Menu
Vyhledávání

Přihlášení

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace
Zapomenuté heslo
Informace
Kontakt: webmaster@hekttor.biz
ICQ ICQ 114 889 223

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR
Partnerské stránky
Modelplac
Pojezdy pro modelovou železnici
Navigační cesta
Skutečná železnice >> Kolejová zařízení pro boj se sněhem
Skutečná železnice

Kolejová zařízení pro boj se sněhem

Nejstarší jsou samozřejmě sněhové pluhy. Zpočátku šlo o radlice montované na čelníky lokomotiv. Pro vyšší sněhovou vrstvu byly pak zkonstruovány sněžné pluhy jako samostatná vozidla. Byly to přestavěné tendry parních lokomotiv s poměrně složitě tvarovanými radlicemi.

 Později byly postaveny sněžné puhy v podobě zavřených vozů, vybavených čelními a bočními křídly a radlicemi, u kterých bylo možno seřizovat šířku a úhel záběru.
V první polovině 20. století byly vyvinuty sněžné frézy (neboli sněhomety), zpočátku poháněné parou. Šlo zpravidla o podvozkový vůz na dvouosých až pětinápravových podvozcích, na jehož jednom čele bylo hrablo s bubnem, v němž se otáčela růžice o průměru několika metrů, která sníh krájela a ten byl dále vyhazován mimo koleje. Dosti výstižný je německý název tohoto zařízení, totiž "Schneeschleuder", v doslovném překladu "šlehač sněhu." Posledními a vzhledově nejzajímavějšími zařízeními jsou proudové rozmrazovače. Jejich vývoj je úzce spjat s rozvojem v letectví, neboť jejich základem je letecký proudový motor. Dnes drtivá většina těchto zařízení nefunguje, u drah vidíme jen vozíky MUV s frézou KSF 70, dále polské pluhy KSP 411 a novější KSP 7.

sněhový pluh Riga
Ruské provenience je sněžný pluh Riga, dodaný kdysi ze SSSR. Tyto čtyři fotografie poskytl pan Lukáš Košťál, jedná se o stroj patřící Podblanickému vědeckotechnickému klubu železničnímu, určený k muzejnímu zachování. Firma DK model p. Košťála mimochodem vyrábí velmi pěknou leptanou stavebnici tohoto vozidla.
Riga_001.jpg Riga_002.jpg
   
Riga_003.jpg Riga_004.jpg

sněhový pluh LPO 411 S
U ČSD jako KSP (kolejový sněhový pluh) 411.
Nesamopojízdný stroj.

Výrobce: ZNTK Stargard u Štětína, PLR
Hmotnost: 64 tun
Max. výška záběru: 1,5 m
Šířka záběru: 1560 až 3080 mm od osy koleje
Ovládání radlic: hydraulické
Pracovní rychlost: 30 až 60 km/h
Obsluha: 2 pracovníci


LPO411_akce.jpg
LPO 411 po akci v okolí Veřovic vyfotil v zimě 2002 Jakub Sigmund

sněhový pluh KSP 07
TD Šumperk, domovská stanice Hanušovice, autorem je Ing. Mário Pokorný.

KSP_07_00.jpg KSP_07_03.jpg KSP_07_06.jpg KSP_07_05.jpg
Další fotografie jsou ve Fotodokumentaci

sněhová fréza Henschel
 
Henschel_typak.gif
Příspěvek firmy Henschel u. Sohn v Kasselu k produkci parních sněhových fréz.
S použitím převzatých materiálů zpracoval: Ing. Petr Eliáš:

Pokud tloušťka sněhové vrstvy na trati dosáhne hodnoty 1,5 m, je použití sněhového pluhu problematické. Proto byla na konci 19. století zkonstruována a do provozu zavedenanová zařízení – sněhové frézy, která byla schopna zvládnout sněhové závěje až do tloušťky 6 m. Mezi mnoha pokusnými konstrukcemi se prosadila nakonec zařízení pracující na principu vynalezeném v Kanadě a patentovaném v dubnu 1884, který do podvědomí vešel jako Leslieho princip. V Německu získala licenci k výrobě těchto neobvyklých vozidel firma Henschel u. Sohn v Kasselu, jíž byly pro K.P.E.V. (a později DRG) vyrobeny v letech 1893, 1906 a 1924 celkem 4 čtyřosé frézy (v r. 1893 – 1, v r. 1906 – 1, v r. 1924 – 2). Šlo o nesamopojízdné vozidlo, jehož čtyřválcový parní stroj sloužil k otáčení téměř třímetrové růžice o deseti paprscích. Ta sníh před sebou drtila a ten byl zvláštní "tryskou" na vrcholu bubnu odhazován až 30 m od kolejí. Měla vlastní tendr se zásobou vody a uhlí. Frézu tlačila zezadu parní lokomotiva.
    Mimořádně krutá zima na přelomu let 1928/29 ukázala, že je nejvyšší čas udělat změny ve stávající konstrukci fréz, zejména co se týče výkonu. z čehož vyplynula realizace použití čtyřválcového rychloběžného parního stroje (projekt z r. 1932 Reg. 700 650). Vyrobena byla 16kusová série, z níž 3 ks převzaly DRG (2 čtyřosé frézy RBD Königsberg, 1 šestiosou frézu Bayer. Wald) a 3 ks BBÖ (v r. 1938). Z toho, co bylo doposud napsáno je patrné, že DRG vlastnila v čase míru celkem 7 ks parních sněhových fréz (z toho 4 byly dislokovány ve Východním Prusku).
    Po zimních problémech v roce 1941 byl se zřetelem na polní tažení na východě upřednostněn program výroby další série, tentokrát 25 ks šestiosých parních sněhových fréz s nižším nápravovým zatížením (typové označení SSH 71), a to na základě výše uvedeného projektu z r. 1932 . Mimo sérii byl v r. 1942 vyroben ještě 1 speciální kus pro, z válečného hlediska důležitou, Erzbergbahn (trať Leoben – Hieflau ve spolkové zemi Štýrsko). Zjednodušení válečného provedení spočívalo v náhradě nahoru výklopného nárazníkového rámu (Puffertragrahmen) pevným, našroubovaným, a v použití jednotného tendru 2´2´ T 26 lokomotiv řady 50. Stojatý reverzní rychloběžný čtyřválcový parní stroj vyráběný v licenci firmy Maschinenbauanstalt F. Schichau, Elbing in Westpreußen (dnes Elbląg v Polsku) poháněl přes redukční převodovku desetipaprskovou růžici frézy o průměru 2900 mm rychlostí 120 – 160 otáček za minutu. Kotel krátkého provedení byl v oblasti topeniště opatřen příčnou osou, kolem níž jej bylo možno vyklopit nahoru skrz otvor ve střeše. Obr. 5 SSH 71, stanoviště strojníka, železniční muzeum Neustadt an der Weinstraße, Německo. Na frézu se dosazoval parní kompresor a rozvod tlakového vzduchu (8 bar) k ovládání prostorového vymezení záběru frézy, případně k jeho použití jako jakési lopaty nebo rozražeče ledu. Tříosé podvozky s podélným provahadlováním vykazovaly nápravový tlak mezi 10, 3 a 12 t (prázdná hmotnost 60,9 t). 25 ks série vyprodukovaná mezi lety 1942 a1944 formálně firmou Henschel v Kasselu byla vyrobena hlavně belgickými a nizozemskými firmami. Stroje byly dislokovány na území Říše.
    Po roce 1945 byly v plném počtu převzaty nástupnickými železničními správami, a to: DB – 10 ks, DR – 6 ks, ÖBB – 8 ks, SNCF – 1 ks. Posledním vyřazeným strojem byl ÖBB – 986 107 (ex DRG – 706 007). Stalo se tak v roce 1986.

Technická data sněhové frézy SSH 71

Délka s tendrem: 16 870 mm Šířka : 3 130 mm
Průměr růžice: 2900 mm, 10 paprsků Služební hmotnost (fréza): 66,12 t
Výkon parního stroje: 700 koní při 500 ot/min    Celkový rozvor (fréza): 6 550 mm
Průměr pojezdových kol (fréza): 850 mm Prázdná hmotnost (fréza): 60,90 t
Celkový rozvor (fréza + tendr): 16 870 mm Kotel: na mokrou páru, topeniště z oceli IZ II
Provozní tlak: 13 bar Vnější průměr žárnic: 44,5 mm
Tloušťka stěny žárnic: 2,5 mm Délka trubkovnice: 3 700 mm
Plocha roštu: 2,5 m2 Výhřevná plocha topeniště: 10,68 m2
Výhřevná plocha trubek: 113,32 m2 Celková výhřevná plocha kotle: 124,00 m2
Parní stroj: stojatý reverzní čtyřválcový parní stroj s jednonásobnou expanzí, typ Schichau Průměr válců: 280 mm
Zdvih: 280 mm Otáčky: 500 – 550 min-1
Celková hmotnost (vč. převodovky a růžice): 10 730 kg Výkon: 515 kW (cca 700 PS)
Převodový poměr (parní stroj : hřídel růžice): 1 : 3,3 Tendr: typ 2´2´ T 26 lokomotiv řady 50 s přídavnými krycími klapkami pro ochranu uhlí před vlhkostí
Zásoba vody : 26 m3 Zásoba uhlí : 8 t
Průměr kol pojezdu: 1 000 mm Celkový rozvor : 5 700 mm
Prázdná hmotnost : 26,27 t Služební hmotnost : 60,27 t


U nás sloužilo ( válečná kořist nebo odprodej od DR?) nejméně 6 kusů rúzných typů této frézy, které se viditelně lišily počtem náprav - od 4 po 10, ještě koncem 60. let. Jeden kus tohoto vozidla dosud stojí ve Strančicích, jedná se o stroj patřící Podblanickému vědeckotechnickému klubu železničnímu, určený k muzejnímu zachování, nyní se nachází v Lužné u Rakovníka. Další údajně stojí v depozitáři NTM v Čelákovicích. Ještě jeden stroj je vlastnictvím MDC Bratislava. Firma DK model vyrábí velmi pěknou leptanou stavebnici tohoto vozidla.

Přehled dislokací sněhových fréz Henschel v síti ČSD, stav z roku 1955

 
Evid.
číslo
  
Počet
náprav
  
Vlastní  
váha
Domovská TD Dislokován ve stanici
01 10 68,6 Česká Lípa Česká Lípa
02 6 66,1 Chomutov Chomutov
03 ? 68,0 Jihlava Jihlava
04 ? 66,0 Bratislava Bratislava východ
05 4 62,0 Spišská Nová Ves    Spišská Nová Ves
06 ? 65,0 Opava Šupmerk


Sneh_freza.jpg Freza_Hensch_CSD.jpg
Na fotografii ze starého Železničáře vidíte
Henschela  "před akcí" u ČSD, tlačí ji lokomotiva řady 534.0, z číselného intervalu 78-93
Takhle vypadaly Henschely ČSD "po akci"
   
T444-0_Henschel.jpg  
Po nástupu motorové trakce stačila k tlačení sněhometu  i malá "Karkulka"  

Henschel_v_akci.jpg

Nepříliš kvalitní, ale velmi vzácný obrázek zachycující Henschela v akci. Jedná se o stroj Švýcarských státních drah (SBB) foto je z časopisu Der Modelleisenbahner 12/63. Rozdrcený sníh proudí "tryskou" napravo od koleje (čili na obrázku vlevo) , na druhé straně se práší částečky sněhu od růžice, nad strojem stoupá světlejší sloup výfukové páry z parního stroje.
 
Díky laskavosti pana Johanna Sturma zde můžeme uveřejnit velice zajímavé snímky interiéru renovované muzejní frézy, které nafotil v létě 2002 v Neustadtu. První snímek ukazuje stanoviště strojníka vedle parního stroje v čele frézy, další dva dokumentují budku topiče na druhé straně frézy - u tendru.
 
DSS_01_Neustadt_Sommer_2002.jpg DSS_02_Neustadt_Sommer_2002.jpg
   
DSS_03_Neustadt_Sommer_2002.jpg  

Pan Petr Volek nám zaslal dvě fotografie muzejního Henschela z Lužné.

Freza2.jpg Freza1.jpg


proudové tryskáče
Legendární proudové stíhačky MiG 15 už měly koncem 50. let svoji kariéru v podstatě za sebou, jejich úkoly přepadových stíhačů převzaly modernější stíhačky sovětské provenience, rychlejší a vybavené střeleckým radiolokátorem a raketovou výzbrojí - MiG 17 PF a MiG 19. Ale u ČSD jejich éra teprve začínala. Zlaté české ručičky dokázaly najít využití pro jejich motory M 701 využití na železnici. Pokud tipujete pokusy s vysokorychlostní nákladní přepravou, jste vedle. Používaly se jako zařízení sloužící k rozmrazování výhybek, popř. odfoukávání sněhu z kolejí. Jejich výhodou byla okamžitá účinnost především při rozmrazování výhybek, nevýhodou zase zatékání rozmražené vody do citlivých míst výhybky a jejich následné zmrznutí. Zpočátku byl motor s nádrží, která se průbežně doplňovala z přistavených cisternových aut kerosinem (leteckým benzinem), prostě umístěn na plošinovém voze Pao, později byly "kolejové tryskáče" podstatně důmyslnější. Nejzajímavější je "tryskáč" přestavěný z "Hurvínka" M 131.1377, který má dokonce 2 motory.

Tryskace.jpg PRM701.jpg
   
M131_1377-snehomet_C_Trebova_1970.jpg

Související články:
Stavba sněžného pluhu Riga (20.05.2013)
| Autor: Jiří Šimsa | Vydáno 14. 05. 2009 | 9704 přečtení | Komentářů: 47 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek
Fotodokumentace
Uaai 11
(18.05.2014)
434.1
(07.11.2011)
tendr 516
(07.11.2011)
BCi/ú
(03.04.2011)
R 552088
(13.08.2010)
Kirow EDK 300
(30.06.2010)
Ca4
(22.06.2010)
Kirow EDK 80
(23.03.2010)
Kirow EDK 10/1
(15.03.2010)
M 120.417
(18.01.2010)
M 131
(28.04.2009)
M 131
Zajímavé odkazy
Poslední komentáře
bez titulku:
"lebron 15 kyrie 4 cheap jordans adidas neo nike roshe run jor ... "
(Zase jsem stavěl Baiky)

 
bez titulku:
"lebron 15 kyrie 4 cheap jordans adidas neo nike roshe run jor ... "
(E465.0 - stavební postup)

 
bez titulku:
"lebron 15 kyrie 4 cheap jordans adidas neo nike roshe run jor ... "
(Nákladní vůz Lbkkms (Ls))

 
bez titulku:
"lebron 15 kyrie 4 cheap jordans adidas neo nike roshe run jor ... "
(Dřevěná kulatina (2))

 
bez titulku:
"lebron 15 kyrie 4 cheap jordans adidas neo nike roshe run jor ... "
(Model dvounápravového kotlového vozu R 553070)

 
RSS kanály
Nejčtenější

Neexistuji vhodna data!

>Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS <