Navigační cesta
Tipy & triky >> Domácí výroba odlitků. Díl 1.
Tipy & triky

Domácí výroba odlitků. Díl 1.

Vážení čtenáři, protože mne oslovuje stále větší počet lidí s dotazy, okolo tvorby vlastních odlitků, tak jsem začal s tímto malým foto-kecacím seriálem. Chci v něm popsat celý postup tvorby odlitků od výroby modelu až po začištění odlitků. Mnozí jste se již o takovou věc pokoušeli a dosažené výsledky Vás neuspokojují a nebo úplně odradily od dalšího pokračování, mnozí o tom teprve uvažujete. Pokud dodržíte zde uvedený postup, mohu Vám garantovat, že budete mít srovnatelné výsledky.

Moje pokusy začaly nákupem nějakých materiálů, ani jsem přesně nevěděl zda jsou vhodné, protože informace na internetu byly dost kusé, protichůdné a někdy zcela zavádějící. Postupnou cestou pokusů a omylů a pozdějším důkladným studiem katalogových listů (to když už jsem věděl, jaké vlastnosti jsou pro mne důležité), jsem konečně našel ty správné materiály pro výrobu forem, ale stále jsem měl velké problémy s litím PUR (polyuretanová pryskyřice) do forem. Odlitky bývaly nedolité, plné bublinek a velké procento totálních zmetků. Začal jsem experimentovat s použitím vakua při lití, ale tahle cesta se ukázala jako slepá. Profesionální zařízení tak samozřejmě fungují, ale v domácích podmínkách (pokud nekoupíte zařízení za desítky až stovky tisíc) je to neproveditelné. Jako uspokojivé se ukázalo až řešení, využívající zcela opačný princip. Je to přetlaková komora, do které se nalitá forma s ještě tekutým PURem vloží. Po natlakování na tlak cca 8-10atm (0.8MPa - 1MPa) dojde ke kompresi vzduchových bublin na mikroskopické rozměry a na uvolněné místo je nasáta PUR z nálitku. Tlak se vypustí až po zatvrdnutí PUR a stlačený vzduch v bublinkách uvnitř odlitku během času difunduje ven. To je tedy celý jednoduchý fígl, jak z forem udělat dokonalé odlitky bez bublin. Navíc se tak dají zpracovat i starší navlhlé materiály, které mají snahu během vytvrzování pěnit. Jak vypadá odlitek volně odlitý a jak z přetlakové komory, dost dobře ukazuje následující obrázek.

uvod00.jpg


Zde můžeme vidět rozdíl mezi volně litým odlitkem (tmavý) a odlitkem vytvořeným přetlakovým litím (světlý).

Jak celý proces vypadá?
Na začátek by bylo nejlepší si celý proces naznačit v bodech, aby i ti bez zkušeností, byli schopni se v tématu dále orientovat. Jednotlivým částem se budeme věnovat později a velice podrobně. Jednotlivé kroky jsou následující:
  • výroba modelu (masteru)
  • technologická příprava modelu pro zaformování (výroba nálitků, ohraničení formy)
  • zalití silikonovým elastomerem, vyvakuování (odstranění bublinek vzduchu)
  • vyjmutí modelu z formy a její případné nařezání
  • nalití PUR pryskyřice a natlakování v přetlakové komoře
  • vyjmutí odlitku a začistění
Je zřejmé, že poslední dva body ze seznamu, se budou opakovat při výrobě každého dalšího odlitku.

Jak je taková výroba nákladná?
Rád bych hned na začátku zdůraznil, že domácí výroba odlitků není zrovna levná záležitost. Cenu tvoří jednak pomůcky a přípravky, které můžeme používat opakovaně, jednak samotný materiál na výrobu forem a odlitků. Protože to máme jako hobby, neuvažuji zde čas s tím strávený. Co tedy je nezbytně nutné?
  • váha s váživostí 0.1g (nejlépe digitální) cca 1.000Kč
  • kompresor pro vakuování a tlakování (nejlépe ledničkový) cca 200Kč - 1500Kč
  • přetlaková komora s přípojnými částmi od 1500Kč
Z materiálů to bude:
  • silikonový elastomer cca 1300Kč za 1kg
  • polyuretanová licí pryskyřice cca 1200Kč za 2kg (menší balení asi nikde neseženete)
  • barevná pasta k probarvení PUR cca 300Kč za 0.1kg (není nutná, ale velice doporučuji)
Jak jste si již asi sami spočítali, tak počáteční investice činí něco kolem 5500Kč až 7000Kč, což není málo, ale proti cenám průmyslových odlévacích zařízení je to směšný pakatel. Dobře si tedy rozmyslete, zda má taková investice pro Vás smysl. Pokud byste přemýšleli o výrobě odlitků jako o výdělečné činnosti, je třeba používat pouze vlastní modely, neb zde také platí zákon o ochraně autorských práv a zákon o ochraně průmyslových vzorů a prodej okopírovaných věcí by se Vám mohl pěkně vymstít (nehledě na to že je to mimořádně hnusné jednání).

Je možné to nějak zjednodušit a tím ušetřit?
Stručně řečeno, pokud chcete mít dobré výsledky, tak nelze. Je možné, že již některé věci máte doma a používáte k modelaření, jako třeba digitální váhu nebo ledničkový kompresor. Pokud se rozhodnete ušetřit na váze, tak bych rád upozornil, že materiály pro výrobu forem jsou velmi citlivé na přesný poměr složek. Ten je hmotnostní, a nejde ho jednoduše, bez přepočtu měrných hmotností složek, nahradit objemovým ale pokud máte v oblibě matematiku a zjistíte si měrné hmotnosti jednotlivých složek, obejdete se bez váhy. Pokud budete chtít ušetřit na vakuování materiálu pro formy, zůstanou v nich bublinky a to se Vám krutě vymstí při přetlakování, kdy dojde k silné deformaci formy, protože bubliny v ní se taky zmenší. Je vidět, že celý proces je provázaný, a tak Vám mohu pouze poradit to, co už asi tušíte. Buď do toho ty peníze dejte a nebo se do vlastní výroby odlitků nepouštějte.

Co budete tedy potřebovat?
Jsou to jednak běžné věci, co už má každý modelář doma, jako skalpel, řezací podložka, lepidla, kousky plastových profilů a destiček pro výrobu masteru, stříkací pistoli a surfacer na finiš a kontrolu povrchu masteru a další běžné modelářské nářadí. Pro přesné odměřování jednotlivých složek budeme potřebovat váhu. Mísící poměry jsou udávány v hmotnostních procentech a je nutné je dost přesně dodržet. V dnešní době se vyplatí kapesní digitální váha, jako je na obrázku. Měla by mít rozsah do 250g a rozlišení (vážlivost) 0.1g

b08.JPG
Kapesní digitální váha pro odměřování jednotlivých složek silikonového elastomeru.


Po smíchání jednotlivých složek je nutné ze směsi odstranit bubliny vzduchu. To se provede tzv. „vakuováním“. Na to budeme potřebovat láhev od okurek s víčkem ve kterém bude průchozí trubička. Budeme také potřebovat silnostěnnou silikonovou hadičku a taky nádobu ve které se smísí jednotlivé složky silikonového elastomeru a vloží se dovnitř. Nádoba je nejlepší průhledná a vysoká, protože po rozepnutí bublinek se objem směsi několikanásobně zvýší. Ideální je obal od lískových oříšků v čokoládě značky „Albert“ (a navíc Vás ještě manželka/přítelkyně pochválí).

b12.JPG
Komora pro vakuování silikonového elastomeru s vloženou průhlednou nádobou.


Abychom mohli vakuovat, musíme mít zařízení, které vysaje vzduch. Na to se hodí ideálně ledničkový kompresor, který je dostupný, udělá dostačující podtlak (0.05 atm nebo taky -0.95atm) a navíc ho ještě využijeme pro natlakování přetlakové komory. Získáme ho ze staré lednice, mrazáku, v servisu chladící techniky a nebo můžeme koupit i nový. Kompresor nesmí být moc vyběhaný, protože pak není vytvořený podtlak dostatečný.

b15.JPG
Ledničkový kompresor mám ve skříni od staré vojenské vysílačky a sací část je vybavena třícestým kohoutem pro snadnější odvakuování komory.


Nakonec budeme ještě potřebovat přetlakovou komoru, kam budeme vkládat formy naplněné PUR a kterou natlakujeme na tlak 8-10atm (8-10kg/cm²). Tu si budeme muset každý vyrobit. Vzhledem k tlaku, který je použit, musí být konstrukce důkladná a musí být provedena tlaková zkouška. Autor článku ani redakce NEJSOU ZODPOVĚDNÍ za újmu na zdraví ani škody na majetku které mohou vzniknout!! Pro možnou inspiraci bude v seriálu popis s fotografiemi přetlakové komory jakou používám.

e04.JPG
Přetlaková komora je klíčová část celého postupu. Vzhledem k tomu, jaký je v ní tlak, musí být vyrobena důkladně a být tlakově odzkoušena.


Pro odebrání a uchovávání manipulačního množství PUR budeme potřebovat injekční stříkačky plastové s objemem 10ml a 25ml. Pro aplikaci stříkačky 2ml a 5ml a injekční jehly 1.2mm x 40mm (růžová barva) a také slabé jehly pro výrobu záslepek na stříkačky (např. oranžové). Na míchání budeme potřebovat malé nádobky, velice se mi osvědčily plastové „panáky“ na jedno použití, které jsou levné, dostupné a dají se použít několikrát.

d01.JPG
Pro uchovávání malého množství PUR pryskyřice jsou ideální injekční stříkačky uzavřené zaštípnutými a zamáčknutými jehlami.


d05.JPG
Na míchání malých množství PUR se mi osvědčily jednorázové plastové „panáky“, které jsou pomocí aranžérské plastelíny v šikmé poloze.


Příště: Materiály pro výrobu forem a odlitků.

| Autor: Ondřej Nadrchal | Vydáno 26. 11. 2011 |
Fotodokumentace
Uaai 11
(18.05.2014)
434.1
(07.11.2011)
tendr 516
(07.11.2011)
BCi/ú
(03.04.2011)
R 552088
(13.08.2010)
Kirow EDK 300
(30.06.2010)
Ca4
(22.06.2010)
Kirow EDK 80
(23.03.2010)
Kirow EDK 10/1
(15.03.2010)
M 120.417
(18.01.2010)
Btn
(05.02.2009)
Btn