Jirkou Šimsou jsem byl požádán, jestli bych nechtěl být testovacím střelcem pro stavebnici pojezdu na T211. Protože mám doma stavebnici T211, nenechal jsem se nějak dlouho přemlouvat a byl jsem zvědavý, jak se s tím popasuji.
možnost kompletní a jednoduché demontáže kvůli čištění a údržbě
co největší hmotnost
aby v kabině bylo z pojezdu vidět co nejmíň
setrvačník by také nebyl špatný
aby to všechno bylo v měřítku 1:120...
Co stavebnice obsahuje:
sadu vypálených dílů z mosazi tloušťky od 1 do 3 mm
planžetu leptu s ložem motoru a podložkami
dvojkolí
motor MASHIMA 1015
převody (derlinová ozubená kola a mosazný šnekosetrvačník)
šrouby a hřídele
1/ Celou stavbu jsem začal s očištením a vyleštěním výpalků. Je potřeba dát pozor hlavně na díly C a D. Díl C je sice z 2 mm mosazi, ale rád se ohne ve ztenčeném místě a díl D je z 1 mm mosazi - takže pozor. Toto riziko pomine, jakmile se dostanete k fázi 2/ stavby.
Díl C
Díl D
Pozornost je třeba věnovat hlavně dílu C a konkrétně vybrání pro ozubená kola. Ja je radši "lízl" půlkulatým jehlovým pilníkem a pak vyleštil brusným papírem. Kdybych to neudělal, tak by hrozilo, ze by ve vybrání ozubená kola mohla drhnout. V takovém případě by se pak vybrání musela doupravit např. frézou.
2/ Po začištění jsem spojil do dvou podsestav díly A+B (podsestava I) a C+D (podsestava II). Já díly letoval, ale je možně je i slepit například dvousložkovým lepidlem (stejně je nejlepší lepidlo cín...).
Podsestava I - díly A + B
Podsestava II - díly C + D
Po slepení, nebo sletování dílů jsem do sestav vyřízl závity 2 a 1,6 mm . Obě sestavy - I a II - jsem pak sešrouboval, stáhl do svěráku a vybrousil zkosení pro šnek. Nakonec jsem výstružníkem 1,5 začistil otvory skrz na osy.
Tím byla hrubá stavba hotová a zbývalo už jen osadit ozubená kola.
Na fotce je vidět osazení ozubenými koly. Ozubené šnekové kolo s šikmými zuby (19 z.) jsem musel brusným papírem trošku ztenčit. Potom jsem ho nasadil na jednu hřídel z ozubeným kolem s 10-ti zuby, nasadil i ostatní 3 kola a sešrouboval jsem k sobě sestavy I a II. Po sešroubování bylo vidět, jak je potřeba ozubená kola vypodložit podložkami.
Nakonec bylo potřeba z dvojkolí odříznout hroty (dodávaná dvojkolí mají hrotové uložení), natáhnout ozubená kola a případně vymezit vůli na dvojkolí.
Nakonec jsem z leptu naohýbal a spájel motorové lože.
Tím je základ pojezdu hotový
Nakonec zbývá osadit šnekosetrvačník na motor v loži a osadit sběrače proudu.
Poškrábané dvojkolí byla moje chyba, nedal jsem pozor při zabrušování hřídele dvojkolí...
Aby se dal pojezd připevnit do karoserie, je nutná zástavba držáků.
Tady doporučuji hodně zkoušet polohu držáku, protože přijde zasunout pod přední i zadní schody a když se zalepí, nebo připájí, může být s jeho uvolněním velký problém. V idealním případě se držák pod schůdky zasune až nadoraz.
Po připevnění držáků se musí v leptu v části rámu pod kabinou vybrousit otvor pro pojezd.
Pokud se rozhodnete nepoužít šnekosetrvačník, ale jen šnek, má T211 kompletně volnou budku strojvůdce, ale osobně setrvačník použit doporučuji. Umožní totiž výrazně hladší chod především na plastových srdcovkách výhybek, kde mívají trakční vozidla s malým rozvorem problémy.
(drát v kabině už vidět není...)
Po cca 40 min, zajetí pojezdu jsem jej zkoušel u kamaráda na kolejišti, pojezd jezdil velmi pěkně a s vyhýbkami EW1 neměl nejmenší problém. Sergeje podvozek nepřetlačil (jaké překvapení ), ale tažná síla je docela překvapující. Zkoušeli jsme porovnat i jízdní vlastnosti s Rosničkou od Tilliga a při stejném napětí je pojezd pro T211 cca o 1/2 pomalejší.
P.S. od Hekttora : Stavebnice pojezdu bude v naší nabídce v létě.
Aktualizace 14.3.2011:
Tak jsem Prasátko trošku projel na setkani Zababova. .
Bez nejmenších problémů jezdilo celé setkání.
Prasátko dokazalo bez problémů jet min. rychlostí cca 3,5 cm/1 min
Teď už jen dodělat karoserii a je to