Menu
Vyhledávání

Přihlášení

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace
Zapomenuté heslo
Informace
Kontakt: webmaster@hekttor.biz
ICQ ICQ 114 889 223

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR
Partnerské stránky
Modelplac
Pojezdy pro modelovou železnici
Navigační cesta
HO >> Dvounápravový vůz pro přepravu stlačeného kyslíku
HO

Dvounápravový vůz pro přepravu stlačeného kyslíku

Základem pro stavbu modelu je kniha od pánů ing. L. Kotnauera a Z. Maruny. Zde je popisovaný vůz na fotkách už postaven jako papírový železniční model v měřítku 1:50.

01.jpg


Vzhled vozu je odvozen ze služebního vozu pro nákladní vlaky řad Ds. Stavbu tří vozů provedla v roce 1957 Vagónka Tatra n. p. České Lípa pro vagónku Tatru n. p. Studénka. Vozy jsou určeny na přepravu stlačeného kyslíku, který se dopravoval mezi Vítkovickou kyslíkárnou, která měla stanici Ostrava Hulváky a mezi domovskou stanicí Studénka Butovice.

Přeprava lahví se prováděla tak, že lahve se pokládali do čtyř zásobníků. Každý zásobník měl rošt do kterého se lahve pokládaly a upevnily, aby se předešlo posunutí nebezpečného nákladu za jízdy. Do každého zásobníku se vešlo 44 lahví. Jedna láhev má obsah 40 l.

Další informace o vozech a jejich provozu jsem už nesehnal. Zda se jen takto přepravoval technický plyn po železnici ČSD jsem také nezjistil.

02.jpg


Historie dílny začíná v Kopřivnici (Nesselsdorf), kde vzniká rodinná firma (Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriksgesellschaft, A. G., vormals Schustala et Comp.) továrna na kočáry, auta a železniční vagóny, která se datuje k roku 1850, kterou založil Ignác Schustera (6.12.1822 – 29.1.1891). Obchodní značka pro výrobky byla „NW“. V roce 1882 vyjelo z bran závodu prvních 15 železničních vagónů. Až v roce 1897 byl vyroben první osobní automobil „Präsident“.

03.jpg 04.jpg 05.gif
  Ignac Schustera  

Krátká historie podniku v datech:

1850   - Ignác Schustala - výroba kočárů
1853   - Ignác Schustala - továrna na výrobu kočárů v Kopřivnici
1858   - Schustala a spol. v Kopřivnici na Moravě
1866   - Dvorní kočárovna - Schustala a spol. Hof-Wagenfabrik Ignaz Schustala et comp.
1882   - Císařsko-královská priv. dvorní kočárovna a vagónka Schustala a spol.,
  - Kopřivnice Morava
1891   - Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gessellschaft, a.g.
1918   - Kopřivnická vozovka, a.s.
1919   - První automobily s nápisem Tatra na dveřích, typ LT 4
1920   - Značka NW definitivně nahrazena názvem Tatra
1927   - Závody Tatra, a.s., Dříve Kopřivnická vozovka, a.s.
1.1.1936   - Tatra - Ringhoffer, a.s.
7.3.1946   - Národní podnik Tatra se sídlem v Kopřivnici Vyhláškou min. průmyslu č. 1275 ze
    dne 7.3. 1946

Studénka je v roce 1848 na panství Bílovec, kraj Opavský a německý název obce je Stauding. Při budování Severní dráhy císaře Ferdinanda (první parostrojní železnice v Rakouské monarchii) tu pomalu vznikají v tomto prostoru další podnikatelské záměry.

Tato společnost (Kaiser Ferdinands-Nordbahn – KFNB, vznik firmy je ze dne 1. března 1836) kromě hlavní trati Přerov – Bohumín později postavila i místní dráhu do Bílovce. Vedle toho vzniklo ve Studénce ještě další, původně samostatné nádraží soukromé Studénsko-Štramberské dráhy, která zahájila svoji činnost dne 19. prosince 1880. Dráha patří do majetku Tereziánské akademie ve Vídni, jejíž lesní správa sídlí v Novém Jičíně, která pronajala lomy a dráhu bratrům Gutmannům, kteří dodávají vápenec do železáren ve Vítkovicích.

Kopřivnickou vozovku opustil Adolf Schustera v květnu  roku 1900 a založil ve Studénce Butovicích továrnu Stauding Waggonfabrig, A.G., která zahájila výrobu v roce 1901. Jeho prvním ředitelem byl Rudolf Feldbacher, který přinesl poznatky z maďarské vagónky Györu. V roce 1928 kupuje akcie Hans Ringhoffer a továrna se dne 9. listopadu 1928 přejmenovává na Moravsko-slezská vozovka a.s. (Mährisch-Schlesische Fahrzeugwerke A.G.), která byla dne 28. ledna 1929 přičleněna ke koncernu Ringhofferových závodů. Po roce 1935 se v podniku úspěšně vyrábějí také letadla. Postupně Ringhoffer skupuje vagónky v Kopřivnici, Kolíně a České Lípě. Po roce 1945 se vagónka stala monopolním dodavatelem speciálních hutních vozů a vozů pro těžkou přepravu. Dne 24. října 1945 je továrna znárodněna a od 1. ledna 1946 je součástí národního podniku Tatra jako Tatra n.p. závod Studénka. Počátkem let 1950 byla továrna přejmenována na Vagónku Tatra Studénka-Butovice.

06.jpg


Vagónka a nádraží ČSD se staly hlavními prvky pro spojení obcí Butovic a Studénky do jednotného celku, který při svém vzniku 1.1.1959 získal statut města.

Výstavba železárenského průmyslu započala v roce 1810, jehož myšlenkou byl skotský ing. John Baidon na základě dostatku ostravského koksovatelného uhlí. V roce 1828 rozhodl olomoucký arcibiskup arcivévoda Rudolf Jan (Rudolf Johannes Joseph Rainier kardinál von Habsburg-Lothringen - 9. ledna 1788 Florencie, Itálie – 23. července 1831 Baden bei Wien, Dolní Rakousko) postavit moderní železárenský závod (pudlovnu) ve Vítkovicích pod názvem Rudolfova huť. Za projekt železáren byl pověřen Franz Xavier Riepl (29.11.1790 – 25.4.1857), který byl profesorem na c. k. vídeňském polytechnickém institutu a byl také pověřen v habsburské monarchii průzkumem rudných nalezišť. Ve Vítkovicích byla postavena první vysoká pec v Rakousku-Uhersku, která měla výšku 12.640 mm a šířku v rozporu 3.480 mm. V květnu 1831 byl předán výkres vrchnímu hofmistrovi hraběti Fr. Troyerovi a náklady na výstavbu vysoké pece činili 21 784,57 zlatých. Pod Rothschildovým vlivem, který je jediným majitel železáren od roku 1843, započal rozkvět železárenské výroby. Zahajuje se výroba kolejnic, ale nejlepší kvalita kolejnic se dosahuje až po roce 1839. Postupně se výroba rozšiřuje o výrobu výhybek, dvojkolí a železničních vozů. První vlečka do závodu vedla ze železniční stanice Přívoz dne 1. dubna 1856 za použití koňské trakce, která byla dne 17. července 1858 nahrazena parní lokomotivou. Od roku 1906 se započalo se sériovou výrobou ocelových lahví. Po znárodnění v roce 1945 se nedalo ve výrobně zastaralém zařízení pracovat. Postupem času se v druhé polovině padesátých let započalo postupnou rekonstrukcí podniku, do které spadala i výstavba nové kyslíkárny ve Vítkovicích.

07.JPG
Růst Vítkovického horního a hutního těžířstva v letech 1873-1907


Současná kyslíkárna je v Hulvákách a ve své podobě byla uvedena do provozu v roce 1967. Od toho roku zásobuje kyslíkem první tandemovou pec v tehdejším VŽKG (Vítkovické železárny Klementa Gottwalda) a následně začala zásobovat ocelářské kyslíkové konvertory číslo jedna (postavená v roce 1970) a o deset let později také číslo dvě. Součastné době zásobuje kyslíkárna kyslíkem potrubím Elektroocelárnu Vítkovice (dnes Haevy Machinery) a Evraz Vítkovice Steel. Vlastníkem kyslíkárny je dnes firma Linde technické plyny, která přepravuje technické plyny jen po silnici nákladními automobily, ale omezeně také po železnici, ale jaké železniční vozy jsou používané k přepravě plynů jsem zatím nezjistil.

Historie Nové huti v Kunčicích se začala psát začátkem roku 1941, kdy vydal Göring rozkaz, aby Vítkovické železárny zvýšily válečnou výrobu na dvojnásobek roční produkce surové oceli. Nejprve se rozjela v roce 1942 muniční továrna. Se stavbou dalších provozů se začalo v roce 1948 a v říjnu 1949 se souhlasem ústřední výboru ČSM (Československý svaz mládeže, vznikl v roce 1949 a zanikl v roce 1968) byla stavba prohlášena za stavbu mládeže, která zajišťovala přísun budovatelů do NHKG (Nová huť Klementa Gottwalda). Dne 1. ledna 1952 zapálil A. Zápotocký oheň v nové kunčické vysoké peci číslo jedna. V letech 1948 až 1951 byl dán základ vzniku prvního energetického provozu závodu číslo 4. Výstavba nové další centrální kyslíkárny probíhala v letech 1958 až 1961, kdy vznikl samostatný provoz kyslíkárna. Kyslík slouží ke zvyšování teplot ve vysokých pecích, dále je potřebný v ocelárně, při svařování a pálení plamenem. Postupem času se kyslíkárna upravuje a rozšiřuje tak jak to dokládá fotka z roku 1979.

08.jpg


Jen pro zajímavost: kolejová síť v podniku měřila v roce 1952 kolem 50 km, v roce 1955 už přes 160 km a před rokem 1965 přes 250 km kolejí. V roce 1964 se uvádí, že na vlečce je zátěž až 700 vagónů na směnu, to jest 1,5 vagónu za každou minutu.

Podle informací od pana Krivosudského, který mně poslal krásnou fotku dvounápravového otevřeného nákladního vozu na přepravu plynů. Tento vůz provozuje železnice MÁV. Vůz byl vyroben už v roce 1926 vagónkou Ganz. Objem tlakových nádrží je 10 846 litrů. Vůz má rozvor 5 800 mm, s délkou rámu 9 860 mm a celkovou délku vozu 10 990 mm. Kolik vozů se provozovalo a zda nějaký vůz nezůstal po roce 1945 na našem území, nebo zda nedostal dokonce logo ČSD už asi nikdo nezjistí.
09.jpg  09a.jpg

Dráha MÁV ještě provozovala podobný čtyřnápravový otevřený nákladní vůz na přepravu plynů. Byl vyroben v roce 1956 a 1958 vagónkou Györ. Nádrže mají objem 28 000 litrů. Vůz má celkovou délku 17 000 mm, délka rámu je 15 760 a vzdálenost otočných čepů je 9 500 mm.

09b.jpg


Proto, prosím každého příznivce krásných nákladních vozů za každou i malou informaci o těchto nevšedních vozech. Děkuji předem.

Vlastní stavbu vozu jsem započal zakoupením podvozků, které prodává pan Dvořáček na webu http://www.tillig.cz/ . Na podvozku jsem odstranil jen dynamo.

101.jpg

Vše je postaveno z evergreenu.
Základem vozu je sestava skříně (bočnice a čelnice). Dále přilepení rohových sloupků a vlepení dveřních sloupků na které pak přijdou nalepit posuvné dveře, které se nebudou otevírat. Na dveře se přilepí dveřní rám, výztuha a styčnice. Na bočnice se přilepí boční sloupky a šikmé výztuhy. Dále se naznačí nahoře vaznice. Na čelnice se přilepí čelní sloupky a vaznice. V jedné čelnici se udělají dveře, které se zasklí a doplní mříží. Na posuvné dveře se pak přilepí zarážka a na boční sloupek pak nárazník dveří. Dále na spodku dveří se naznačí kolečka a vodící kolejnice. Drátová madla přijdou na rohové sloupky a na posuvné dveře. Na jedné straně čelnice vozu jsou pak držáky na návěstní svítilny. Brzdařská plošina se doplní podlahou, zábradlím a brzdařskou klikou. Na střechu vozu jsem použil papír. Dále na střeše jsou dva větrací domy. Popis vozu je dělán na inkoustové tiskárně.

102.jpg 103.jpg
   
104.jpg  

Druhý vůz jsem si udělal pro sebe, ala patláma.

105.jpg


Zde je poškozena a utržena plechová výplň v zábradlí.

106.jpg 108.jpg
   
107.jpg  

Dále je poškozena střecha vozu.

109.jpg  110.jpg


Prameny a literatura:
Sbírka pana Krivosudského
www.arcelormittal.com
www.vitkovice.cz
cs.wikipedia.org
www.vagonka-drevo.cz
www.kctkoprivnice.cz
www.tatra.cz
www.autohistories.com
www.zuckerfabrik24.de
www.knihafirem.cz
www.mesto-studenka.cz
České učitelstvo škol. okresu Novojíčínského – Moravské Kravařsko – V Příboře 1898
Bedřich Remeš – Průvodce po Beskydech a moravském Valašsku – Klub českých turistů 1895
Ing. L.Tejzr, ing V.Jonszta – Atlas vysokých pecí Vítkovických železáren 1836 – 1974, Praha 1975
Dějiny NHKG – Práce,Praha 1981
Jana Machotková - Společnost Vítkovice v dokumentech 1828 – 2003, Vítkovice , a.s. nakl. Tilia 2003

Poděkování:
Děkuji panu Miroslavu Rabasovi za doplňující informace.

Mnoho zdaru do stavby dalších krásných modelů Vám přeje Vladimír Klusáček.

| Autor: Vladimír Klusáček | Vydáno 13. 11. 2009 | 8011 přečtení | Komentářů: 16 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek
Fotodokumentace
Uaai 11
(18.05.2014)
434.1
(07.11.2011)
tendr 516
(07.11.2011)
BCi/ú
(03.04.2011)
R 552088
(13.08.2010)
Kirow EDK 300
(30.06.2010)
Ca4
(22.06.2010)
Kirow EDK 80
(23.03.2010)
Kirow EDK 10/1
(15.03.2010)
M 120.417
(18.01.2010)
Zajímavé odkazy
Poslední komentáře
bez titulku:
"zhengjx20170814 polo outlet ralph lauren polo new balance outle ... "
(Představujeme výrobce AL technologies, s.r.o.)

 
bez titulku:
"zhengjx20170814 polo outlet ralph lauren polo new balance outle ... "
(Stavba sněžného pluhu Riga)

 
bez titulku:
"zhengjx20170814 polo outlet ralph lauren polo new balance outle ... "
(Malá koncová stanice)

 
bez titulku:
"zhengjx20170814 polo outlet ralph lauren polo new balance outle ... "
(Mechanismy pro pokládání kolejí)

 
bez titulku:
"zhengjx20170814 polo outlet ralph lauren polo new balance outle ... "
(Generátorový vůz pro chladící vozy v HO)

 
RSS kanály
Nejčtenější

>Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS <