Model dvounápravového kotlového vozu R 553070

Autor: Vladimír Klusáček <tempotaxi(at)seznam.cz>, Téma: HO, Vydáno dne: 28. 02. 2011

Před několika lety jsem dostal tuto zajímavou fotku, kde je několik kotlových vozů ve výrobní hale ve strojírnách Blansko, která má už název Českomoravská-Kolben-Daněk.

Historie zpracování železa na Blansku sahá až do roku 1698, kde majitelé panství Gellhomové založili první železný hamr. V roce 1766 kupuje blanenské panství rod Salmů a vlastní rozvoj strojíren zahájil hrabě Hugo František Salm. Strojírny se staly na dlouho dobu největší strojírenskou továrnou v Rakouském císařství. O rozvoj strojíren se zasloužil Karel Reichnbech, který byl ředitelem všech Salmových průmyslových podniků, které se v roce 1896 prodávají Akciové společnost Breitfeld- Daněk. V roce 1927 se strojírna spojuje s českým koncernem „Českomoravská-Kolben-Daněk“. V roce 1950 vznikl samostatný národní podnik ČKD Blansko.

STAROH_1.png BLANSK_1.png sk-mapa2-lucenec.JPG
Wikipedie: Starohraběcí huť roku 1850 a ceník z 2. Poloviny 190 století.

V před vlastní stavbou modelu jsem udělal výřez fotky a na fotce jsou dva poslední kotlové vozy. Vozy mají brzdařskou budku maďarského typu. Na jednom kotlovém voze je napsáno „Herzo, Luč, ČSD a R“. Do bádání o vozech a lihovaru jsem zapojil bratislavského modeláře.

01.jpg

Jedná se o rafinérku lihu (rafinéria liehu založená v roce 1903, někde se uvádí jako špiritusová továreň, která vyhořela v roce 1911), která byla v Lučenci (Lučenec - německy Lizenz, Loschoncz, maďarsky Losonc, Losoncz) pod názvem Herzog a Kohn. Dnes je tento prostor lihovaru nedílnou součástí podniku Lukon. Vlečka do továren se budovala asi po roce 1906, kdy byla postavena nová železniční trasa na Zvolen. Vlečku vybudoval podnikatel Armov Pallósov z Budapešti, která byla součástí koncese ze stanice MÁV Lučenec směřující do Haliče podle nařízení MO č.40001/906.VII.3. Tato vlečka vedla i do továrny G. Rakottya a synové. Rakottyova smaltovna začala pracovat 2 května 1892 a měla nejprve 50 pracovníků. V roce 1910 má smaltovna už 1000 pracovníků, kteří prošli vlastní učňovskou školou. Podnik má vlastní sociální program, vlastní dělnické byty na Zvolenské cestě, vlastního lékaře, závodní stravování a další vymoženosti pro pracovníky, které zanikají zrušením smaltovny v roce 1927. Poslední život vlečky patřil Uhelným skladům a postupem času je železniční těleso sneseno.

V roce 1927 vlastnila rafinérka šest kotlových vozů 553069-74. Každý vůz měl asi jinou konstrukci a výrobce podle těchto záznamů.
 
553069  - jedna brzda, jímka 130 hl, rozvor vozu 3.50 m
553070  - jedna brzda, jímka 190 hl, rozvor vozu 4.50 m
553070, 71  - dvě brzdy, jímka 190 hl, rozvor vozu 4.00 m
553073  - jedna brzda, jímka 190 hl, rozvor vozu 4.50 m
553074  - jedna brzda, jímka 190 hl, rozvor vozu 4.10 m







Podkladů na vlastní stavbu je málo, ale je plno podobných kotlových vozů. Mám plány a fotky těchto dvounápravových vozů na přepravu lihu. Ano, líh se přepravoval i ve třínápravových vozech, které mají zase rozdílnou délku a objem.
Po dlouhém váhaní jsem na stavbu vozu použil vrak starého Pika vozu, který jsem měl už několik let položen v šuplíku. Použil jsem právě tento rám kotlového vozu. Přidělal jsem nové nárazníky, rozsochy, které dostaly nová bronzová ložiska. Na vůz mohou přijít i rozsochy maďarského typu. Brzdu jsem udělal tak, že na voze je jen jedna brzda, to znamená, že každé kolo má jednu brzdu od čela rámu. Některé vozy to mají zase obráceně a vyskytují se i vozy, která mají brzdu jen na jednu nápravu. K brzdám jsem přidělal rozvod táhel k brzdě. Kola jsou loukoťová.
01b.jpg
Rozsocha používaná nejen v Maďarsku, která se dá použít i na modelu kotlového vozu.

02.JPG  03.JPG


Zde je plánek mechanického brzdového rozvodu. Šipka značí, kde je brzdařská plošina nebo budka, kde se právě nachází brzdová klika k ovládání brzd.

04.png


Na brzdařskou plošinu jsem přidělal maďarskou brzdařskou budku, zábradlí a brzdařskou kliku ruční brzdy. Brzdařská budka má sedátko pro brzdaře kotlového vozu.

Brzdařská budka má základnu 1000 x 850 mm a výška přední stěny 1900 mm a zadní stěna je vysoká 1300 mm. Sedadlo je ve výšce 500 mm a sedací část má hloubku 450 mm. Bok brzdařské boudy má 17 latěk a zadní čelo 12 latěk. Zadní čelo má ještě boční vzpěru. Ruční brzda je venku na zábradlí.

04a.JPG
Zde je právě příklad brzdařské budky.

Nátěr vozů je proveden právě na doporučení slovenských modelářů. Rám vozu je černý, brzdařská budka a kotel má šedivou barvu, ale na odstínu jsme se nějak nemohli sjednotit. Podle mě to musela být šedivá taková, aby bílé písmo bylo na šedivé půdě čitelné. Dále původní maďarské vozy mají právě šedivou barvu.
05.JPG  06.JPG


Piko model kotle má zrovna objem 190 hl, který jsem použil. Na kotel jsem dosadil průlezové hrdlo, které má zavírání na křídlové matky. V hrdle bude jistě vypouštěcí kolečko. Na fotce je vstupní hrdlo menší, ale postupoval jsem podle podobných vozů a jejich míry jsem přijal na daný vůz. Zda je to tak správné nechám na posouzení modeláři. Podle kamarádů je spodní část kotle zaplechovaná a otvor pro armaturu je zaplechován ochranným plechem. Je možné, že část přírub a výpustního kohoutu koukala ven. Některé vozy to mají tak i tak. Podle dalších podobných vozů jsem udělal žebřík. Pásek, na kterém jsou přidělaná přes úhelníky dudová prkna.
 
07.JPG 08.JPG
Pokusné nasazení kotle na rám vozu.

Vůz dostal obtisky a popisovou desku. Dále jsou přidělány jednoduché stupačky pod žebříkem. Dále je možné na vůz dosadit rouru, která byla někdy umístěna pod rámem vozu. Jinde zase byla na rámu za brzdařskou budkou nebo také na druhé straně vozu, která ukrývala hadice. Pár starých kotlových vozů mělo pod rámem dřevěnou bednu asi na stočenou hadici a nářadí, které bylo potřeba pro personál. Vůz se právě nachází v takovém připomínkovém řízení, co je potřeba dodělat a jak. Jinak je hotov.

09.JPG 10.JPG
   
11.JPG 12.JPG
   
13.JPG  


Mnoho zdaru do dalších námětů staveb železničních modelů Vám přejí
Vladimír Klusáček a Michal Krivosudský.

Zdroj:
http://mesto.sk/lucenec/kultura__spolocnost/knihy
http://www.veterany.eu
http://www.zsr.sk/slovensky/historia-zeleznic/1873-1918/miestne-zeleznice/miestna-zeleznica-lucenec-halic.html
Wikipedie
Seznam nákladních vozů ČSD v roce 1927