Bateriová studna

Vytištěné střihy nalepíme Herkulesem na jednu vrstvu fotokartonu (díly A, B, C a D), díl E nepodlepujeme vůbec. Lepidla je lépe více než méně a zásadně ho nanášíme na poklad, na který přijdou střihy nalepit. Pokud bychom lepidlem natřeli střihy, zdeformují se!  Střihy ihned obstřihneme s dostatečným okrajem, zatížíme a necháme dostatečně dlouho proschnout, nejlépe přes noc.
Po vyschnutí díly vyřežeme skalpelem podle pravítka. Současně musíme mít jasno, v jakém terénu a jak hluboko bude studna zapuštěná (obvyklá úroveň terénu je naznačena ryskou na dílech B, C a D, doporučuji odříznout části pod ryskou, v případě umístění ve svahu musíme spodní část upravit podle konkrétní potřeby).

Jednotlivé podlepené díly slepíme dle návodné kresby. Po zaschnutí celku nalepíme poklop vstupního otvoru (díl E).
Z 0,5 mm širokého proužku kancelářského papíru naznačíme panty a petlici poklopu. Z odřezku drátku můžeme znázornit zámek na petlici.
Celek natřeme barvou betonu, poklop s panty, petlici a zámek černě. Hranu horní plochy orámujeme výstražným pruhem žluté barvy.
Další prací je zhotovení kabelové skříňky. Jako základ použijeme špendlík s kovovou hlavičkou, ohneme ho do pravého úhlu, aby vzdálenost mezi hlavičkou a ohybem byla asi 3 mm. Natřeme černou barvou a horní stranu hlavičky žlutě. Na zadní (vyšší) straně studny vyvrtáme nad ryskou otvor, kam po uskřípnutí přebytečné části nalepíme kabelovou skříňku (viz nákres a foto).
Celek je nakonec možné přelakovat.
Bateriovou studnu takto lze přímo umístit na terén.

Dle výše uvedeného popisu lze zhotovit i samostatné kabelové skříňky, tzv. „trpaslíka“ (pro umístění např. u přejezdu), avšak s tím rozdílem, že špendlík neohýbáme. Ty umístíme do kolejiště tak 3 – 4 mm nad terénem, ale pozor v blízkosti koleje, aby nepřesahovaly výškou výšku temene kolejnice!

U obojího je samozřejmě vhodné prohlédnout si skutečný stav.