovin a patrně i s odbytem. V 17. století začala nová éra pivovaru. Nedobrý stav pivovaru donutil majitele panství ke stavbě nového objektu pod hrází rybníka Svět poblíž Zlaté stoky. V 90. letech 17. století již byly postaveny základy a část hlavních zdí. Stavba se zde však nerealizovala. Příčina byla prozaická. Za vším stála obava z toho, že odlehlost budovy může později zavdávat personálu příčinu k nepoctivým manipulacím s pivem, a tím by docházelo k okrádání vrchnosti. Proto byla stavba zastavena. Novou éru vrchnostenského pivovarnictví předznamenává stavba moderního panského pivovaru na místě dřívější rožmberské zbrojnice mezi Svinenskou a Novohradskou bránou. Italskému staviteli Giacomo de Maggi byl zadán úkol, aby navrhl takový objekt, v němž by se mohl vyrobit a uskladnit slad na 9 měsíců pro 110 až 112 varů a kapacita sklepa měla dosáhnout 30 - 40 sudů. Když Ferdinand kníže z Schwarzenbergu vydal 9. dubna 1668 povolení k zahájení stavby, začali ji realizovat již zmíněný Jakub de Maggi se svým synem Janem. Pečlivě udržované budovy pivovaru v sousedství historického centra potěší každého, kdo hledá krásu dávných časů. Klášterní pivovar zanikl roku 1785. Pěnivý mok z Třeboně šel do světa už v 19. století, a to dokonce většinovým podílem s důrazem na Vídeň. Jeden čas byla v Třeboni i společná exportní kancelář všech schwarzenberských pivovarů. Nestalo se tak nějakým dekretem, ale plynulým vývojem kvality piva na základě nejvyšších uznání a ocenění i z tehdejších královských a císařských institucí v Bruselu a ve Vídni. Již před první světovou válkou se výstav blížil 100 000 hl. Na trhu se objevilo třeboňské pivo pod názvy 10o Granát, 12o Třeboňský export, 14o Porter. Ve městě býval i obecní pivovar, který kníže Schwarzenberg z konkurenčních důvodů pronajal a poté v roce 1916 uzavřel. Značka Třeboňský Regent se poprvé objevila v roce 1959. Nápad chránit označení "třeboňské pivo" patentováním u Londýnského Patentního úřadu vznikl však už před více než 100 lety. Patent číslo 5 potvrzený Great Seal of England přišel do Třeboně v roce 1905, v době, kdy existovala jen hrstka dnes celosvětově známých potravinářských známek jako "Champagne" nebo "Roquefort". Ochranná známka je jméno nebo symbol určující zboží pocházející od jednoho výrobce nebo dodavatele. Vlastník ochranné známky má právo k jejímu exkluzivnímu využití ve spojení se zbožím. Narušení práv může být soudně stíháno. Majitel pivovaru Ferdinand Stasek je vlastníkem slovní ochranné známky Bohemia Regent, která byla přihlášena a zapsána do rejstříku ochranných známek v roce 1976. Dne 12.11.1976 byla podána přihláška o mezinárodní zápis ochranné známky. V roce 2003 byla ochranná známka zapsána ve třech desítkách zemí Evropy, včetně exotického Tuniska, Egyptu či Makedonie a řady států bývalého Sovětského svazu. V deseti zemích navíc platí Bohemia Regent jako samostatná značka.

09b.jpg

Zdroj: www.pivety.com a doslovný překlad z webu www.pivovary.info

Vlastní stavba modelů:
Na stavbu jsem použil desky a profily evegreenu.
Spodek vozu je sestaven z profilů U, dále je použit profil plochého a čtvercového průřezu. Do kostry vozu jsem postupně doplnil podélnou výztuhu, příčník, šikmou vzpěru. Na čelech se doplnily nárazníky z leptu a madla pro spřahače. Na jednom modelu je zhotovena brzdařská plošina se zábradlím, kterou dělá BV-model, kde už je naznačena smrková podlaha, ke které vedou dubová stupátka. Na rozsochy jsou použity díly od pana Vlastimila Beka (BV-model, bv.model@tiscali.cz ), do kterých jsou vlepeny ložiskové domečky. Na spodku jednoho vozu je naznačena brzdová soustava. Do rámu je pak přidělána modelová šroubovka a boční stupátko ke dvoukřídlým dveřím. Kostra skříně se skládá z bočnic a čelnic, kterou jsou udělány z desek. Postupně je vlepován rohový sloupek, boční a čelní sloupek, který je ukončen vaznicí a praporky. Na jednom voze je pak šikmá výztuha. Dvoukřídlové dveře mají naznačeno rohové kování, panty (stěžej) a pákový závěrů dveří. Střecha je zhotovena z papíru a naznačuje pozinkovaný plech.
 
10_(1280_x_1024).jpg 11_(1280_x_1024).jpg
   
12_(1280_x_1024).jpg 13_(1280_x_1024).jpg
   
14_(1280_x_1024).jpg 15_(1280_x_1024).jpg
   
16_(1280_x_1024).jpg 17_(1280_x_1024).jpg

18_(1280_x_1024).jpg 19_(1280_x_1024).jpg
Detailní sestava brzdové soustavy. Úprava ložiskových domečků.

Na modely jsem kopil obtisky na pražské burze od pana Jaroslava Jírana (www.obtisky-jiran.cz).
Tak modely jsou postaveny a mohou se dát do provozu. Vůz Budvar bude jezdit v soupravě z let 1930 až 1945. Třeboňský pivovar je možno dát do soupravy nákladních vozů až po znárodnění podniku nebo do soupravy z 50 let.

20_(1280_x_1024).jpg 23_(1280_x_1024).jpg
   
21_(1280_x_1024).jpg 22_(1280_x_1024).jpg
   
24_(1280_x_1024).jpg  

Ve svém železničním parku mám i model dvounápravového chladícího nákladního vozu řady L 516621, který vlastní Jihočeské pivovary Budvar, který má už moderní konstrukci. Tento vůz je popsán v knize Řady nákladních vozů od pánů ing. F. Zahradníka, M. Caldy a F. Kouby.
 
30.jpg

Na stavbu jsem použil desky, profily evergreenu, papír, brzdařskou budku jsem kopil na pražské burze, kde měl potřebné obtisky pan Kwasnica..
 
33_(1280_x_1024).jpg 32_(1280_x_1024).jpg
   
31_(1280_x_1024).jpg  

Mnoho zdaru do dalších modelů a čtení o železniční historií Vám přeje Vladimír Klusáček.

| Autor: Vladimír Klusáček | Vydáno 16. 04. 2009 | 9954 přečtení | Komentářů: 74 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek
Fotodokumentace
Uaai 11
(18.05.2014)
434.1
(07.11.2011)
tendr 516
(07.11.2011)
BCi/ú
(03.04.2011)
R 552088
(13.08.2010)
Kirow EDK 300
(30.06.2010)
Ca4
(22.06.2010)
Kirow EDK 80
(23.03.2010)
Kirow EDK 10/1
(15.03.2010)
M 120.417
(18.01.2010)
Zajímavé odkazy
Poslední komentáře
bez titulku:
"lebron 15 kyrie 4 cheap jordans adidas neo nike roshe run jor ... "
(Zase jsem stavěl Baiky)

 
bez titulku:
"lebron 15 kyrie 4 cheap jordans adidas neo nike roshe run jor ... "
(E465.0 - stavební postup)

 
bez titulku:
"lebron 15 kyrie 4 cheap jordans adidas neo nike roshe run jor ... "
(Nákladní vůz Lbkkms (Ls))

 
bez titulku:
"lebron 15 kyrie 4 cheap jordans adidas neo nike roshe run jor ... "
(Dřevěná kulatina (2))

 
bez titulku:
"lebron 15 kyrie 4 cheap jordans adidas neo nike roshe run jor ... "
(Model dvounápravového kotlového vozu R 553070)

 
RSS kanály
Nejčtenější

Neexistuji vhodna data!

>Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS <