Navigační cesta
Tipy & triky >> Jak to dělám já, aneb povrchová úprava modelů
Tipy & triky

Jak to dělám já, aneb povrchová úprava modelů

Byl jsem požádán redaktorem těchto stránek, abych popsal své zvyklosti při povrchové úpravě plastikových modelů. Protože jsem již pamětník a moje první modely byly natřeny barvami Unicol, zůstal jsem poněkud konzervativní i dnes, kdy jsou k dispozici nejrůznější technologie nanášení nejrůznějších druhů barev.

Za dobu mého modelaření jsem používal mnoho nejrůznějších značek barev, počínaje barvami Humbrol a Testors, přes barvy Tamiya, Revell, Pactra, Aeromaster až po barvy GSI. Z historie mám ještě několik plechovek barev Humbrol, zakoupených před více než třiceti lety ještě v Tuzexu. V druhé polovině osmdesátých let jsem přešel na barvy Testors, na počátku devadesátých let jsem začal používat barvy Tamiya a posléze Aeromaster. Když začala mostecká firma Eduard dovážet výrobky GSI, začal jsem používat celý systém GSI, občas doplněný třeba Tamiyí, či jinými, podle toho co jsem potřeboval a co dům dal..

Myslím, že nemá smysl se zabývat používanými technologiemi v minulosti, ale má smysl se zabývat jen současností. Tedy když začínám stavbu nového modelu nejprve vymáchám rámečky v teplé vodě s Jarem, abych je odmastil.  Samozřejmě začínám barvením interierů a detailů ještě v rámečku, u kterých vím, že pozdější barvení by již mohlo být obtížné. Po slepení trupu, křídel, případně věže a korby u modelů techniky, začíná kapitola zvaná tmelení a broušení.

Na rozdíl od mnoha mých přátel nepatří tmelení a broušení mezi neoblíbené činnosti. Obvykle lepím kombinací kyanoakrylátových lepidel, v případě dlouhých spojů používám např. lepidlo Contacta od Revellu. První odstranení lepidla provádím obvykle seškrábnutím ostrým skalpelem, pak následuje broušení. Začínám brousit smirkovými papíry drsnosti 400, nebo 600, vždy pod vodou, po uschnutí provedu kontrolní přestříkání broušených spojů šedivou barvou barvou ve spreji,pokud se jedná o malé plochy, případně pistolí, pokud jde o velké plochy. 

Tmelím různými tmely, dle charakteru místa potřebného k zatmelení. Některá místa tmelím vteřinovým lepidlem s plničem, jinde používám tmely GSI, mým nejoblíbenějším je však tmel od holandské firmy Alabastine. Po zatmelení tímto tmelem nechávám plochu celý den proschnout, zatímco po aplikaci vteřinového lepidla začínám brousit několik okamžiků po použití akcelerátoru. Opravdu drobné chyby pak tmelím Mr. Dissolved Putty, případně Mr. Surfacer 1000 od GSI nanášeným štětcem. Jak se postupně zlepšují tmelené a broušené spoje, používám jemnější brusné papíry. Pak již nanáším jen stříkací tmel Mr. Surfacer 1000 ve spreji. Nepoužívám Mr. White surfacer. Kontrolu povrchu mi pohodlně zajistí plocha nastříkaná Mr. Surfacerem 1000, snažím se stříkat co nejmenší vrstvy. Po mnoha kolech stříkání a tmelení je povrch připraven na stříkání vrchní barvou.

Pokud je povrch jednobarevný, není problém po zamaskování např. podvozkových šachet provést nástřik. Používám stříkací pistoli Badger a ledničkový kompresor. Pokud je povrch vícebarevný, začínám stříkat barvy od nejsvětlejší, končím nejtmavším odstínem. V některých případech použiji metodu zvanou preshading. Některá místa nastříkám nejprve tmavou barvou tak, aby po jejich přestříkání světlou barvou zde zůstaly tmavší stíny. Po zaschnutí nástřiku tmavou barvou následuje přebroušení brusným papírem 2500 pod vodou. Pro zakrývání používám lepící pásky koupené o obchodech pro lakýrníky, různé šířky, občas kombinuji s nějakým mascolem na čiré díly. Po nastříkání se snažím co nejdříve odstranit toto maskování. Po zaschnutí nástřiku, nejlépe do druhého dne, zkontroluji kvalitu a pokud najdu nějaké chyby, snažím se je odstranit. Na tato drobná místa používám jinou stříkací pistoli, s menší tryskou a vrchním zásobníkem na malé množství barvy. Pokud maskovací páska vytvoří viditelnou hranu následuje opět broušení pod vodou dvouapůltisícovkou, po přeleštění pak opravný nástřik daným odstínem. 

Nechám pak celý model alespoň týden schnout. Před nanášením obtisků celý model nastříkám
dvěma vrstvami Ostalaku, což je samoleštící emulze na linoleum. Na tento povrch nanáším obtisky, eventuelně doplňuji nejrůznější odstíny drobných dílů. Opět následuje alespoň dva dny schnutí a pojistná vrstva Ostalaku. Na závěr následuje vrstva buď lesklého nebo matného laku GS. Pokud má být povrch polomatný, zůstává pouze Ostalak.

Nejsem vyznavačem extrémních povrchových úprav u nás označovaných jako španělská škola, nicméně o nějaké opotřebení povrchu provozem se vždy pokusím. Většinu těchto ušpinění vytvářím stříkací pistolí, stříkáním mnoha vrstev velmi řídké barvy. Na letadlech kde docházelo k oloupání hran panelů až na hliníkový plech používám metodu tzv. suchého štětce.
Na štětec naberu malé množství barvy, kterou pak téměř otřu do hadru a tímto štětcem pak přejedu po hraně onoho dílu. Panely, kapoty a krytky vyznačuji měkkou mikrotužkou.. Tím většinou končím stavbu. Pak už následuje jen umístění modelu do vitríny.

Snad Vás tento článek alespoň trochu inspiruje při stavbě Vašich modelů a pomůže Vám dosáhnout kvalitnější povrchové úpravy.

Související články:
Jak na obtisky (01.12.2008)
SIDOLUX - akrylový lak na parkety (21.11.2008)
Ředítka olejových barev (21.11.2008)
Slovníček některých modelářských pojmů (20.11.2008)
| Autor: 45LF | Vydáno 02. 03. 2009 |
Fotodokumentace
Uaai 11
(18.05.2014)
434.1
(07.11.2011)
tendr 516
(07.11.2011)
BCi/ú
(03.04.2011)
R 552088
(13.08.2010)
Kirow EDK 300
(30.06.2010)
Ca4
(22.06.2010)
Kirow EDK 80
(23.03.2010)
Kirow EDK 10/1
(15.03.2010)
M 120.417
(18.01.2010)
Vozy pro MUV 69
(06.11.2007)
Vozy pro MUV 69