Navigační cesta
TT >> Rozpřahovače
TT

Rozpřahovače

Ohledně možnosti nahradit původní rozpojovací koleje BTTB jsem začal uvažovat v dubnu 2004 až na základě jedné reakce na můj článek.

Pravda, v první fázi stavby kolejiště jsem byl rád, že to alespoň fungovalo, a nevzhledné a nemodelové přestavníky mě moc netrápily. Ale červíček pochybností a úvah, zda by se s tím přeci jenom něco nedalo dělat, už začal nelítostně hlodat.
 
1.jpg
Původní nevzhledný rozpřahovač BTTB
(přetřený na hnědo, aby tolik nerušil).
2.jpg
Původní nevzhledný rozpřahovač BTTB
(přetřený na hnědo, aby tolik nerušil).

Moje první nápady se točily kolem náhrady zvedacího mechanismu jakousi lyžinou z ocelového drátu, která by byla zvedána pomocí pohonu umístěného pod terénem. Vyrobil jsem i první pokusné vzorky, které by asi nejspíše mohly fungovat.
 
3.jpg
Pokusný vzorek ukazuje princip funkce

< br />Mezitím jsem začal přemýšlet o pořízení leptané stavebnici kolejové váhy, obrysnice a výkolejky s výhledem, že bych je zakomponoval do kusé koleje ve stanici. Bylo mi tedy jasné, že by to každopádně znamenalo zásah do kolejí, a tak jsem se rozhodl, že tyto věci budu řešit současně. Zároveň jsem uvažoval o tom, zda má význam řešit jenom rozpřahovače, když by mezi kolejemi zůstaly stejně nevzhledné přestavníky výhybek Zeuke. Bylo jasné, že to je nesmysl.
Jenomže mi tehdy ještě vůbec nebylo jasné, co udělat s těmi výhybkami. Bylo to hodně věcí, které bylo nutné řešit najednou, protože nemělo smysl dělat věci napůl. Vzhledem k jiným problémům s kolejištěm jsem rozpřahovače odložil na neurčito.
 
Vrátil jsem se k nim až v roce 2007, kdy se již mnoho dalších věcí vyřešilo samo. V souvislosti s nástupem nových spřáhel Tillig jsem byl nucen řešit určité změny, protože původní úzký rozpřahovač by je rozpojit nedokázal.
Vlastní tělo rozpřahovače jsem zhotovil jako hranolek z plexiskla, do kterého jsem zespodu zalepil dvě ocelové struny jako trny. Ty prochází dvěma mosaznými trubičkami, zalepenými do destičky plexiskla a sloužící jako vodící pouzdro. V koleji jsem přeřízl jeden pražec a mezi další dva toto pouzdro vlepil. Zespodu jsou oba trny sevřeny svorkou (hranolek z plexiskla), která brání vypadnutí vlastního rozpojovače při manipulaci s kolejištěm, vymezuje jeho maximální zdvih a působí jako závažíčko, aby se rozpřahovač snadno vracel dolů. Rozpřahovač jsem natřel hnědou barvou, aby mezi kolejemi co nejméně rušil.
Po montáži koleje jsem do vodícího pouzdra nasunul trny rozpřahovače a zespodu na ně navlékl a zašrouboval svorku.
 
4.jpg
Nový rozpřahovač v koleji rozhodně tolik neruší.
5.jpg
Nový rozpřahovač v koleji rozhodně tolik neruší.
   
6.jpg
Rozpřahovač v klidové poloze.
7.jpg
Rozpřahovač ve zvednuté poloze.
Pod trámcem je dobře patrné pouzdro trnů a jeho
umístění v koleji.

Jako pohon jsem použil relé LUN (na 24 V). Z relé jsem stáhnul průhledný plastový kryt, odstranil kontakty a plastový segment z kotvy, který na ně tlačil. Protože původní šroub držel celé relé pohromadě, navlékl jsem na něj místo kontaktů plastovou trubičku a vrátil ho na původní místo. Mezi raménka kotvy jsem vlepil destičku silnějšího napuštěného papíru, na kterou jsem pak přilepil raménko (z naohýbané kancelářské sponky) zvedající vlastní mechanismus rozpřahovače.
Z krytu jsem odřízl zhruba polovinu horní plochy, aby se kotva s raménkem mohla volně pohybovat. Na boční stranu krytu, kterou bude relé směřovat k základové desce kolejiště, jsem nalepil dva obdélníčky plexiskla a do nich navrtal celkem tři otvory pro vruty. Pod tyto pacičky jsem oboustrannou lepící páskou připevnil kousek mechové gumy a celek zkompletoval. Pak následovalo jeho připevnění pod desku kolejiště a naletování napájecích vodičů.
Nakonec jsem ještě osadil kryt chránící pohyblivé části.

8.jpg
Použitá LUN relé jako pohon.
9.jpg
Relé bez krytu po odstranění kontaktů a
plastového segmentu kotvy
   
10.jpg
Raménka kotvy doplněná destičkou z napuštěného
papíru
11.jpg
Relé s krytem po odstranění poloviny jeho
horní plochy.
   
13.jpg
Detail pohonu zespodu, patrné je celkové
uspořádání.
14.jpg
Detailní pohled na svorku na trnech.
   
15.jpg
Ještě jeden pohled na svorku na trnech.
12.jpg
Kompletní pohon rozpřahovače včetně krytu
(je ze zeleného plastu).


Po třech letech provozu mohu konstatovat, že tyto rozpřahovače fungují při použití s novými spřáhly Tillig upevněnými v kinematikách spolehlivě (stejně jako původně použité rozpřahovače BTTB, které i nadále používám ve skrytém nádraží).
Záměr odstranění nevzhledných pohonů se mi podařil, navíc ani vlastní rozpřahovače v kolejích neruší a jsou mnohem nenápadnější. Jejich výroba byla poměrně snadná a náklady na materiál nebyly nijak závratné.

Převzato z: kolejiste.jbchocen.cz

 

| Autor: Jiří Sládek | Vydáno 31. 01. 2011 |
Fotodokumentace
Uaai 11
(18.05.2014)
434.1
(07.11.2011)
tendr 516
(07.11.2011)
BCi/ú
(03.04.2011)
R 552088
(13.08.2010)
Kirow EDK 300
(30.06.2010)
Ca4
(22.06.2010)
Kirow EDK 80
(23.03.2010)
Kirow EDK 10/1
(15.03.2010)
M 120.417
(18.01.2010)
Da
(05.10.2007)
Da