Navrhnout pojezd pro "Prasátko" T211 v H0 byla docela výzva - ale podařilo se. Zadání jsem si dal následující: odpružené a hnané obě nápravy a pokud to půjde, nechat kabinu volnou pro interiér. Nepřítel byl od začátku jasný - nedostatek místa.
Průzkum v oblasti komponentů ale ukázal, že to snad půjde. Řešil jsem dva hlavní problémy - rám a přenos síly z motoru na nápravové převodovky. Rám jsem nakonec zvolil "pouze" 1 mm silný, vyřezaný z mosazi. Silnější by byl lepší pro adhezi, ale vzhledem k nedostatku místa, by musel mít spoustu vybrání pro ostatní komponenty. Jeho složitost by pak za pár gramů navíc nestála. Z dostupných komponentů se mi nakonec podařilo navrhnout soustrojí, které snad i připomíná uspořádání skutečné T211.0 - motor v představku, rozvodovka uprosřed rámu a nápravové převodovky poháněné přes kardany.
Koncept nápravové převodovky jsem převzal z úspěšné M152 - vše je ale menší. Nápravová převodovka je uzavřená, především proto, aby byl převod chráněn před nečistotami. Přímo na skříni je podpěra pro uchycení sbírání proudu.
Na fotografii je převodovka těsně po spájení, nezačištěná.
Šnek je mosazný, ozubené kolo plastové. Převodový poměr je 14:1. Osová vzdálenost je 3.55 mm. Obě hřídele jsou usazeny v mosazných pouzdrech.
Nápravové převodovky jsou vedeny v "šachtách". Vůle v šachtách umožňuje nejen pohyb nahoru a dolů, ale i výkyv - úplné terénní auto. Uprostřed rámu bude namontována rozvodovka.
K rozvodovce bude z jedné strany přimontován motor.
Rozvodovka má dvě hřídele, třetí - vstupní - patří motoru. Převodový poměr rozvodovky je 2.8:1. Hřídelky jsou ložiskové jehly - perfektní materiál. Hřídel vlevo je výstupní.
Ozubená kola jsou v prototypu mosazná - modul 0.3. Lze osadit i plastová, pro lepší zvuk. Pokukuji i pro možnosti ozubená kola nahradit klínovými řemeny...
Rozvodovka před finálním spájením. Ploška v popředí je pro přišroubování rozvodovky k rámu. 3 otvory vlevo jsou pro instalaci motoru – prostřední pro přesah hřídele, krajní pro prostrčení šroubováčku k montáži motoru.
Rozvodovka je hotová i s namontovaným motorem. Motor je Mashima 10/15. Silnější motor M10/20 už by neměl dost místa pro setrvačník, je možné ho ale za M10/15 zaměnit. Ve spodní části rozvodovky jsou výstupní hřídele pro kardany pohánějící nápravové převodovky.
Rozvodovka s motorem v rámu - sedlo to!
Z obrázku je vidět, kam se bude muset vejít kardan.
A tady je kardan, který se vejde - tzv. psí kost "Dogbone". Celková délka kardanu je cca 9 mm.
Kardan je na místě. Funguje skvěle při všech možných vzájemných polohách převodovky a rozvodovky - lepší než jsem čekal.
Vypružení opět jako u M152 - pomocí ocelových strun o průměru 0.3mm. Na skříních převodovek je nahoře a dole otvor pro mazání, resp. pro odtok přebytečného oleje. Menší odtok je i na rozvodovce. Snad nebude Prasátko dělat olejové skvrnky v kolejišti jako to opravdové :) - nebo by snad v rámci modelovosti mělo?
Pohled na kardan a odpružení z boku. U kraje rámu jsou struny odpružení uzamčeny do otvorů v leptu.
Zkouška jedné převodovky pod proudem byla úspěšná, celý pojezd tedy může být dokončen. Na svém místě je i druhá nápravová převodovka, která je zrcadlovou kopií té první. Na fotografii je patrné prohnutí strun odpružení. Pro výpočet prohnutí byl použit matematický vzorec – závan vědy. Kolečka jsou RP25/110.
Na nápravové převodovky jsou připevněny držáky sbírání proudu. Uchycení přímo na převodovky zaručí konstantní přítlak sbírání proudu na kolo - to se ukázalo být u odpruženého pojezdu důležité. Sbírání proudu z kol je řešeno fosforbronzovou strunou o průměru 0.3mm.
A pohled zespodu - je to pořádná strojovna.
Po zkrácení přesahujících šroubů by měla karoserie skvěle sednout. A v kabině nebude nic. Kabely jsou jen provizorní pro zkoušky, po instalaci dekodéru zmizí.
Rám pojezdu bude ke karosérii připevněn dvěma šrouby za čelníky.
Zkoušky pojezdu mě potěšily. Zvuk nepřesáhl to, co bych očekával od celokovového pojezdu. Příjemně překvapila i celomosazná rozvodovka, s plastovými ozubenými koly to bude ještě lepší. Sbírání proudu jsem testoval přejížděním nerovností - zde se plně osvědčil terénní charakter podvozku - a přejížděním papírových proužků - to, že všechny čtyři kola jsou neustále v kontaktu s kolejemi, je znát.
Pro perfektní sbírání proudu bylo ještě potřeba přeleštit mořená kolečka jemným brusným papírem.
Tažná síla se zdá být OK - celkový převodový poměr 40:1 je znát. Po dobalastování olověným plechem to bude tahoun :)
Pro digitalizaci počítám s dekodérem Lenz Gold Mini nebo podobným - vejde se nad motor, připevni oboustranou lepící páskou na vršek rozvodovky.. Kondenzátory zásobníku energie umístím do kabiny na podlahu.
Prototyp je překvapivě podařený, pár nedostatků v leptu vyřešila frézka. Do sériové výroby tak může jít s minimem úprav.
Prasátka vpřed!
