Proč jsem si pořídil stříkací pistoli ?

Autor: Jakub Villingr <j.vilingr(at)seznam.cz>, Téma: Dílna, Vydáno dne: 21. 11. 2008

Proč jsem si kdysi pořídil stříkací pistoli? Ač jsem se snažil sebevíc, tak se mi nikdy nepodařilo nabarvit například bílou, žlutou nebo červenou barvu za pomoci štětce. S takovými pokusy jsem nakonec dopadl jako sedláci u Chlumce. Začal jsem tedy pokukovat po stříkací pistoli.

Ze své první měsíční brigády v JZD Líně, kdy jsem si vydělal celých 980,- Kč, jsem si nakonec pořídil nízkotlakou stříkací pistoli od Mikrotechny za 330,- Kč. Všichni mne upozorňovali, že je ta pistole určena jen na plochy a měkké přechody natož flíčky s ní nikdy nenastříkám.
Patálie s kompresorem a tlakovou nádobou ponechám stranou, protože to byla také strastiplná cesta. Ale zpět k Mikrotechně. Tahle pistolka byla vlastně složitější fixírkou s nádobkou umístěnou dole. Otáčením jehly bylo možné mírně seřídit pistoli. Díky kompresoru s plynulou regulací tlaku se mi pak podařilo nastříkat měkké přechody kolem 1 mm, ač mne všichni přesvědčovali, že to nelze. Tuhle stóry jsem popsal, abych názorně ukázal, že jakákoli stříkací pistole bezpodmínečně potřebuje kompresor s plynulou regulací tlaku. S pistolí Mikrotechna bez regulace nikdy nebylo dost dobře možné nastříkat měkké přechody kolem 1 mm. Ruku v ruce s regulací jde samozřejmě i dobře připravená naředěná barva. Ještě než se rozhodnete pro nějakou pistoli, tak vám zde přináším několik rad a upozornění, která jsem po dobu co používám stříkací pistole vypozoroval. A ještě jedno upozornění – práce se stříkací pistolí je silně návyková a garantuji vám, že poté co proniknete do jejích tajů na štětce zapomenete.

Zásady pro použití stříkací pistole:

  1. Seznámení se s pistolí a „osahání“ kvůli případným reakcím na eventuelní problémy při práci s ní. Ihned po nákupu pistole je tedy bezpodmínečně nutné si opravdu dobře prostudovat návod spolu s prohlídkou pistole. Také je důležité znát dobře anatomii nástroje a dokázat jí bezproblémově rozebrat a zase sestavit. Jde o jakési sžití se s pistolí, člověk by si měl nástroj takříkajíc dostat do ruky.

  2. Příprava barvy je další nedílnou zásadou. Špatně rozmíchaná barva bude málo krýt, nebude schnout, popřípadě místo matné bude lesklá. Její vlastnosti budou také velmi odlišné od toho, jaké má daná barva splňovat. Konkrétní barvy je ve většině případů nejvhodnější ředit výrobcem doporučeným ředidlem. Ne vždy náhrada za drahé originální ředidlo barvě prospěje. Je také dobré si odzkoušet, při jakém naředění a tlaku vzduchu se barva chová nejlépe. Stačí si zapamatovat, že pokud pistole prská hrudky a prach z trysky, barva je málo naředěná, pokud naopak pistole stříká kapičky a ty se rozbíhají po povrchu a tam se roztékají, navíc barva vůbec nekryje pak je barva moc naředěná. Přesného poměru naředění je možné velmi jednoduše dosáhnout za pomoci injekčních stříkaček.

  3. Perfektně vyčištěná a těsnící pistole, která nedělá žádné problémy při barvení. Je potřeba si dát velký pozor na agresivní ředidla jako například na nitroředidlo na bázi acetonu, které rozleptává gumová těsnění. Většina nových stříkacích pistolí už ale má těsnění teflonová, která jsou opravdu odolná vůči agresivním ředidlům.

  4. Kompresor s regulovatelným tlakem zajistí jemné doladění stříkací pistole. V mnoha případech i přes dobře připravenou a naředěnou barvu to stále není ono. Ze začátku je dobré si osahat jak se tato barva chová při různých tlacích. Důležité je vědět, že při nižším tlaku a vyšším naředění je možné dobře nastříkat různé fleky. Při vyšším naředění a vyšším tlaku se dají zase nádherně nastříkat tenké hadovité kamufláže. Zde je ale nutno počítat s rychlejším posunem rukou s pistolí, protože při pozastavení se vznikne okamžitě z nahromaděné barvy flek a následně nepřijatelný pavouk. Vždy po nalití barvy je dobré si někde mimo doladit pomocí regulace to, co jde z pistole ven. Zkoušky je však vhodné provádět na plastové destičce (krabička od CD a podobně), ne na novinách, které sají a většinou to co vypadá dobře na novinách nemusí vypadat dobře na nesavém povrchu modelu. Obecně pro stříkání ploch je nejvhodnější tlak v rozmezí 0,5-0,8 bar.

  5. Dostatečně dlouhá vzduchová hadice je další z podmínek. Hadice nesmí při práci nijak omezovat. Opravdu nedoporučuji tuhé kroucené hadice, které jsou nezřídka součástí nového kompresoru. Pokud vás bude hadice tahat při práci za ruku, věřte tomu, že výsledek bude mnohem horší, než když budete mít volnost v podobě delší rovné a poddajné hadice. Výborné jsou také rychlospojky, na které se stříkací pistole nasouvá. Jen pozor, koncovek a rychlospojek je několik druhů. S konkrétní radou vždy pomůže dealer ze specializovaného airbrush obchodu. Rychlospojky jsou naprosto skvělé, pokud vlastníte více než jen jednu pistoli. Také by se nemělo zapomenout na držák stříkací pistole, aby bylo možné i během práce na chvilku odložit pistoli, aniž by došlo k nechtěnému vylití barvy z kalíšku.
Co by tedy měla mít a umět stříkací pistole, aby bylo možné jí využívat na většinu prací?

  1. Určitě by měla být dvojčinná. To znamená, že se nezávisle na sobě ovládá množství vzduchu a množství barvy (například Hansa 251, Iwata, Fengda...). Jednoduše řečeno stiskem spouště dolů se spustí množství vzduchu a tahem dozadu se přidá barva. Existuje ještě automatický systém kdy se spoušť táhne jen dozadu. Při tahu se nejdříve spustí vzduch a poté se plynule přidává barva. Tento systém má například stříkací pistole Hansa 281 a nebo Triplex. Jednočinné pistole nejsou vhodné pro stříkání složitých kamufláží, jako jsou například druhoválečná japonská či německá letadla. Dvojčinná pistole napojená na rychlospojku drží vzduch. Vzduch z pistole začne proudit teprve po stisknutí spouště.
    V obchodech se dají ještě koupit jednočinné pistole, ale s ohledem do budoucna to není dobré řešení. U jednočinné pistole není možné regulovat jak vzduch, tak barvu, proto jsou vhodné spíše k barvení ploch, nežli k barvení složitých kamufláží.

  2. Pistole by měla mít doraz spouště. Dorazem je možné naštelovat správnou šířku barvy při stříkání hadovitých kamufláží. Začátečníkovi tento doraz jistě pomůže, ten kdo dostane pistoli dobře „do ruky“ záhy zjistí, že mu doraz spíše překáží a omezuje jej v práci.

  3. Pistole by měla mít gravitační plnění, tedy nádobku nahoře. Při gravitačním plnění se nespotřebuje tolik barvy, jako když bude mít stříkací pistole nádobku na barvu zespodu. I z několika kapek dobře připravené barvy se dá nastříkat poměrně veliká plocha, proto je každopádně lepší gravitační systém plnění.

  4. Před nákupem pistole je potřeba si zjistit jak je to se servisem, jak rychle je možné pořídit náhradní díly. Toto je velmi důležité, shodou nešťastných náhod vám vyklouzne stříkací pistole z ruky a spadne na hlavici a roztrhne se tryska nebo ohne jehla. Abyste mohli opět pokračovat s prací, určitě by vás moc nepotěšilo, že na trysku či jehlu budete čekat tři měsíce a déle. Obecně kvalitnější pistole by neměly mít problematické zajištění náhradních dílů. Horší je to pak u „noname“ výrobců.

  5. Před nákupem je také dobré navštívit prodejce a vybraný model si potěžkat a zjistit jak sedne do ruky. Některé pistole jsou dobře vyvážené a jiné jsou hodně těžké „na hlavu“ a převažují se. To není moc dobré při práci. Pistole by také neměla mít moc tuhou spoušť, aby vám nezmodral prst při delším stříkání. Spoušť by se neměla zadrhávat a měla by jít jemně a plynule.

  6. Pistole se prodávají také s různými průměry trysek. Nejběžněji se na trhu vyskytují hodnoty 0,2 mm, 0,3 mm a 0,5 mm. Stříkací pistole s tryskou 0,5 mm je dobrá na laky, stříkací tmely a podobně, zkrátka na práce, kdy se stříkají větší plochy, či hustší barvy nebo tmely. Tryska 0,3 je dle mého názoru vůbec to nejlepší řešení, jaké může být. S touto tryskou můžete stříkat jak plochy, tak fleky či hady. I pro lakování je tento průměr šikovný. Pro některé druhy akrylových barev (Aeromaster, Agama) se vyplatí tryska průměru 0,3 mm, protože barva tak často při stříkání nezasychá na jehle a nebo trysce a nedochází tak k nechtěnému plivání osušených žmolků z pistole na stříkanou plochu. Tryska 0,2 mm je výborná na různé patinovací techniky s hodně rozředěnými barvami. Stříkat s takto malou tryskou větší plochu je mnohem složitější, nežli s tryskou 0,3 mm. Pro stříkání různých fleků, hadů a přechodových kamufláží s velmi kvalitními syntetickými barvami je proto vhodnější tryska o průměru 0,2 mm.
Myslím, že jako úvod do problematiky barvení stříkací pistolí je tento článek použitelný. Na „rozjezd“. Každopádně po vniknutí do tajů „airbrushe“ vám garantuji, že štětce budete používat už jen na čištění pistole a nebo na různé patinovací postupy na vašich modelech.

Jakub "Kubrt" Vilingr
Převzato z: www.modelplac.cz

baner-11.jpg