Navigační cesta
Skutečná železnice >> Modely výtopen parních lokomotiv - díl II.
Skutečná železnice

Modely výtopen parních lokomotiv - díl II.

V další části článku se budu věnovat mechanizovaným zauhlovacím zařízením. Tam, kde byla denní spotřeba v desítkách tun uhlí, byla snaha manipulaci s uhlím už v dobách Rakouska-Uherska mechanizovat. Základem mechanizace zbrojení uhlím ve výtopnách rakouské části monarchie a později i u ČSD se staly manipulační drážky o rozchodu 600 mm. Uhlí se ručně nakládalo do normalizovaných vozíků s obsahem 500 kg, ty se po úzkých kolejích přesunovaly k výtahu, který vozíky zvedal a vyklápěl do tendru.

Normalizovaný vozík rakouského typu na 500 kg uhlí o rozchodu 600 mm:
 
20090508202209-41329-full.jpg


Z dob Rakouska-Uherska se pro manipulaci s těmito vozíky v menších výtopnách uchovaly šikmé výtahy Abert (dodnes je možno jeden vidět v Jilemnici, kam byl přemístěn v r. 1959 ze Staré Paky, další už nefunkční se dochoval ve Vilémově u Kadaně, stál např. v Chlumci n. Cidlinou - ten je po demontáži t. č. uložen v Železničním muzeu Výtopna Jaroměř, v Meziměstí i jinde.

Jilemnický výtah Abert - výkres současného stavu:
 
20090508202221-41330-full.jpg


Dále ČSD zdědily po rakousko-uherských státních drahách ve větších výtopnách svislé výtahy systému Teudloff, a to výhradně ve dvoukomorovém provedení, tj. pro současnou manipulaci se dvěma vozíky. Výkres bohužel nemám k dispozici.

Po celou dobu 1. republiky však nebyly uspokojivě řešeny podmínky ve středně velkých výtopnách. Chyběly jednokomorové zauhlovací výtahy. Teprve koncem 30. let nabídla pražská firma Vosáhlo a spol. úpravu konstrukce systému Teudloff - jednokomorový uhelný výtah Vosáhlo, který se po válce objevil v řadě menších výtopen, často i u malých remíz s jedinou kolejí a jedním stáním. Během války a po ní se rozšířily, takže ke konci parního provozu je bylo možno vidět skoro všude - pár příkladů: Dobříš, Kutná Hora město, Zruč nad Sázavou, Kladno, Benešov, Čerčany, Protivín, Telč, Skalice nad Svitavou, Hodonín, Znojmo, Otrokovice, Nezamyslice... Poslední Vosáhlo stál ještě v r. 2002 v Čáslavi, odkud byl po demontáži odvezen a údajně uložen v depozitáři některého ze železničních muzejí.

Výkres jednokomorového výtahu Vosáhlo podle nabídky výrobce z roku 1942:
 

20090508202133-41327-full.jpg

Modelářský náčrtek téhož podle stavu v Čáslavi před demontáží:

20090508202142-41328-full.jpg


Na uhelných skládkách bylo možno vidět různě velké a složité systémy kolejí a točen spojující uhelné figury s výtahy. Takhle vypadalo vozíkové kolejiště u dvoukomorového Teudloffa v Rakovníku, kde v dobách největší slávy páry sloužilo více než 50 lokomotiv:
 
20090508202119-41326-full.jpg


Ve středně velkých a větších výtopnách se na konci parního provozu používaly i východoněmecké dieselelektrické kolejové jeřáby Kirow, které opatřeny drapáky sloužily k vykládce uhlí z vagónů na skládku, k nakládce popela z jam do vagónů a k zauhlování hlavně větších tendrů. Jeřábů EDK 10 se do ČSR/ČSSR dovezlo přes 100 ks, z toho provedení EDK 10/2, které tak lze označit jako typické zauhlovací zařízení samého konce parního provozu, asi 60 ks. Většina se jich dochovala dodnes a je možno vidět je na řadě míst v ČR i na Slovensku. Zřejmě neúplný přehled jejich dislokace u ČD je uveden zde: http://jeraby.wz.cz/CD_Cranes_Dislocation.htm .

Výkres jeřábu Kirow EDK 10/2:

20090508202026-41324-full.jpg


Většina nejmenších výzbrojních míst byla po válce doplněna pásovými dopravníky a tím pro ně veškerá mechanizace skončila. Často se však pásové dopravníky objevovaly i ve větších služebnách, když s postupným omezováním výkonů parní trakce a úbytkem výdeje uhlí se větší zauhlovací zařízení přestávala udržovat a používat.

Jestliže tedy někdo chce modelovat výtopnu nebo lokomotivní depo (strojovou stanici, vozební stanici - názvy LD, SS, VS se podle sovětského vzoru začaly používat začátkem 50.let) ČSD s typickým zařízením v období od r. 1945 až do konce parního provozu, měl by použít výtah Vosáhlo, případně doplněný pásovým dopravníkem a ve větších služebnách Kirowem EDK 10/2 nebo 10/1.

Kozové zauhlovací jeřáby se objevily za války jako víceméně exotická výjimka v několika sudetských a příhraničních výtopnách (Volary, Šumperk, Turnov, Náchod), a to jedině s obedněnými a prosklenými budkami. Provedení, které nám ve svém diorámatu předvedl Listy, se u ČSD nepoužívalo. I tyto jeřáby používaly kolejové zauhlovací vozíky, ale jejich konstrukce byla odlišná od rakouských.

Výkres takového zařízení nemám, takže aspoň fotka z Náchoda:
 
20090508202102-41325-full.jpg


Tady je konkrétní příklad strojové stanice Skalice nad Svitavou.

Nejdřív kolejový plán stanice Skalice nad Svitavou:
 
20090508225712-41347-full.jpg


Obvod strojové stanice je vlevo dole. Objekt úplně vlevo je vodárna. Celková délka od námezníku výhybky na strojovou kolej až po zarážedla mohla být nanejvýš nějakých 120 m, z toho od výhybky nahradivší točnu před bývalou remízou až po zarážedla asi 60 m. Na tomhle kousku kolejí se tak odehrával veškerý dost čilý ruch provozního ošetření 7 turnusových strojů včetně vykládky 1 - 2 vagónů uhlí denně. Jak už jsem psal výše, od požáru v r. 1957 nebyla ve strojové stanici remíza. Na kolejovém plánu z roku 1945 vidíte ještě remízu i točnu. Kdy byla zrušena točna, to bohužel nevím. Uhelný výtah chtěla dráha do Skalice objednat už za války - to se tam zbrojilo ještě ručně koši nanejvýš nějakých 8 - 9 tun denně, takže tehdy dostaly přednost větší výtopny. Jednokomorový výtah Vosáhlo byl nakonec postaven až po válce a stál zhruba na úrovni výhybky na místě bývalé točny napravo od strojové koleje (při pohledu k jejímu konci), uhelné figury byly před ním i za ním. Ve figurách před výhybkou stál pásový dopravník. Umístění popelové jámy je z plánu zřejmé - přesně podle zásady, že jde o první pracoviště, kam stroj při provozním ošetření přijede. Nalevo od strojové koleje byl objekt sociálního zázemí, dílny a administrativy SS, před ním stará zetka jako sklad (později nahrazená plechovým skladem). Na samém konci parního provozu se ve Skalici objevil i kolejový jeřáb Kirow EDK.

Uspořádání SS je zřejmé z fotek z let 1971 - 78. Celkový pohled:
 
20090508225653-41345-full.jpg


Dva pohledy na strojovou kolej v odstupu asi 5 let, na horním snímku je výjimečně zachycena lokomotiva 524.13 (viz níže):
 
20090508225635-41344-full.jpg 20090508225627-41343-full.jpg


Tady je vidět uspořádání kolejí pro zauhlovací vozíky včetně točny:
 
20090508225620-41342-full.jpg


A ještě pohled na připravené plné vozíky:
 
20090508225703-41346-full.jpg


Ve SS sloužilo v 70. letech 7 turnusových lokomotiv 433.0, které obsluhovaly na 22 km dlouhé trati do Chornice veškerou dopravu, tj. osobní vlaky (4 turnusové stroje) i nákladní vlaky (2 turnusové stroje, jezdilo se s přípřežemi). Kromě toho byl jeden stroj přidělen na posun ve stanici. Služebna byla podřízena depu Brno - dolní, kam "skaličáci" jezdili každý 4. den vymývat (k tomu byl zaveden jeden pár osobních vlaků do Brna a zpět, aby se nejezdilo poprázdnu - působilo to dost komicky, když před soupravou tří čtyřosáků na brněnském peróně v sousedství posledních velkých parních 475.1 nebo později dieselových "bardotek" a "brejlovců" a elektrických "laminátek" nebylo "skaličáka" skoro vidět...) a odkud byly poskytovány i příslušné zálohy. Monotónní příděl lokomotiv (1948 - 1978 jediná řada 433.0) byl narušen jen v l. 1971 - 73, kdy sem nadřízené depo stahovalo ze "staré Tišnovky" (Tišnov - Bystřice nad Pernštejnem - Žďár n. Sázavou) na dožití stroje 524.13. V nákladní dopravě byly výhodné, protože měly o dost vyšší výkon (1400 k oproti 800 k u 433.0) a nepotřebovaly přípřeže.

Nabízím ještě několik kolejových schémat pro modely odpovídající provozní logice provozu malých výtopen, a to ze skutečného provozu i z modelářských příruček.

Celková situace stanice Polná město z roku 1904 po zahájení provozu.
 
20090510123212-41411-full.jpg


Výtopenská kolej s remízou, čisticí jámou a kůlnu na uhlí je vpravo nahoře.

Shodou okolností mám pro lokálku Dobronín - Polná dost podkladů popisujících provoz, stavby i vozidla. Kdyby někdo chtěl doplnit model vozu M 112.0 odpovídajícími vagóny nebo ho umístit do diorámatu stanice nebo výtopny odpovídajícího skutečnosti, rád pošlu další plánky, fotky a jiné potřebné informace.

Výkres výtopny Čerčany z r. 1941 ukazuje, kam byl za války postaven uhelný výtah Vosáhlo.
 
20090510123518-41412-full.jpg


Ještě zvětšený výřez téhož, abyste lépe viděli schéma drážky na uhelné vozíky včetně točen. Celková vzdálenost protilehlých konců kolejí rozchodu 600 mm v uhelných figurách byla přes 200 m.
 
20090510123525-41413-full.jpg


V plánku je vidět i umístění rampy na ruční zbrojení.

P. Vladimír Zuska se ve svých publikacích modely výtopen zabýval často a nabídl železničním modelářům řadu podkladů pro výstavbu modelů výtopen a lokomotivních dep. Následující plánky jsou z jeho dílny.

Jednoduchá remíza se zásobovací kolejí:

20090510123544-41414-full.jpg

R - remíza, V - vodárna

Malá strojová stanice:
 
20090510123551-41415-full.jpg


Jak vidíte, v plánku se počítá i s případným umístěním cisterny pro zbrojení motorových vozů. Uspořádání služeben se smíšeným provozem parní a motorové trakce by však bylo samostatné téma.

Jiný příklad:
 
20090510123557-41416-full.jpg


J - jáma, P - pískovna, O - olejna, U - skládka uhlí, V - vodárna, A - administrativní místnosti, H - nocležna, hygienická zařízení


Na závěr přikládám zdroje,  odkud jsem čerpal obrázky:
Ivo Tvarůžek: Modelová kolejiště - 1. díl, Stavby a doplňky, NADAS Praha 1970
Vladimír Zuska: Modely železnice v terénu, NADAS Praha 1988
Vladimír Zuska: Lokomotivní depa a jejich modely, NADAS - AFGH Vrútky 1992
Vladimír Zuska: Kolejiště očima krajináře i modeláře, 20dílný seriál v časopisu Železničář, NADAS Praha 1973
Plánky, návody a schémata pro železniční modeláře: D-4 - Plánky drážních budov, Modela Valašské Meziříčí, rok vydání neuveden (zhruba 2. polovina 70. let)
Plánky, návody a schémata pro železniční modeláře: A-4 - Plánky kolejišť pro začínající modeláře, Modela Valašské Meziříčí, rok vydání neuveden (zhruba 2. polovina 70. let)
Luděk Čada a spol: Místní dráha Česká Lípa - Kamenický Šenov - Česká Kamenice, Vydavatelství dopravní literatury Litoměřice 2001
Luděk Čada a spol: Místní dráha Ostrov - Jáchymov, Vydavatelství dopravní literatury Litoměřice 1996
Richard Cila: 100 let místní dráhy Dobronín - Polná, Linda Polná 2004
Richard Cila: Jak polenská lokálka k parním vozů přišla, časopis Dráha 8/2004
Zdeněk Maruna: Československá železniční vozidla, Knižnice monografií pro přátele železnic a železniční modeláře, řada III - Hnací vozy, NADAS Praha 1973
Ján Némethy: Točňa pre lokomotívy, časopis Modelář 8/84
Jindřich Bek, Josef Zelený: Výtopny, časopis Železničář 23/89
Jan Vaněk: Zauhlovací zařízení, časopis Svět železnice 3/2005 - 1/2006
Jan Vaněk: Svislý jednokomorový zauhlovací výtah, časopis Svět železnice 2 - 3/2006
Karel Breiter: Zrod a provoz nejstrmější lokálky v Čechách, časopis Svět železnice 1/2009
http://jeraby.wz.cz/EDK/Kirow2/EDK10-2-typak.PNG


Jak vidíte, většina pramenů není na internetu, i když některé publikace, často starší než většina účastníků tohoto fóra, se občas dají přes internet koupit. Přesto i v "největší knihovně světa" můžete najít poučení k tématu, třeba tady:

http://www.kirow.wz.cz  - stránky o speciální železniční technice včetně zauhlovacích zařízení
http://www.hekttor.biz  - stránky českého výrobce leptaných kovových modelů, vyrábí i stavebnici výtahu Vosáhlo, na stránkách je spousta použitelných fotek detailů modelu a návod (http://www.hekttor.biz/files/Teudloff_navod.pdf ) - třeba to někomu poslouží jako podklad pro zpracování laserem vypalovaného papírového modelu.

Jsme u konce. Doufám, že těm, kdo to se mnou vydrželi až sem, můj miniseriál pomůže při práci. K té všem přeju hodně zdaru a energie.

Zdraví
hank

Související články:
Modely výtopen parních lokomotiv - díl I. (01.07.2009)
| Autor: hank | Vydáno 02. 07. 2009 |
Fotodokumentace
Uaai 11
(18.05.2014)
434.1
(07.11.2011)
tendr 516
(07.11.2011)
BCi/ú
(03.04.2011)
R 552088
(13.08.2010)
Kirow EDK 300
(30.06.2010)
Ca4
(22.06.2010)
Kirow EDK 80
(23.03.2010)
Kirow EDK 10/1
(15.03.2010)
M 120.417
(18.01.2010)
Bai
(19.01.2009)
Bai