Vždycky je nejhorší začít. Nemohu říct, že už jsem začal stavět kolejiště pro své vláčky v měřítku 1 : 160 (N), protože stále ho nemám kam instalovat v našem malém panelákovém bytě. A tak jsem „vymyslel“ metodu jak začít stavět kolejiště, aniž bych k tomu potřeboval dejme tomu 200 krát 100 cm. Stavím segmenty (nikoliv moduly, neboť tento termín si už zabrali chlapci z klubu Zababov).

Společnost přátel železničního modelářství a železnice a Městské kulturní středisko Nový Jičín pořádá VÝSTAVU ŽELEZNIČNÍCH MODELŮ A KOLEJIŠŤ, která proběhne 27. a 28. března 2010 v Městské knihovně v Novém Jičíně.
 
Srdečně Vás tímto zvu jménem pořadatelů.
 
 
 

Neumím si představit modeláře, který by občas nepotřeboval něco odlít. Pomineme-li v této chvíli takové materiály jako sádra, modelářská hmota na bázi papíru ozn. Pappmaché apod., většina ostatních komerčně dostupných produktů je založena na dvou složkách synteticky připravených směsí (ve kterých již jsou obsaženy, nebo se dají přidat různá plnidla), které po smíchání vytvoří chemickou reakci a ztuhnou. Formy nebo odlitky (podle toho co vyrábíme) jsou sice dostatečně pevné, jindy pružné, drží tvar atd., ale jejich optické vlastnosti – pokud se jedná o průsvitnost – nejsou ideální. V rychle tuhnoucích hmotách navíc zpravidla zůstávají vzduchové bublinky, které se do směsi dostávají při míchání.

Na podzim loňského roku mne oslovil kamarád s tím, zda bych si nevěděl rady se sestavením leptu zamračené. Takže jsme si dohodli termín schůzky, na kterou tento lept donesl. V první chvíli jsem trochu váhal, ale pak jsem to vzal jako výzvu. Jednalo se o lept zamračené fy. Kuber, od níž jsem doposud stavěl pouze motorové a jejich přípojné vozy.

Vánoční sváteční dny jsem využil na přestavbu modelářsky oblíbené lokomotivy V 100 na naši ř. T 476.1. Opět jsem k přestavbě použil leptík od fy. Hekttor, který jsem měl ve svém stavebnicovém archívu další dobu. Vzhledem k tomu, že zbytky několika těchto lokomotiv už mám delší dobu, nebyl žádný problém si připravit potřebné úpravy na továrních částech.

Na jejich stavbu jsem opět použil leptané stavebnice od fy Hekttor, protože jejich autor je velice pečlivě a do detailů připravil, jak je jeho tradicí. Nejprve se v jeho nabídce objevil „malý hektor“, tedy lokomotiva T 435.0. Stavebnice je opět velmi čistě propracovaná a vyleptaná do mosazného plechu tl. 0,3 mm. , obdržel jsem ji ještě ve verzi s leptaným plechovým rámem pro usazení komponentů pojezdu z V 100 od Tilliga.

Pro ty, které neuspokojí nabídka továrních modelů ČSD, zbývá v jejich touze tento model mít často jediná cesta - postavit si jej svépomocí. Někteří ve snaze postavit model co nejlépe odpovídající předloze jsou nuceni zvolit vlastní konstrukci odpovídajícího pojezdu, protože neexistuje žádný vhodný tovární pro přestavbu.

V květnu léta páně 1908 byl zahájen provoz lokální trati mezi Velkými Opatovicemi a Skalicí nad Svitavou, pokračováním tehdejší trati z České Třebové do Skalice, známé v dnešních jizdních řádech jako trať 262. Na této jednokolejné, neelektrifikované trati leží také zastávka Šebetov, jejíž fotografie můžete vidět v tomto krátkém příspěvku.

Před dvěma roky jsem začal stavět svůj první pojezd. Začínal jsem se šroubováky a svěrákem. Od té doby jsem si pořídil několik pomocníků, bez kterých bych se snad už neobešel. Stále ale pracuji v "domácích" podmínkách, u psacího stolu a jen s ručním nářadím. Nářadí a postupy, které budu popisovat, se rozhodně nedají považovat za profesionální nebo ideální. Ale postavit pojezd se vším všudy takto jde - bez velkých nároků na prostor a investice.

Tento "velký" pojezd pro mě nakonec byl také velkou výzvou. Spokojený jsem až se třetí verzí a i ta ještě nebude poslední. Pojezd jsem navrhoval pro připravovaný lept firmy Hekttor. Pro vývoj jsem si zadal dva hlavní parametry: odpružení a volná kabina strojvedoucího.

Základem pro stavbu modelu je kniha od pánů ing. L. Kotnauera a Z. Maruny. Zde je popisovaný vůz na fotkách už postaven jako papírový železniční model v měřítku 1:50.

Sada návrhů kolejišť v měřítku TT a TTe od Milana Ferdiána.

 

Strojně chladících vozů řady Laz jsou vybaveny vlastními zdroji elektrické energie. Každý vůz má dieselelektrický agregát, který pohání chladicí agregát. Chladící vozy se zařazovaly do uceleného chladicího vlaku.

Když se na trhu se stavebnicemi objevila tato stavebnice z leptaného mosazného plechu, tak jsem si ji ihned objednal, jak jinak od fy Hekktor. o jejím obdržení jsem si ji prohlédl a nakonec odložil, pořád jsem otálel s jeho stavbou, prostě jsem se pořád nemohl odvážit. Ale stejně jsem neodolal a pustil se do něho.