Po zakoupení a rozbalení očekávaného balíčku stavebnice H0 pojezdu „Hurvínka“ z leptu P.G., jsem se ihned pustil ( na rozdíl od běžné praxe ) do pečlivého prostudování přiloženého návodu a nashromáždění všech potřebných nástrojů, nářadí a pomůcek.
Přiložený stavební návod je jako vždy od Pavla
velice precizní a jednotlivé kroky jsou rozepsány do všech podrobností a detailů, včetně perfektní fotodokumentace na www stránkách
http://picasaweb.google.com/Pavel.Gulich .
Se stavbou pojezdu by tedy neměli mít problémy ani začátečníci v oboru staveb pojezdů z leptů. Výhodou je znalost pájení, a to ať už s jakýmkoliv typem páječky.
Jediným menším úskalím při sestavování celého pojezdu je nalisování oz.kola na osku dvojkolí uvnitř nápravové převodovky – a to jen v případě, pokud nemáte průmyslový anebo doma vyrobený „stahovák“.
V případě, že nepoužijete stahovák, je tedy nutné si vyrobit malý kovový přípravek ( viz.nákres ), a pomocí něj pak lze oz. kolo vcelku snadno nalisovat uvnitř převodovky do správné pozice na osku dvojkolí.
Nákres přípravku
Sestavení mého pojezdu „Hurvínka“ proběhlo během víkendu vcelku hladce, včetně nátěru barvou. Po provedení fotodokumentace přišlo na řadu to nejdůležitější – totiž otestování pojezdu na mém zkušebním kolejišti.
V první řadě zkontrolujeme správné pólování napájení motorku tak, aby dle NEM jezdil pojezd správným směrem. Lze zkontrolovat i položením průmyslové loko na tutéž kolej a oba pojezdy musí jet stejným směrem. Dle Murphyho zákona to bylo samozřejmě naopak.
A nyní k vlastnímu zhodnocení jízdních vlastností pojezdu:
Po nakolejení, připojení zdroje napětí do kolejiště a postupném zvyšování napětí v koleji (stejnosměrné analogové napájení s pulzní regulací ), se pojezd velmi klidně a bez jakéhokoliv pohupování či cukání bezproblémově okamžitě rozjel. Nechal jsem ho tedy několik okruhů zabíhat oběma směry při střední rychlosti. Bez znatelného zpomalení projíždí i oblouky 380mm a vyhybky ( používám kolejivo Pilz ) a to i při pomalé jízdě a během 20 okruhů se ani jednou nestalo, že by pojezd někde cukal nebo se dokonce zastavil. Po tomto základním otestování jsem kusem drátku připojil k pojezdu dva os.vozy Be2 a pustil se do dalšího testování. I tentokráte kroužil pojezd po okruhu při různých rychlostech bezproblémově a to i bez znatelného zpomalení v obloucích či zastavení na vyhybkách.
Při zkoušce okamžitého přerušení napájení kolejí v plné rychlosti pojezdu byla délka dojezdu asi 12cm na rovném úseku kolejiště. Nakonec jsem přistoupil k nejtěžší zkoušce – testování při stoupání 3% ( tj.výškový rozdíl 3cm na délce1m ).
I zde jede pojezd velmi klidně a pravidelně, avšak se zátěží dvou vozů lze v obloucích již pozorovat zpomalení v důsledku mírného prokluzování dvojkolí. Proto jsem provizorně na pojezd uchytil olověnou zátěž 50gr. ( je možné dát i těžší ) a jízdní vlastnosti se viditelně zlepšily a zpomalení ve stoupáních v obloucích se již neprojevovalo ani s oběma připojenými vozy.
Celkové shrnutí:
Pojezd jezdí velmi tiše, nehoupe se, necuká, rozjíždění a zpomalování je plynulé, - prostě skvělé jízdní vlastnosti - pouze při maximální rychlosti ( 12V analogové napájení ) jsou mírně slyšet kovové převody Šátek v nápravových převodovkách, ale ty se časem po zaběhnutí téměř úplně ztižší.
Závěrem lze tedy říct, že modeláři, kteří si chtějí postavit model M131.1 velikosti H0 mají k dispozici velmi kvalitní pojezd , který v mnohém předčí i tovární výrobky nesrovnatelně dražší.
Na závěr
kompletní fotodokumentace ze stavby
