Rozdíl oproti vozu Tillig s kinematikou (uhlák vlevo) je patrný na dalším obrázku. Předsazení u něj činí asi 1 mm. U cisterny se spřáhlem 08845 bylo nastaveno větší, asi 1,5 mm. Při této vzdálenosti vůz vyhovuje i pro oblouky o r=267 mm. Pro oblouky r=286 mm vyhovuje předsazení 1 mm, tedy stejné jako u továrního vozu s kinematikou.
Kdo se obejde bez malých poloměrů, může tedy zkrátit předsazení na 1 mm. Ale i s předsazením 1,5 mm to dané dvojici vozů sluší, že?
Nejde nám však o pochvalu, ale o to, jak lze spřáhlo 08845 aplikovat na různé vozy. K tomu účelu byly různé vozy s větším či menším úspěchem vyfotografovány ve shodných podmínkách, aby bylo možné srovnání. Na obrázku vlevo je do „policejního alba“ sejmut snímek stále stejného dvounápravového vozu Tillig. U něj určitě nemá smysl spřáhlo 08845 použít. Na obrázku vpravo vidíme půdorysný pohled na tento vůz zespodu.
Shodným způsobem je dokumentována i tatáž cisterna BTTB. Jemný rozdíl v předsunutí spřáhel je i z těchto nových obrázků patrný. Na spodním obrázku si navíc zopakujme, že spřáhlo vzhledem k podvozku by bylo možno umístit stejně snadno i s větším nebo menším předsazením. Jinak řečeno - dát ho více vpravo nebo více vlevo. Například vpravo by ještě hned nenaráželo do osičky dvojkolí.
A co krytý vůz na přepravu obilovin Gags (správně Hadgs)? Předsazení se povedlo nepatrně menší oproti cisterně. Větší rozdíl je v konstrukci podvozku, jehož čelníky jsou o něco blíže jeden ke druhému. Ani tato skutečnost však není ta hlavní. Hlavní je, že poloha otočného čepu vzhledem k nárazníkům podvozku je jiná. Je blíže. Tím pádem je osička levého dvojkolí relativně více vlevo a mezera mezi ní a spřáhlem je přibližně poloviční, než byla u cisterny. I to je však dostatečné a montáž je i u tohoto vozu bez problémů.
Vůz na přepravu piva také není v našem článku zobrazen poprvé. I u něj se zadařilo nepatrně menší předsazení spřáhla vzhledem k cisterně, ale jinak jde o případ téměř totožný. I co do konstrukce podvozku.
 |
 |
Vůz Bromberg téhož výrobce BTTB má (až na detaily) shodný podvozek. Patrně to bylo důvodem, že spřáhlo na něj bylo napoprvé připevněno stejně, jako u vozu na přepravu piva nahoře. To ale nebylo dobře, protože, jak je možno vidět, podvozek u vozu Bromberg je umístěn blíže k nárazníkům. Následkem toho bylo zbytečně velké předsazení spřáhla. Proto bylo spřáhlo odebráno a přilepeno znovu. Ve správné poloze se však zasunulo tak hluboko pod podvozek, že jeho pevná část se již nedotýkala čelníku a proto nebylo možno zde provést lepený spoj. Ten vychází až do prostoru „pletiva“ podvozku, které je však tenčí, takže na rozdíl od čelníku není nutno u něj část hmoty odříznout nebo obrousit. Naopak je nutno přidat. Posloužil ústřižek z papírové navštívenky. Je zbytečně velký a zbytečně bílý, ale pro demonstraci tím názornější.
 |
 |
Další obrázek dole vlevo ukazuje, že spřáhlo 08845 bylo umístěno na podvozek na dlouhé straně vozu Raj, kde má vůz brzdařskou plošinu. Nepřekvapí tedy na spodním snímku, že vzdálenost spřáhla od osičky je poměrně velká. Není ale příliš velká, takže spřáhlo a čelník podvozku se stále dostatečně překrývají. Jinak by bylo nutno doplnit konstrukci o vhodný hranolek. Na kratší straně vozu zatím spřáhlo 08845 instalováno nebylo. Stačí ho však přiložit k vozu a je zřejmé, že to bude bez potíží možné. Bude to hodně blízko osičce a pokud by to mělo dělat potíže, pravý díl spřáhla bude možno zprava o něco „zeštíhlet“.
 |
 |
Obrázky vozu Faccs byly sejmuty v odlišném prostředí, avšak to nám nebrání v tom, abychom si všimli rozdílů pro nás podstatnějších. Již na fotografii dole vlevo je patrno, že předsazení spřáhla je o něco větší, než v ostatních případech. Obrázek dole vpravo ukazuje, že není vůbec divu. Vůz Faccs má podvozky umístěné hodně daleko od sebe. Všimněme si např. vzdálenosti mezi levým čelníkem vozu a levým čelníkem podvozku. Také osička dvojkolí je relativně nejvíce vlevo ze všech dosud dokumentovaných vozů. Proto se u zde použitého spřáhla 08845 přistoupilo k „zeštíhlení“ z pravé strany, a to přibližně o 1 mm. Pevný díl spřáhla (menší díl) je nyní bez „zad“, drží jen na čepu. Další zkracování nedoporučujeme. Pokud se nechceme smířit s větším předsazením spřáhla, můžeme zvolit řešení, které bude popsáno později.
 |
 |
Posledním vozem tohoto přehledu je cisterna Loco/LPH. Je zatím rozestavěná, proto je při pohledu zespodu vidět pouze podvozek a rám vozu. I u tohoto vozu se jedná o jeho delší konec (přijde sem budka). Ještě kousek a už by se hodilo spřáhlo z pravé strany „zeštíhlet“. Nebylo to však potřebné, i když to bylo „o fous“. U kratšího konce vozu to však již evidentně nebude stačit. Tam je situace velice podobná vozu Faccs. V případě této cisterny se ale přistoupilo k jinému řešení, které jsme u Faccsu již zmínili a které si představíme v další části tohoto článku.
 |
 |
Ještě než tak učiníme, doplníme do přehledu vůz Paov ze stavebnice Plastikom Kolín. Jeho rozměry (rám, nárazníky, podvozek) i provedení podvozku se shodují s právě zobrazenou cisternou Loco (dokonce na obou stranách, není zde kratší konec). Není nutno tedy ukazovat pohled zespodu. To nám nyní přijde vhod, protože příslušnou fotografii nemáme, nemáme totiž dosud ani vůz Paov vybavený spřáhlem 08845. Na ilustrační fotografii dole je vůz opatřen kinematikou Peho. Na příští kus tohoto vozu již se spřáhlem 08845 počítáme.
Nejprve se podívejme, jak by to dopadlo, pokud bychom i na druhý konec téže cisterny Loco/LPH instalovali spřáhlo 08845. K tomu nám poslouží tentýž podvozek (máme výhodu, že jde o rozestavěný vůz). Srovnáme-li následující obrázek se snímky Loco cisterny o stránku výše, pak se potvrzuje, že bychom docílili většího předsazení spřáhla vůči nárazníkům. Logicky ještě o něco většího, než bylo dosaženo u vozu Faccs, protože jsme nepřistoupili k zeštíhlení spřáhla.
Čím blíže je bod otáčení podvozku umístěn ke kraji vozu, tím se na jedné straně zhoršují podmínky pro použití spřáhla 08845. Na druhé straně se tím zmenšuje natočení podvozku v oblouku. Dá se říci, že kdyby se (hypoteticky) spřáhlo zasunulo více pod vůz a tedy i podvozek (osička dvojkolí by nesměla překážet), pak by se v oblouku nemuselo tolik vychylovat do stran.
Od určitého zasunutí by se spřáhlo nemuselo vychylovat už vůbec a mohlo by být tedy nahrazeno pevným spřáhlem. Zprvu se zdá, že jde jen o teoretickou hříčku, protože bod otáčení by pak měl být přímo mezi nárazníky nebo dokonce pod sousedním vozem. Ve skutečnosti to není tak „zlé“, protože jsou zde určité vůle, které lze využít. Všimněme si, že normálně v oblouku ani jedna náprava (zde přímo osa v obou významech toho slova) nemíří přímo do středu toho oblouku (až na třínápravové podvozky). Dvojkolí je vzhledem ke kolejnicím trochu „naštorc“, není kolmo. U dvounápravových vozů je to běžně ještě více, protože nápravy jsou daleko od sebe. A přitom to jede. Samozřejmě, že to má svoje důsledky a svoje meze. Na těchto „vůlích“ byl založen náš pokus – počítat by se to také dalo, ale pokus je snadný a jeho výsledky budou průkazné. Podvozek pro kratší konec vozu jsme opatřili spřáhlem napevno. Nejedná se tedy od spřáhlo 08845, toho by byla škoda (leda použít nějaké torzo). V konkrétním případě bylo použito nejběžnější spřáhlo pro pérkové uchycení ve škvíře. Samo o sobě bylo již příliš krátké. Obrázek dole ilustruje velmi názorně, že se použilo malého plastového hranolku takové velikosti, aby předsazení spřáhla vyšlo tak, jak má.
Nyní je potřeba posoudit provozní použitelnost tohoto řešení. Ještě jednou využijeme výhodu rozestavěnosti vozu. Díky tomu můžeme oba jeho podvozky zapřáhnout proti sobě a vyfotit výsledek, když další části vozu dosud nebrání v pohledu na ně. Oblouk má poloměr r = 286 mm.
První obrázek ilustruje běžný budoucí stav, ve kterém je napevno uchycené spřáhlo (vpravo) spřaženo s protistranou, jejíž spřáhlo je výkyvné neboli otočné kolem svislé osy. Lze říci, že jedno otočné místo ve spřáhlech namísto obvyklých dvou je snesitelné. Levý podvozek je (záměrně držen) ve své ideální poloze. Posuzovaný pravý podvozek využívá vůli v poloze dvojkolí vzhledem ke koleji, zejména toho, že jmenovitých 12 mm rozchodu je u koleje „trochu větších“ než u dvojkolí. Ještě je tam rezerva. Problém úhlu alias „dvojkolí naštorc“ je zcela nepodstatný. Uvedená rezerva v rozchodu patrně dovolí projet oblouk i o poloměru r=267 mm a rovněž zabezpečí případy s jiným protikusem spřáhla s výkyvem (otáčením). Máme na mysli skutečnost, že spřáhla s pérkovým uchycením nebo s kinematikou nebo s otočnou šachtou Peho se chovají každé trochu jinak.
Koneckonců konečným kritériem je praxe. Provozní zkušenosti s (jiným, už ne rozestavěným) vozem, opatřeným posuzovaným podvozkem, jsou dobré. V různých soupravách se potkával s různými protikusy a choval se stejně spolehlivě, jako ostatní.
Druhý podobný obrázek nám simuluje případ, kdy se potkají takové podvozky se spřáhlem napevno dva. Podvozky jsou natočeny v mezích vůlí co nejvíce tak, aby se srovnaly do jedné přímky. Toho cíle nebylo dosaženo úplně, což je modrými linkami zvýrazněno.
Pokud by i levý podvozek měl doopravdy spřáhlo napevno, byly by oba podvozky blíž k sobě a nežádoucí úhel by se zmenšil.
Pokusy ukazují, že tato vzdálenost (zejména vzdálenost mezi krajními nápravami dvojice podvozků) je podstatná. Má větší vliv, než poloměr oblouku – při vzdálenostech, které lze uvažovat, je vliv rozdílu mezi poloměry 286, 267 či 310 mm téměř zanedbatelný.
V každém případě platí, že dvojice podvozků se spřáhlem napevno neoplývá nějakými rezervami. Nacházíme se patrně na mezi použitelnosti. Výše jsme napsali, že konečným kritériem je praxe. Pro případ dvojice podvozků se spřáhlem napevno zatím dostatečné praktické zkušenosti nemáme. Pro ty čtenáře, kteří by rádi například celou soupravu Faccsů opatřili těmito spřáhly napevno na obou koncích všech vozů, tedy nemůžeme dát jasnou odpověď: je to dobré – není to dobré. Může to být dobré, ale rádi jsme se tomu zjištění zatím vyhnuli, když jsme naše vozy opatřili v naprosté většině spřáhly otočnými, kde potíže nenastávají. Řešení s pevnými spřáhly hodláme sami používat zatím zřídka. Kromě pokusných důvodů půjde o případy, kdy je vyloučeno nebo obtížné použít kinematiky Peho.
Příkladem této situace je vůz na přepravu trojice kontejnerů, vyobrazený nahoře bez nákladu. Obrázek dole ukazuje, že konstrukce podvozku je dosti odlišná. Již z výroby bylo spřáhlo (druhé generace) připevněno k podvozku, paradoxně s možností výkyvu. Je již demontováno, takže ho nenafotíme. V levé části podvozku zbyl po jeho demontování „domek“. Na jeho dno byla položena mechová oboustranná lepící páska bílé barvy, ještě je vidět. Plastové „zdi“ domku byly v potřebných místech jen velmi mírně odbourány, aby se do vzniklého prostoru jakorát vešla normalizovaná šachta Peho. Jde o díl, který se normálně nasunuje na trn kinematik Peho, zde je použit samostatně (dá se samostatně i koupit, náhodou jsme ho měli). V místech styku se stěnami domku je šachta po odzkoušení přilepena. Do šachty je již „normálně“ zasunuté běžné spřáhlo (zde tedy výjimečně disponujeme i jeho vyměnitelností). Předsazení spřáhla je zcela v pořádku.
Krásně to pasuje. Jde ale o případ celkem unikátní, mnoho takových vozů mezi čtenáři nebude. Montáž na podvozek ve stylu cisterny, jak byla představena, bude jistě častější, proto si prohlédněme ještě několik obrázků k jejímu provedení.
Již známá dvojice podvozků od cisterny je tentokrát vyfocena z profilu. U pevného spřáhla vpravo je vidět montáž spřáhla napevno přes červený mezikus k podvozku. Samo spřáhlo je původně běžným spřáhlem, určeným k upevnění pérkem ve škvíře, avšak bez horní části. Ta byla uříznuta. Nebylo by ho tedy čím do škvíry zasunout. Z výroby bylo spřáhlo složeno ze dvou plastových dílů, které se bez vrchní části začaly uvolňovat, proto byly v rovině řezu „heftnuty“ horkým hrotem páječky a následně zafixovány k červenému hranolku. Je nutno zachovat pohyblivost kovového dílu (háčku) spřáhla.
Shrnutí:
Pomocí spřáhla 08845 lze u podvozkových vozidel při přezbrojování na 3g dosáhnout:
- 1. spolehlivého chování při spřahování, rozpojování, tahu i sunutí.
- 2. malé vzdálenosti mezi nárazníky.
- 3. nižších nákladů a rychlejší (méně invazivní) montáže oproti dílům Peho.
Díky tomu se toto řešení může stát oblíbeným a rozšířeným.
Tam, kde se spřáhlo 08845 na délku nevejde, lze uvažovat o pevném provedení spřáhla. Toto řešení není dosud zcela prověřené pro „hromadné“ použití (souprava složená z vozů, které by měly pevné spřáhlo na obou koncích). Do doby, než to někdo prověří, lze nabídnout tento postup: Pevné spřáhlo použít pouze na jednom konci takového vozu, na druhém konci buď investovat větší čas a peníze do kinematiky Peho nebo použít spřáhlo 08845 za cenu větší vzdálenosti mezi nárazníky. V soupravě je pak správně prostřídat, aby se pevná spřáhla navzájem nepotkávala.
Autori:
Jan Toufar
Jiří Toufar
Michal Bednar
Převzato z:
www.trainmania.info
www.kmz-brno.cz
